A město nepotřebuje, aby na ně svítilo slunce nebo měsíc, vždyť je osvítila Boží sláva a jeho lampou byl Beránek.“ (Zjevení 21:22, 23)

14. a) Proč nepotřebuje Nový Jeruzalém, aby na něj svítilo slunce a měsíc? b) Co předpovědělo Izajášovo proroctví o Jehovově univerzální organizaci a jak se to týká Nového Jeruzaléma?

¹⁴ Když Jehovova sláva procházela kolem Mojžíše na hoře Sinaj, začala Mojžíšova tvář zářit tak jasně, že si ji musel před ostatními Izraelity zakrýt. (2. Mojžíšova 34:4–7, 29, 30, 33) Můžeš si tedy představit jas města, které je stále osvětlováno Jehovovou slávou? V takovém městě by nemohla být noc. Nepotřebovalo by doslovné slunce ani měsíc. Věčně by vyzařovalo světlo. (Srovnej 1. Timoteovi 6:16.) A Nový Jeruzalém je zalit takovým zářivým jasem. Ano, tato nevěsta a její Ženich a Král se stávají hlavním městem Jehovovy univerzální organizace — jeho „ženy“, „Jeruzaléma nahoře“ —, o němž prorokoval Izajáš: „Slunce se ti již neprokáže jako světlo ve dne a pro jas už ti nebude dávat světlo měsíc. A Jehova se ti stane světlem trvajícím na neurčito a tvůj Bůh tvou krásou. Tvé slunce již nebude zapadat ani tvého měsíce nebude ubývat; vždyť Jehova se ti stane světlem trvajícím na neurčito a dny tvého truchlení budou dokončeny.“ — Izajáš 60:1, 19, 20; Galaťanům 4:26.