Když byla pozvána do služby v Kolumbii v Jižní Americe, ochotně pozvání přijala a dostala se tam koncem roku 1934. Opět měla nějaký čas partnerku, ale pak pracovala sama. Nemyslela si, že by kvůli tomu měla této práce zanechat.

Jedni manželé ji pozvali, aby s nimi pracovala v Chile. Zde bylo další rozlehlé území, které se táhlo v délce 4 265 kilometrů podél západního pobřeží jihoamerického kontinentu. Nejdříve kázala po úřadech v hlavním městě, ale pak se vydala daleko na sever. Vydávala svědectví dveře ode dveří v každém hornickém táboře, v každém městečku, které náleželo nějaké firmě, v městech velkých i malých. Dělníci vysoko v Andách byli překvapeni, když je navštívila žena, která byla sama, ale ona byla rozhodnuta, že v území, které jí bylo přiděleno, nevynechá ani jednoho člověka. Později se přesunula na jih, kde několik málo estancias (ovčích farem) zaujímalo plochu až 100 000 hektarů. Tamější lidé byli velmi vlídní a pohostinní a v době jídla ji zvali ke stolu. Tímto způsobem a také i jinak o ni Jehova pečoval, takže měla všechno, co tělesně potřebovala k životu.

Kázání dobré zprávy o Božím Království naplnilo její život.e Při pohledu zpět na léta své služby řekla: „Vím, že jsem měla velmi bohatý život. Každoročně na sjezdu Jehovova lidu mám hřejivý pocit uspokojení, když vidím tolik lidí, s nimiž jsem vedla biblická studia v době, kdy jsem oznamovala dobrou zprávu a pomáhala jiným, aby přišli k vodě života.“ S radostí mohla pozorovat, jak počet těch, kdo v Chile chválí Jehovu, vzrostl asi z 50 na více než 44 000.

[Obrázek na straně 290]

Kathe Palmová vydávala svědectví v Chile v nejrůznějších obvodech, od úřadů ve velkých městech až po ty nejodlehlejší hornické tábory a ovčí farmy