Genetická revoluce

Studium genetiky vedlo ke vzniku nového, výnosného průmyslového odvětví, které se nazývá biotechnologie. Jak ukazuje název, prostřednictvím technik, mezi které patří i genové inženýrství, se spojuje biologie s moderní technologií. Některé nové biotechnologické firmy se specializují na zemědělství a horečně pracují na patentování osiva, jež bude vysoce výnosné, odolné vůči nemocem, suchu a mrazu a při jehož pěstování nebude tolik zapotřebí nebezpečných chemických látek. Dosáhnout takového cíle by bylo velmi prospěšné. Někteří lidé však rozvířili obavy z plodin připravených pomocí genového inženýrství.

„Genetická různorodost v přírodě se vytváří v rámci určitých hranic,“ říká se v knize Genetic Engineering, Food, and Our Environment (Genové inženýrství, potrava a naše životní prostředí). „Růže se může zkřížit s odlišnými druhy růží, ale nikdy se nezkříží s bramborem. ... Genové inženýrství naproti tomu obvykle znamená, že ve snaze přenést žádoucí rys nebo vlastnost se vezmou geny z jednoho druhu a vloží se do druhu úplně jiného. To by mohlo například znamenat, že se z nějaké arktické ryby (například z platýse) vybere gen, který zajišťuje tvorbu nemrznoucí látky a vloží se do genů brambor nebo jahod, aby byly odolné vůči mrazu. Do rostlin je nyní možné přenést geny z bakterií, virů, hmyzu, zvířat, a dokonce z člověka.“a Biotechnologie tedy člověku v zásadě umožňuje překročit genetické hranice oddělující jednotlivé druhy.

Podobně jako zelená revoluce, i takzvaná genetická revoluce přispívá k problému genetické uniformity — někteří lidé říkají, že dokonce ještě více, protože genetikové mohou použít takové techniky, jako je klonování a pěstování tkáňových kultur, což jsou postupy, jež vedou ke vzniku dokonale identických kopií neboli klonů. Obavy z narušení biodiverzity tudíž trvají dále. Geneticky upravené rostliny však vyvolávají nové sporné otázky — například to, jaké účinky mohou mít na nás a na životní prostředí. „S velkými nadějemi, bez zábran a s malou představou o možných následcích jsme se slepě vrhli do nové éry zemědělské biotechnologie,“ řekl autor populárně naučné literatury Jeremy Rifkin.b

Schopnost manipulovat se životem na genetické úrovni je také potenciálním zlatým dolem, takže začal závod o patentování nových semen a dalších genově upravených organismů.