12. Jak Žalmy rychle navazují na námět štěstí i na námět Království?

¹² První kniha (Žalmy 1–41). Všechny žalmy jsou připisovány přímo Davidovi, kromě Žalmů 1, 2, 10 a 33. Žalm 1 na začátku vystihuje základní myšlenku, když prohlašuje za šťastného muže, který má potěšení v Jehovově zákoně a rozjímá o něm dnem i nocí, aby se jím mohl řídit, na rozdíl od bezbožných hříšníků. To je první prohlášení o štěstí, které v Žalmech nacházíme. Žalm 2 začíná vyzývavou otázkou a vypráví o společném postoji všech králů a vysokých úředníků země „proti Jehovovi a proti jeho pomazanému“. Jehovovi jsou k posměchu, a pak k nim mluví v prudkém hněvu a říká: „Já, ano já jsem nastolil svého krále na Sionu, své svaté hoře.“ Je to on, kdo rozbije a rozrazí na kusy všechen odpor. Vy ostatní králové a vládci, „služte Jehovovi s bázní“ a uznejte jeho Syna, jinak zaniknete! (Verše 2, 6, 11) A tak Žalmy rychle navazují na námět Bible — Království.

17. Proč je Žalm 104 neobyčejně zajímavý a jaký námět se od této chvíle opakuje?

¹⁷ Neobyčejně zajímavý je Žalm 104, který velebí Jehovu pro důstojnost a nádheru, jimiž se oděl. Popisuje jeho moudrost, která se projevuje v jeho mnohých dílech a výtvorech na zemi. Pak je s plnou silou předložen námět celé knihy Žalmů, když se poprvé objevuje zvolání: „Chvalte Jah!“ (Verš 35) Tato výzva k pravým ctitelům, aby chválili Jehovu pro jeho jméno, je v hebrejštině pouze jedním slovem halelu–Jah neboli „Haleluja“. Tento druhý tvar je dnes dobře známý lidem po celé zemi. Od tohoto verše se tento výraz vyskytuje 24krát. Několik žalmů jím začíná i končí.

Potom, jako burcující závěr, Žalmy 146 až 150 opět navazují na slavný námět knihy. Každý začíná a končí slovy: „Chvalte Jah!“ Tato melodie chvály stoupá k velkolepému vyvrcholení v Žalmu 150, který vyzývá 13krát v šesti verších všechno stvoření, aby chválilo Jehovu.