Sen zjevuje, jak je pozdě

„JEHOVA je. . . živý Bůh a Král na neurčitý čas.“ (Jer. 10:10) Nikdy se nevzdal svého panství nad svým vesmírem. Král starověkého Babylóna, Nebukadnecar, však tuto skutečnost neuznal. Bůh chtěl důrazně ukázat tomuto pohanskému králi, že „Nejvyšší je panovníkem v království lidstva“. Proto způsobil, aby se Nebukadnecarovi zdál sen, a umožnil svému služebníku Danielovi, aby sen vysvětlil. — Dan. 4:17, 18; 4:14, 15, „KB“.

Byl to sen o ohromném stromu. „Jeho výška. . . nakonec dosáhla k nebesům, a bylo jej vidět na nejzazší konec celé země.“ Na božský příkaz byl strom podťat, a jeho pařez byl svázán železnými a měděnými pouty. Ta měla zůstat na místě, dokud nad tímto pařezem nepřejde „sedm časů“, a pak bude moci strom opět růst. — Dan. 4:10–17; 4:7–14, „KB“.

„Strom, který jsi spatřil,“ vysvětloval Daniel, „jsi ty, králi. . . a tvé panství.“ Nebukadnecar měl být podťat. Měl přijít o své království, ano dokonce i o zdravý rozum, a měl se po dobu „sedmi časů“ potulovat po polích jako divoké zvíře. Teprve po uplynutí ustanovené doby měla být symbolická pouta sňata a králi mělo být dovoleno, aby opět nabyl zdravého rozumu a přijal také zpět svůj trůn. — Dan. 4:20–27; 4:17–24, „KB“.

„To vše postihlo krále Nebukadnecara, jak bylo předpověděno. (Dan. 4:28) V díle „Lexicon Linguae Aramaicae Veteris Testamenti“ je řečeno, že „sedm časů“ z Nebukadnecarova snu bylo doslovných sedm let. Nebukadnecar panoval 43 let (624–581 př. n. l.), a je to tedy logický závěr.

CO TO ZNAMENÁ PRO NÁS?

Jehova vždy uplatňuje svou univerzální svrchovanost, jak to uznává za dobré. Po určitou dobu to činil na zemi prostřednictvím izraelského národa, o jehož pozemských panovnících bylo právem řečeno, že ‚sedí na Jehovově trůně‘. (1. Par. 29:23) Když však Izrael odpadl, dovolil Jehova, aby byla svržena jeho dynastie králů z královského rodu Davidova.

Bylo tedy opravdu vhodné, že krátce nato dal Bůh králi Nebukadnecarovi, právě tomu, jemuž bylo dovoleno zničit Boží předobrazné království — jakýsi náznak, že to rozhodně neznamená, že by navždy skončila Boží právoplatná svrchovanost. Nebukadnecarovi i všem ostatním pohanským národům, které měly později pošlapávat Boží předobrazné království, muselo být vštípeno poznání, že tento stav je pouze přechodný.

A tak doba, kdy byl dán tento sen, osoba, které byl dán, a námět božské svrchovanosti, která tím byla zdůrazněna, to vše nasvědčuje tomu, že se tento sen netýká pouze Nebukadnecara, ale že měl opravdu dalekosáhlý význam. Tyto okolnosti naznačují, že božské panství, které bylo kdysi vyjádřeno prostřednictvím Jeruzaléma, bude — jako podťatý a pouty svázaný strom — obnoveno teprve tehdy, až budou po „sedmi časech“ odstraněna tato omezující pouta. V té době měl být dosazen v jeho království Bohem pověřený panovník, nejponíženější z lidstva“ — což poukazuje na zaslíbeného Mesiáše. Ježíšovi učedníci prosili o znamení, kdy to Bůh učiní. — Dan. 4:17; 4:14, „KB“; Mat. 24:3.

Také z dalších náznaků je patrné, že je správné přisuzovat Nebukadnecarovu snu toto uplatnění dalekosáhlého významu. Proroctví zaznamenané u Daniela 9:24–27 přesně předpovědělo více než 500 let předem příchod Mesiáše.a Jestliže byl tak přesně předpověděn příchod Mesiáše jako člověka, není rozumné vyvozovat, že bude stejně přesně předpověděn i čas jeho daleko významnějšího neviditelného návratu v královské moci? Kdo by k tomu byl způsobilejší než právě Daniel? Také si vzpomeňme, že když Daniel zaznamenal svá vidění a své prorocké sny, včetně Nebukadnecarova snu o stromu, bylo Danielovi řečeno: „Ta slova utaj a zapečeť knihu až do času konce.“ Proč až do té doby? Protože se během té doby „pravé poznání. . . rozhojní“. Jestliže to, co napsal Daniel, mělo zůstat zapečetěné, nepochopitelné, až do „času konce“, nenaznačuje to, že jeho spis bude mít prorocký význam právě pro tu dobu? — Dan. 12:4.

„SEDM ČASŮ“ — OD KDY DO KDY?

