Jak můžeme svou představu o ráji posilovat

15. Proč nemohl Mojžíš dovést Izraelity do Zaslíbené země, ale co uviděl?

¹⁵ Zamysleme se ještě nad jiným předobrazem ráje. Po čtyřicetiletém putování pustinou přivedl Mojžíš izraelský národ na Moabské pláně, které se rozprostíraly východně od řeky Jordán. Vzhledem k Mojžíšovu dřívějšímu selhání Jehova rozhodl, že Mojžíš Izraelity přes Jordán nepřevede. (4. Mojžíšova 20:7–12; 27:12, 13) Mojžíš Boha úpěnlivě prosil: „Nech mě, prosím, přejít a vidět tu dobrou zemi, která je za Jordánem.“ Do Zaslíbené země sice nevstoupil, ale když vyšel na horu Pisga a spatřil různé části oné země, jistě si uvědomil, že je to ‚dobrá země‘. Co myslíš, jak tato země vypadala? (5. Mojžíšova 3:25–27)

16, 17. (a) Jak vypadala Zaslíbená země ve starověku a jak vypadá dnes? (b) Proč můžeme věřit tomu, že Zaslíbená země dříve připomínala ráj?

¹⁶ Pokud bys vycházel z toho, jak vypadá velká část dané oblasti v dnešní době, asi by sis představil vyprahlou zemi, kterou pokrývají písčité a kamenité pouště a kterou spaluje nesnesitelný žár. Existují však doklady toho, že v biblických dobách toto území jako celek vypadalo úplně jinak. Agronom Dr. Walter C. Lowdermilk v časopise Scientific American vysvětluje, že krajina v této oblasti byla „po tisíc let devastována“. Tento odborník píše: „‚Poušť‘, která nahradila kdysi vzkvétající zemi, je dílem člověka, a ne přírody.“ Ze studií Dr. Lowdermilka vyplývá, že „tato země byla kdysi pastýřským rájem“. Je zřejmé, že tento ‚pastýřský ráj‘ byl zničen lidskou činností.a

¹⁷ Když budeš uvažovat o tom, co čteš v Bibli, pravděpodobně shledáš, že onen závěr je logický. Vzpomeň na to, jak Jehova prostřednictvím Mojžíše lid ujistil: „Země, do níž přecházíte, abyste ji vzali do vlastnictví, je země hor a údolních plání. Z nebeského deště pije vodu; země, o niž se stará Jehova, tvůj Bůh.“ (5. Mojžíšova 11:8–12)

18. Jak si Izraelité ve vyhnanství možná při čtení Izajáše 35:2 představovali budoucí Zaslíbenou zemi?

¹⁸ Zaslíbená země se vyznačovala takovou zelení a byla tak krásná a úrodná, že si Izraelité již při pouhé zmínce o některých místních jménech představili rajské prostředí. Je to vidět z proroctví v 35. kapitole knihy Izajáš, které se poprvé splnilo, když se Izraelité vrátili z Babylóna. Izajáš předpověděl: „Zcela jistě rozkvete a skutečně se bude radovat s radostnou náladou a s radostným voláním. Bude jí dána sláva Libanonu, nádhera Karmelu a Šaronu. Budou tam ti, kdo uvidí Jehovovu slávu, nádheru našeho Boha.“ (Izajáš 35:2) Zmínky o Libanonu, Karmelu a Šaronu musely v Izraelitech vyvolávat představu něčeho příjemného a krásného.

19, 20. (a) Popiš oblast starověkého Šaronu. (b) Co je jedním ze způsobů, jak posilovat svou naději na ráj?

¹⁹ Například Šaron je přímořská pláň mezi Samařskou pahorkatinou a Velkým čili Středozemním mořem. (Viz fotografii na straně 10.) Byla známa svou krásou a úrodností. Tento dobře zavlažovaný kraj byl vhodný pro chov dobytka, a v severní části se nacházely dubové lesy. (1. Paralipomenon 27:29; Šalomounova píseň 2:1, poznámka pod čarou; Izajáš 65:10) Slova zaznamenaná u Izajáše 35:2 tedy předpovídají obnovu, jejímž výsledkem bude kvetoucí země připomínající ráj. Ve shodě s pozdějším Pavlovým viděním toto proroctví také poukazuje na nádherný duchovní ráj. A spolu s dalšími proroctvími rovněž posiluje naši naději, že lidstvo bude žít v pozemském ráji.