Návštěva exotické zahrady

MOJE maminka milovala růže. Pěstovala je. V dětství jsem s ní na zahradě strávil hodiny tím, že jsme pleli a že jsme prořezávali, okopávali a ošetřovali rostliny. Ukázala mi, že zahradničení je zábava. Zájem, který tím u mě vzbudila, mi vydržel celý život.

Se zahradničením jsem přestal, když jsem odešel z domova studovat na jedné z fakult Kalifornské univerzity v Berkeley. I při získávání technického vzdělání jsem oceňoval nádherné zahrady v areálu fakulty. Ve Vietnamu zuřila válka a mě zanedlouho čekaly velké změny.

Rozhodl jsem se, že se přihlásím do mírových jednotek, a na výcvik jsem byl poslán na Washingtonskou universitu. Areál zdejší univerzity se podobal ráji. Kam oko dohlédlo, všude samá jezera, zahrady, trávníky a hory, na jejichž vrcholcích byly sněhové čepice. Potom jsem v roce 1964 odjel do La Paz v Bolívii, kde jsem začal pracovat jako učitel na Vysoké škole svatého Ondřeje. To byla změna! Z úrovně moře jsem se přestěhoval až do nadmořské výšky 3 500 metrů. Tam toho mnoho nerostlo, a tak jsem mohl na zahradničení jenom vzpomínat.

Po dvou letech v Bolívii jsem dostal práci učitele na nižší střední škole ve městě Wahiawa na Havajských ostrovech. Bydlel jsem v malém domku přímo na pláži v Sunset Point. Zde jsem si zamiloval palmy a další tropické rostliny. Cítil jsem se jako v ráji. Pak mě napadlo, že bych se někdy v budoucnosti měl soustředit na pěstování palem.

Vrátil jsem se do San Diega a dalších 18 měsíců jsem z Kalifornie cestoval stopem, až jsem se dostal do Ohňové země v Argentině. V tomto období jsem začal číst Bibli. Při svém cestování jsem strávil dlouhé hodiny v džungli, v zahradách a parcích a přitom jsem přemýšlel o tom, co jsem si v Bibli přečetl. Nakonec jsem se v roce 1972 vrátil do San Diega, čímž jsem započal dlouhou a uspokojující životní dráhu učitele matematiky ve městě Coronado v Kalifornii. Myšlenka vlastní tropické zahrady za domem tehdy začala mít zřetelnější obrysy.

Moje první zahrada

V květnu roku 1973 jsem si koupil domek blízko Tichého oceánu v Ocean Beach v Kalifornii. Bydlel jsem na vrcholku kopce v malém domku, k němuž patřil velký pozemek. Zde jsem mohl uspokojit svou náklonnost k zahradničení — prostředí, ve kterém jsem žil, totiž bylo ideální pro vytvoření jedinečné zahrady.

Mé zahradničení bylo nejprve namátkové. Používal jsem metodu pokusu a omylu. Pokud se mi rostlina líbila, koupil jsem ji a zasadil. Celých 12 let jsem pěstoval vše, co mi padlo do oka. Sledoval jsem, jak rostou ovocné stromy, borovice, listnaté stromy, stálezelené stromy, keře a květiny, prostě všechno, na co si jen vzpomenete.

Mnoho rostlin, které jsem pěstoval, jsem znal z dětství. Péče o rostliny byla klidná, zábavná, léčila stres a uspokojovala mě. Přemýšlel jsem o jejich kráse, stavbě, složitosti a účelu.

Ne každá rostlina se mi líbila nebo zapadala do mého projektu, takže jsem jich plno odstranil. Pátral jsem po rostlinách určitého vzhledu. Rostliny, které rostly neuspořádaně nebo se příliš rozrůstaly, nebyly vítány. Vyžadovaly mnoho práce a udržování. Také jsem toužil po vzácných rostlinách — ne po těch, co jsou běžně k dostání. Potřeboval jsem však konkrétní zahradnické zaměření. A pak to přišlo!

Moje první palma

V roce 1974 jsem zašel do místní lesní školky a tam jsem spatřil tu, jež jsem tolik hledal. Byla krásná a její elegantní koruna byla tvořena obloukovitě přepadavými, sivozelenými listy ve tvaru vějíře. Byla to palma druhu Butia capitata — palma, kterou mnozí lidé považují za nejkrásnější na světě. Tato palma má sladká, šťavnatá semena. Pochází z Jižní Ameriky. Snadno se udržuje a dorůstá do výšky pěti metrů. Konečně moje zahrada získala určité zaměření — vzácné tropické palmy z celého světa. Rozhodl jsem se pěstovat „princezny rostlinné říše“.

Zanedlouho už jsem si kupoval vzácné palmy v různých lesních školkách. V odlehlém rohu jedné školky jsem objevil další překrásnou palmu — palmu druhu Brahea armata, která mě doslova udeřila do očí. Korunu tvoří tuhé modrozelené vějířovité (lopatkovité) listy, které se z vrcholu kmene paprskovitě rozbíhají. Dlouhé stonky, na nichž vyrůstají květy, tvoří krásné světle žluté oblouky. Vzrostlý strom dosahuje výšky asi dvanácti metrů.

