Bližší podrobnosti o zvycích při oslavě Narození Páně

O slavení Vánoc, jež je známé po celém světě, The Encyclopedia Americana říká: „Zvyky, které se dnes spojují s Vánocemi, většinou nebyly původně zvyky vánoční, ale byly to naopak zvyky předkřesťanské a nekřesťanské, které převzala křesťanská církev. Saturnálie — svátek, který Římané slavili uprostřed prosince — se staly vzorem pro mnohé vánoční zábavy. Z tohoto svátku bylo například převzato nákladné hodování, vzájemné obdarovávání a zapalování svíček.“

Při oslavách Narození Páně se v Latinské Americe kromě těchto základních zvyků někdy dodržují ještě další zvyky. Možná se zeptáte, jaký mají původ. Upřímně řečeno, mnozí lidé, kteří se chtějí řídit Biblí, rozpoznají, že některé z těchto zvyků jsou jednoznačně aztécké obřady. V listu El Universal, který vychází v Mexico City, se o tom píše: „Skutečnost, že slavnosti, které patří k indiánskému rituálnímu kalendáři, se časově shodují s katolickým liturgickým kalendářem, využili mniši různých řádů na podporu své evangelizace a misijní činnosti. Oslavy, které se kdysi konaly na počest božstev z doby před příchodem Španělů, nahradili oslavami božstev křesťanských, zavedli slavnosti a činnosti evropské a využili také slavností indiánských. Tak došlo ke splynutí kul⁠tur, a tím vznikly projevy v pravém slova smyslu mexic⁠ké.“

[Rámeček na straně 4]

NĚKTEŘÍ LIDÉ BUDOU PŘEKVAPENI

Spisovatel Tom Flynn ve své knize The Trouble With Christmas (Potíže s Vánocemi) uvedl závěry, k nimž došel po mnohaletém výzkumu otázek, jež s Vánocemi souvisejí:

„Nesmírné množství tradic, které nyní spojujeme s Vánocemi, má kořeny v náboženských pohanských tradicích, jež vznikly v předkřesťanské době. Některé z těchto tradic mají sociální, sexuální nebo kosmologické konotace takového druhu, že kdyby vzdělaní novodobí lidé s citem pro kulturu jasněji pochopili jejich kořeny, mohli by se rozhodnout, že tyto tradice zavrhnou.“ (Strana 19)

Flynn dále předkládá velké množství doplňujících informací a pak se vrací k základní myšlence: „K nejironičtějším aspektům Vánoc patří to, jak málo z jejich obsahu je skutečně křesťanské. Jakmile odstraníme prvky předkřesťanské, pak většina z toho, co zbude, není v pravém slova smyslu původu křesťanského, ale původu pokřesťanského.“ (Stra⁠na 155)