Střet kultur

Během16. a 17. století vtrhli na území dnešní peruánské Amazonie španělští dobyvatelé. Hned za nimi následovali jezuitští a františkánští misionáři, jejichž cílem bylo obrátit domorodce na římskokatolickou víru. Tito misionáři vytvořili velmi přesné mapy, díky kterým se Amazonie otevřela evropským zájmům. S příchodem misionářů se však zároveň otevřela cesta nemocem a ničení.

Například v roce 1638 byla založena misie, která ležela na území dnešní provincie Maynas. Misionáři vyhnali domorodce z jejich vesnic a bez ohledu na to, že mezi nimi byly znepřátelené skupiny, nutili je, aby žili pohromadě. Proč to udělali? Z jejich pohledu byli domorodci primitivní a podřadní lidé, jejichž úkolem bylo pro ně a pro dobyvatele pracovat. Kvůli úzkému kontaktu s Evropany tisíce domorodců zemřely na spalničky, neštovice, záškrt a malomocenství. Další tisíce zemřely hlady.

Mnozí indiáni z misií založených různými náboženskými řády utekli. Docházelo také k povstáním, při kterých byly zabity desítky misionářů. V prvních desetiletích 19. století nakonec zůstal v oblasti Amazonie jen jeden kněz.

Vliv šamanů a pověr

Obyvatelé peruánské Amazonie věří, že v noci je prales plný duší mrtvých, že v něm žijí duchové způsobující nemoci a že v řekách číhají bohové, aby utopili nic netušící oběti. Jednou z největších etnických skupin v Peru jsou Aguarunové. Předmětem jejich uctívání je pět bohů: „Otec válečník“, „Otec voda“, „Matka země“, „Otec slunce“ a „Otec šaman“. Mnozí věří, že lidé se mění v rostliny a zvířata. Obávají se toho, aby duchy neurazili, a proto určitá zvířata nezabíjejí a jiná loví jen tehdy, když je to nezbytné.

Náboženskému a společenskému životu předsedají šamani. Ti používají halucinogenní rostliny, díky kterým se dostávají do transu. Někteří domorodci u nich hledají pomoc, když potřebují vyléčit nebo když se chtějí dozvědět cokoli ohledně budoucnosti, například jak dopadne lov nebo jaká bude sklizeň.