Jezero Titicaca leží v pánvi andského pohoří v nadmořské výšce 3 800 metrů a je nejvýše položenou splavnou vnitrozemskou vodní nádrží na zemi. V okolních zasněžených horských vrcholcích, z nichž některé dosahují výšky až 6 400 metrů, pramení většina ze 25 řek, které do jezera Titicaca vtékají. V takové nadmořské výšce je chladné podnebí, a lidé, kteří se zde nenarodili, tu musí bojovat s výškovou nemocí.

Na jezeře Titicaca byla dobrá zpráva přinesena nejen na tyto dva větší ostrovy, ale ještě asi na 40 zdejších „plovoucích“ ostrovů. Plovoucí ostrovy? Ano, jsou to ostrovy z rákosu totora, což je druh skřípiny, který roste v některých mělčích částech jezera. Lodyhy rákosu vyrůstají ze dna nad hladinu. Domorodci vyrobí ostrov tak, že lodyhy rákosu, který je stále zakořeněný ve dnu jezera, ohýbají a proplétají, až vznikne jakási plošina. Plošinu potom pokryjí bahnem a vyztuží dalším sekaným rákosem. Obyvatelé žijí v rákosových chýších, které si na těchto plošinách postaví.