Když Ježíš uváděl své znamení, mluvil o „sedmi časech“, a označil je jako „ustanovené časy národů“. Řekl: „Jeruzalém bude [nadále] pošlapáván národy, dokud se nenaplní ustanovené časy národů.“ (Luk. 21:24) V poznámce pod čarou v překladu „Oxford NIV Scofield Study Bible“ (1984) je řečeno, že „ ‚časy pohanů‘ [tak překládá výraz „ustanovené časy národů“ Kralická bible] začaly zajetím Judy pod Nebukadnecarem. . . Od té doby byl Jeruzalém, jak řekl Kristus, ‚pošlapáván národy‘.“

Jak dlouho bude trvat těchto „sedm časů“ neboli „ustanovené časy národů“? Zřejmě podstatně déle než sedm doslovných let o 360 dnech (jak se počítaly biblické roky) neboli 2520 dnů. Předchozí biblické příklady naznačují, že bychom měli počítat za každý den jeden rok. (Viz 4. Mojžíšovu 14:34; Ezekiela 4:6; srovnej se Zjevením 12:6, 14.) Podle tohoto počítání trvalo „sedm časů“ 2520 roků. Jestliže se začaly počítat při zničení Jeruzaléma v roce 607 př. n. l., skončily v roce 1914 n. l.

Více než tři desetiletí před rokem 1914 obraceli svědkové Jehovovi pozornost k významu tohoto data. Je zajímavé, že v knize „Mezinárodní krize“ (angl.) od Eugenia Nomikose a Roberta C. Northa (1976) je řečeno, že „existovalo jen velmi málo náznaků, nebo téměř žádné, jež by nasvědčovaly zostřování nebo lavinovitému růstu konfliktů a napětí, jež by mohly vést přímo k vypuknutí války.“ Naopak, „koncem roku 1913 a začátkem roku 1914. . . se vztahy mezi velmocemi zdály daleko pevnější než v dřívějších letech“. Ale dnes, po sedmi desetiletích, historikové opravdu říkají, že rok 1914 byl mezníkem v lidských dějinách. Například německá příručka „Meyerův encyklopedický slovník“ (něm.) říká, že „účinky první světové války byly doslova revoluční a zasáhly hluboko do života téměř všech národů, jak ekonomicky, tak i sociálně a politicky“.

Politické následky událostí roku 1914 jsou dobře známé. Sociální změny, které tento rok přinesl, jsou popsány v knize od Virginie Cowlesové „1913: Konec a počátek“ (angl.). „Rok 1913 znamenal konec jedné éry,“ píše. O ekonomických důsledcích píše Ashby Bladen, předseda správní rady americké společnosti The Guardian Life Insurance Company of America: „Před rokem 1914 odpovídaly měnové systémy systémům finančním. . . Považujeme-li srpen 1914 za dělítko mezi 19. a 20. stoletím, stávají se rozdíly mezi nimi nápadnými. V mnoha lidských záležitostech došlo k naprostému obratu. . . Jedním důležitým důvodem bylo, že od roku 1914 se přerušilo spojení mezi finančním systémem a penězi se skutečnou hodnotou. . . To se projevilo jako událost se závažnými následky. . . Rok 1914 znamenal radikální a nakonec katastrofální změnu tohoto systému.“

JAK POKROČIL ČAS?

Důkazy, že se Ježíšovo znamení dnes splňuje, jsou tak snadno dostupné jako zprávy v denním tisku nebo v televizi. A rozhodně potvrzují, že chronologie, která byla zjevena v Nebukadnecarově snu, opravdu poukazovala na rok 1914. Nyní, v roce 1986, již tedy žijeme 72 let v „čase konce“. Ježíš předpověděl, že někteří příslušníci generace lidí, kteří prožívali začátek této doby, budou ještě naživu, až bude tato doba ukončena velkým soužením. — Mat. 24:34.

To by nás mělo opravdu podněcovat, abychom stále zůstávali bdělí a zaměřovali svůj zrak na božské zjevení, které nám ukazuje, jak pokročilý je již čas. Je důležité, abychom se nestali netrpělivými a nechtěli nastavovat božské hodiny napřed, protože to by vedlo jedině ke zklamání. Na druhé straně však musíme také dávat pozor, abychom se nepokoušeli klidně tyto hodiny posunovat zpět, protože pak bychom se minuli cíle. Uvědom si, že je v sázce mnohem víc než zmeškat autobus nebo vlak či letadlo. Je zde nebezpečí, že bychom nedosáhli věčného života v Božím novém systému věcí. A byla by opravdu škoda přijít o něco tak nádherného.

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček na straně 4]

Kdy opravdu skončilo „sedm časů“?

Někteří lidé tvrdí, že i kdyby „sedm časů“ mělo prorocký význam a trvaly by 2520 let, svědkové Jehovovi se přece mýlí, pokud jde o význam roku 1914, protože vycházejí z nesprávného data. Tvrdí se, že Jeruzalém byl zničen v roce 587/586 př. n. l., nikoli v roce 607 př. n. l. Kdyby to tak bylo, posunul by se počátek „času konce“ asi o 20 let. Svědkové Jehovovi však uveřejnili v roce 1981 přesvědčivé důkazy podporující datum 607 př. n. l. („Přijď tvé království“ [angl.], str. 127–140, 186–189). Mohou snad ti, kteří by chtěli zbavit rok 1914 jeho biblického významu, dokázat, že rok 1934 — nebo některý jiný rok — ovlivnil světové dějiny silněji, dramatičtěji a nápadněji než rok 1914?

[Obrázek na straně 5]

Nebukadnecarův sen má dalekosáhlý význam, který se týká i tebe