Jeho vláda však skončila za pouhé tři měsíce a deset dní, když se roku 617 př. n. l. (podle babylónské kroniky v měsíci adaru) vzdal Nebukadnecarovi. (2Kr 24:11, 12; 2Pa 36:9; Assyrian and Babylonian Chronicles od A. Graysona, 1975, s. 102) Byl vzat do vyhnanství v Babylóně, a tím se splnilo Jehovovo slovo dané skrze Jeremjáše. (Jer 22:24–27; 24:1; 27:19, 20; 29:1, 2) Ostatní členové královské domácnosti, dvorní úředníci, řemeslníci a válečníci byli také vzati do vyhnanství. (2Kr 24:14–16; viz heslo NEBUKADNECAR.)

Po obléhání Jeruzaléma, které probíhalo v Jehojakimově ‚třetím roce‘ (kdy byl vazalským králem), byli do Babylóna jako vyhnanci odvedeni Daniel a další Judejci, mezi nimiž byli i urození a příslušníci královské rodiny. Vzhledem k tomu, že se Písmo o žádném dřívějším vyhnanství v Babylóně nezmiňuje, zdá se, že tuto událost je možné zařadit do krátké vlády Jehojakina, Jehojakimova následníka. (2Kr 24:12–16; Jer 52:28)