Byl jsem palmami doslova posedlý. Kde bych tak mohl nalézt více těchto vzácných rostlin? Začal jsem se poptávat v okolí San Diega, avšak bez valného úspěchu. Pak jsem ale narazil na zlatý důl s informacemi — na jihokalifornskou odbočku Mezinárodní palmové společnosti. Tato společnost sdružuje tisíce členů v jedenaosmdesáti zemích a má hojnost informací o každé známé palmě — tedy o více než 200 rodech a asi 3 000 druzích. Jihokalifornská odbočka pro své členy vydává časopis The Palm Journal, který je neocenitelným zdrojem aktuálních informací.

Díky tomuto kontaktu jsem získal a na své malé zahradě vypěstoval více než 150 druhů palem. Je to malá zahrada, protože zabírá pouze asi 650 čtverečních metrů. Moje palmy jsou pouhým zlomkem ze všech druhů, které byly až doposud objeveny. Které z nich mám nejraději?

Některé krasavice v mé zahradě

Mám rád vlastně všechny své rostliny, několik jich však skutečně dominuje. Některé mě obzvláště přitahují neobvyklým vzhledem nebo brněním z ostnů, jiné barvou, velikostí, nebo dokonce tím, že je náročné vypěstovat je v jižní Kalifornii, kde je podnebí středomořského typu.

Jeden z mých jedinečných stromů pochází z Madagaskaru, ostrova blízko afrického pobřeží. Je to palma druhu Bismarckia nobilis. Proč se mi líbí? Má totiž jedinečnou purpurově modrou barvu, vyskytuje se vzácně a má zvláštně uspořádané listy. Každý z vějířovitých listů váží asi 9 kilogramů a tato palma je jedna z největších na světě.

Jiná oblíbená palma, druh Caryota obtusa, pochází z hornatých oblastí severní Indie, Barmy a Srí Lanky. Přestože jsou u nás v San Diegu poměrně chladné zimy, daří se jí zde dobře. Pěstování palem v takových podmínkách je pro mě výzvou. Proto mám velkou radost, že ve své zahrádce mám jeden druh palmy, který se vyskytuje na Borneu — Arenga undulatifolia. Má široké, výrazně kadeřavé listy.

Nedávným přírůstkem je palma Burretiokentia hapala pocházející z Nové Kaledonie, což je území v jižním Pacifiku, které patří Francii. Až dosud se jí daří. K druhům, které mám rád, bych chtěl připojit ještě další, například palmu druhu Pritchardia hildebrandii, která roste na Havajských ostrovech a má žlutozelené vějířovité listy. Má ráda slunce a je bezesporu exotická.

Zastrašujícím dojmem působí palma druhu Trithrinax acanthacoma. Má na kmenu jehličkovité trny, které jakoby varovaly: „Nepřibližuj se příliš!“

Nedávno jsem začal pěstovat cykasy. Ačkoli cykas není příbuzný palmám, podobá se jim, ale je mnohem menší. Jedním z mých miláčků je cykas druhu Encephalartos gratus, jenž tvoří růžici, která jakoby chtěla povyskočit. To upoutá každého. Tobolky neboli šištice, které obsahují semena, jsou neobvykle velké a vyrůstají ze stran rostliny. Podobají se ananasu nebo borové šišce.

Přitahují moje palmy lidi? To bych řekl! Často pozoruji lidi, kteří se na chvíli zastaví a obdivují mé rostliny. Z chodníku před domem mohou vidět exotickou zahradu s tropickými plodinami, která se svažuje po úbočí kopce. Moje zahrada byla mezi třemi zahradami, jež jihokalifornská odbočka Mezinárodní palmové společnosti zpřístupnila v březnu 1997 veřejnosti. Byla popsána jako „pamětihodné místo, v němž se člověk seznámí s pestrou a ozdobnou sbírkou palem“. V jakých směrech se tato zahrada prokazuje jako požehnání pro mě a pro ostatní?

Moje zahrada svědčí

Na základě studia Bible se svědky Jehovovými jsem byl v roce 1991 pokřtěn. Nyní jsem v důchodu, a tak už neučím, mám však stále mnoho práce jako křesťanský starší a průkopník. Je příjemné, že když hovořím s lidmi o Stvořiteli a poukazuji na úžasnou konstrukci rozličných stromů a rostlin, mohu používat svou zahradu jako odrazový můstek. Občas zavedu na tento námět rozhovor, když upozorním na to, že o palmách je zmínka v Bibli. (Soudci 4:5; Žalm 92:12) Zahrada mi určitě pomohla k tomu, abych se více přiblížil k Bohu a abych porozuměl jeho podivuhodnému záměru, totiž že poslušné lidstvo bude žít v ráji. Koneckonců původní ráj v Edenu byl nádhernou zahradou či parkem. (1. Mojžíšova 2:8)

Podle biblických proroctví budou rajské podmínky obnoveny, až Jehova zničí ty, kdo v současné době ničí zemi. (Zjevení 11:18; 16:14, 16) Pak se my všichni budeme moci zúčastnit přeměňování země na krásný ráj. Do té doby bude moje zahrádka stále chválit Stvořitele. (Zasláno)

[Obrázek na straně 16]

Brahea armata

[Obrázek na straně 16]

Caryota obtusa

[Obrázky na straně 16 a 17]

Zleva doprava: Pandán, palma královská, palma poutníků (fotografie nejsou ve stejném měřítku)

[Obrázek na straně 17]

Encephalartos ferox

[Obrázek na straně 17]

Květ na palmě rodu „Rhopalostylis“

[Obrázek na straně 18]

Nářadí, které používám při práci na zahradě