Činnost, která „rozhodně vzbuzuje úctu“

APOŠTOL Petr své spolukřesťany nabádal: „Udržujte si znamenité chování mezi národy, aby v tom, v čem proti vám mluví jako proti zločincům, oslavovali Boha v den jeho prohlídky kvůli vašim znamenitým skutkům, jichž jsou očitými svědky.“ (1. Petra 2:12) Svědkové Jehovovi v Itálii jsou již mnoho let veřejně známi takovým znamenitým chováním. V duchu Ježíšova pokynu, aby ‚kázali ze střech domů‘, vykonávají svou křesťanskou činnost otevřeně, na očích veřejnosti. (Matouš 10:27; Jan 18:20) Když tedy jakýsi italský advokát a jeden kněz uveřejnili obvinění, že svědkové Jehovovi jsou „pseudonáboženská sekta“, a zahrnuli je mezi „tajné společnosti, které svádějí lidi“, svědkové se rozhodli, že kvůli těmto nactiutrhačným výrokům podniknou právní kroky.

Při prvním přelíčení soud dospěl k závěru, že advokát a kněz neporušili žádný zákon. Odvolací soud v Benátkách však 17. července 1997 rozhodnutí prvního soudu zrušil a oba obžalované uznal vinnými. Odvolací soud konstatoval: „Oba zmíněné uveřejněné články obsahují výrazy a slovní obraty, které určitě mohou poškodit pověst stoupenců náboženství zvaného ‚svědkové Jehovovi‘. Jak se zdá, je zřejmé, že záměrem těchto článků je vystavit stoupence tohoto náboženství veřejnému opovržení.“ Soud prohlásil, že články „nedávají právní podklad k uplatňování práva na podání zprávy a kritizování“. Soud těmto dvěma pomlouvačům uložil pokutu a také jim přikázal zaplatit všechny soudní výdaje včetně všech výloh svědků za soudní a právní úkony v obou těchto soudních případech.

Odvolací soud v Benátkách ve svém písemném rozhodnutí uvedl: „Jedině řádným prosazováním a zabezpečováním všech práv zaručených [italskou] Ústavou je možné zabránit nesnášenlivosti a náboženskému fanatismu v jakékoli podobě.“ Toto rozhodnutí potvrzuje, že činnost svědků Jehovových není tajná ani pseudonáboženská. Soud napsal: „Zařazovat svědky mezi tajné společnosti navíc znamená nebrat v úvahu ani kritérium historické pravdy, protože toto otevřeně hlásané náboženství se vyskytuje v mnoha městech, a je známé tím, že jeho členové provádějí rozsáhlou evangelizační činnost zejména o nedělích a jiných svátcích, a jejich úsilí rozhodně vzbuzuje úctu, ať si o hlásané nauce snad někdo myslí cokoli.“ Svědkové Jehovovi jsou známi svou horlivou kazatelskou činností a příkladným chováním, a to v tomto případě pomohlo rozptýlit předsudky proti nim. (Matouš 5:14–16; 1. Petra 2:15)