Když se mlčením vyjadřuje souhlas

KNIHA Betrayal—German Churches and the Holocaust (Zrada — německé církve a holocaust) nezaujatě rozebírá úlohu náboženství v nacismu. „Podporování režimu bylo mezi křesťany běžné,“ uvádí se v této knize, „a proti pronásledování Židů převážná většina z nich neměla žádné námitky. V tomto případě je mlčení výmluvné.“

Proč byl pro lidi, kteří se hlásili ke křesťanství, nacismus přitažlivý? Kniha vysvětluje, že se mnozí lidé dali svést Hitlerovou taktikou „uplatňování zákona a pořádku v německé společnosti“. V knize se uvádí: „Byl proti pornografii, prostituci, potratům, homosexualitě a ‚oplzlosti‘ moderního umění a uděloval bronzové, stříbrné a zlaté medaile ženám, které měly čtyři, šest a osm dětí, a tím je vybízel, aby si uchovaly svou tradiční úlohu v domácnosti. Zdůrazňování tradičních hodnot spojené s militaristickým nacionalismem, který Hitler nabídl jako reakci na pokoření národa Versailleskou smlouvou, způsobilo, že se národní socialismus stal lákavou alternativou pro mnoho, ne-li pro většinu křesťanů v Německu.“

Jedna skupina byla nápadně odlišná. „Svědkové Jehovovi,“ uvádí kniha Betrayal, „se odmítali účastnit násilí nebo používání vojenské síly.“ To nevyhnutelně vedlo ke zlovolnému útoku proti této malé skupině a mnozí z jejích členů byli internováni v koncentračních táborech. Jiní lidé, kteří se prohlašovali za Kristovy následovníky, však nijak neprotestovali. V knize se dále uvádí: „Katolíci a protestanté všeobecně projevovali vůči svědkům Jehovovým spíše nepřátelství než sympatie, a Hitlerovy tvrdé zásady pro ně byly přijatelnější než pacifistické zásady svědků Jehovových.“ Jejich mlčení bezpochyby přispělo k tomu, že se za nacistického režimu zacházelo se svědky Jehovovými tak krutě.

Otázka, do jaké míry byly církve zapojeny do nacistické politiky, je stále předmětem rozhořčených sporů, ale svědkové Jehovovi jsou v knize Betrayal označeni jako „náboženská skupina, která odmítla hlásit se k tomuto režimu nebo s ním spolupracovat“.