„Svědkové Jehovovi mě ochránili!“

V TĚCHTO posledních dnech jsou mnozí lidé „suroví, bez lásky k dobru“. (2. Timoteovi 3:1, 3) Pravdivost těchto slov si ověřil Isaac, dobrovolný služebník z kanceláře odbočky Watch Tower Society v Západní Africe. Isaac vypráví:

„V lednu 1992 jsem jel společným taxi po opuštěné silnici. Se mnou jelo ještě dalších pět cestujících. Začal jsem si povídat s jednou ženou, která seděla vedle mě, a s radostí ode mě přijala brožuru s biblickým námětem.

Najednou, bylo to asi ve čtyři hodiny odpoledne, nás náhle předjelo nové auto bez poznávací značky a zatarasilo nám cestu. Brzdy zakvílely a naše taxi se zastavilo. Z auta vyskočili tři mohutní muži, každý s puškou v ruce, a prudce otevřeli naše dveře. ‚Všichni ven,‘ křikl jeden z nich.

Jiný z mužů popadl mou tašku na literaturu. Když viděl, že v ní mám pouze biblickou literaturu, odhodil tašku stranou. ‚Co máš ještě?‘ zeptal se a namířil na mě pušku. Rychle jsem mu dal peníze, které jsem měl v peněžence. ‚Nic víc?‘ ptal se. Řekl jsem mu, že patřím ke svědkům Jehovovým a že svědkové nelžou. Vytrhl mi z ruky peněženku, uviděl v ní mou legitimaci Watch Tower Society a řekl: ‚Tak jo, Strážná věži. Počkej tady.‘

Pak se obrátil ke slečně, s níž jsem za jízdy mluvil. Rychle si sundala náhrdelník a dala mu peníze, které měla v kabelce. Když si všiml, jak v třesoucí se ruce drží brožuru, lupič si myslel, že patříme k sobě, a proto jí pokynul, aby si stoupla ke mně.

Ostatní ozbrojení bandité mezitím zběsile napadli naše spolucestující. Řidiče a ještě jednoho muže, který s námi cestoval, zbili a okradli. Jeden z lupičů popadl druhou ženu za náhrdelník. Bránila se. Začali ji proto prudce bít pažbou pušky do hlavy a do hrudi, dokud nebyla mrtvá. Třetí ženu vyvlekli z vozu a vpálili jí do hrudi kulku. I ona, žel, zemřela. Jen já a ta mladá žena, která byla se mnou, jsme vyvázli bez jediného poranění.

Později nás našel jeden kolemjedoucí motorista. Svezl nás a tato žena, celá vystrašená, stále opakovala: ‚Svědkové Jehovovi mě ochránili!‘ “