Lydia Pamplonaová, která od roku 1980 slouží na Papui-Nové Guineji, pomohla k zasvěcení a křtu 84 lidem. Nedávno uvedla ve zprávě, že vede 16 domácích biblických studií a mnozí její zájemci již navštěvují shromáždění. Její osobní vyjádření bezpochyby vystihuje pocity mnoha misionářů: „Děkuji Jehovovi za službu, kterou mi svěřil. Kéž naší službě nadále žehná, a to ke své slávě.“

[Rámeček a obrázek na straně 181 a 182]

Interview s Lydií Pamplonaovou

Rok narození: 1944

Rok křtu: 1954

Krátce o její službě: Poté, co nějakou dobu sloužila na Filipínách jako zvláštní průkopnice, byla v roce 1980 pozvána na Papuu-Novou Guineu. Pomohla více než 84 lidem poznat pravdu.

Když jsem se dozvěděla o svém pověření, byla jsem nadšená. Už dlouho jsem toužila sloužit tam, kde je větší potřeba. Také jsem se trochu bála, protože to bylo poprvé, kdy jsem měla opustit svou rodinu. O Papui-Nové Guineji jsem toho moc nevěděla, a to málo, co jsem slyšela, mě spíše znervózňovalo. Maminka mě povzbuzovala: „Jehova Bůh se o nás postará kdekoli, když budeme činit jeho vůli.“ Napsala jsem, že své pověření přijímám.

Když jsem přijela, bratři ke mně byli velice laskaví a lidé byli přátelští. Každý měsíc jsem rozšířila mnoho knih a časopisů, více než jsem kdy rozšířila na Filipínách, ale jazyk a zvyky pro mě byly úplně cizí. Říkala jsem si: ‚Tak tady budu sloužit jen pár let, pak se vrátím domů a budu zase průkopničit s maminkou.‘

Potom jsem se však naučila dva hlavní jazyky a osvojila si některé místní zvyky, a začala jsem lidem více rozumět. V průběhu těch více než 20 let, co jsem zde, jsem měla výsadu učit o pravdě mnoho lidí. Některé jsem naučila číst a psát, aby mohli dobře studovat a přijmout pravdu za svou. Díky těmto a jiným zážitkům nyní cítím, že se Papua-Nová Guinea stala mým domovem. Bude-li to Jehovova vůle, ráda se jím ve službě nechám používat, dokud budu naživu anebo dokud Jehova neřekne, že dílo je hotovo.