Přibližně za tři roky (asi 609 př. n. l.) se Sedekjáš proti Nebukadnecarovi vzbouřil a poslal do Egypta pro vojenskou pomoc. Bylo to proti Jehovovu slovu pronesenému skrze Jeremjáše a v rozporu s přísahou, kterou se v Jehovově jménu zavázal. (2Kr 24:20; 2Pa 36:13; Jer 52:3; Ez 17:15) Babylónská armáda v čele s Nebukadnecarem proto přitáhla proti Jeruzalému. Obléhání města začalo „v devátém roce, v desátém měsíci, desátý den měsíce“. (Ez 24:1–6)

Pád Jeruzaléma. Nakonec (v roce 607 př. n. l.) „v Sedekjášově jedenáctém roce, ve čtvrtém měsíci, devátý den měsíce“ byl Jeruzalém dobyt. Sedekjáš a válečníci v noci uprchli. Na pouštních pláních Jericha byl Sedekjáš dostižen a odveden k Nebukadnecarovi do Ribly. Sedekjášovi synové byli před jeho očima pobiti. Sedekjášovi bylo v tu dobu asi 32 let, a tudíž to museli být malí chlapci. Potom, co Sedekjáš viděl smrt svých synů, byl oslepen, spoután měděnými okovy a odveden do Babylóna, kde v domě zadržení zemřel. (2Kr 25:2–7; Jer 39:2–7; 44:30; 52:6–11; srovnej Jer 24:8–10; Ez 12:11–16; 21:25–27.)