Spor o Ježíšovu smrt

V DEN pasach roku 33 n. l. byla vykonána trojnásobná poprava. Tři odsouzení muži byli nahnáni na jedno místo za hradbami Jeruzaléma a byli tam usmrceni způsobem, který patří k nejmučivějším a nejvíce pokořujícím: byli přibiti na vztyčené dřevěné kůly. Takové popravy byly běžné v římských dobách, a dalo by se proto očekávat, že tyto případy usmrcení v den pasach budou dnes již dávno zapomenuty. Jeden ze zabitých mužů však byl Ježíš Kristus. Jeho smrt vyvolala důležitou náboženskou změnu a závažný spor.

Od této události uplynulo již téměř dva tisíce let, takže se možná přikláníš k názoru, že je to pouhá historie ze starověku. Uvědomuješ si však, že spor, který vznikl, ještě zdaleka není vyřešen?

Jak asi víš, milióny lidí zastávají názor, že za ně Ježíš zemřel. Zaníceně věří, že Kristova smrt je klíčem k vykoupení a odpuštění hříchů, že víra v jeho smrt je prostředkem ke spasení. Článek v časopise Anglican Theological Review však přináší překvapující zprávu, že s tímto pečlivě udržovaným názorem jsou „těžkosti“. A tyto těžkosti přicházejí od náboženských vůdců.

Časopis Anglican Theological Review vysvětluje: „S naukou o smíření v křesťanském pojetí jsou těžkosti, protože její biblické základy jsou zpochybňovány, její formulace je přetížena efemérními [krátkodobými] představami. . . a v duchovním postoji lidí všeobecně se projevuje v podobě osobního emocionalismu a nekritického sebeospravedlňování.“ Protestantští ani katoličtí teologové se ve skutečnosti vůbec neshodli na tom, co znamená smrt Ježíše Krista, jestliže vůbec něco znamená.

Snad máš dojem, že to jsou jen malicherné hádky několika teologických odborníků, a že se nijak netýkají tvého života. Uvažuj však o této věci: Jestliže Ježíšova smrt opravdu souvisí s tvým postavením před Bohem a s tvými vyhlídkami na věčnou existenci (v nebi nebo někde jinde), pak si tento spor zaslouží tvou pozornost.

Proč se o tom teologové stále dohadují? Zamysli se například nad stavem v římskokatolické církvi. Má definované dogma o nesmrtelnosti duše a o trojici. Je však překvapující, jak nerozhodná je církev v otázce vykoupení prostřednictvím Kristovy smrti. Dílo New Catholic Encyclopedia (Nová katolická encyklopedie) připouští: „Bylo vytvořeno mnoho odlišných systémů, které mají vysvětlit, jak je člověk vysvobozen od zla a hříchu a jak je mu znovu prokázána milost. . . Žádný z těchto systémů však nebyl úplně úspěšný. . . Teologie vykoupení je v určitém ohledu nedokončená a stále představuje v teologii problém.“

Nemělo by tě tedy překvapovat, že z miliónů lidí, kteří zaníceně opakují, že ‚Ježíš za nás zemřel‘, jen málokteří mají jasnější představu, co to skutečně znamená. Časopis Anglican Theological Review o tom říká: „Když se na věřícího křesťana naléhá. . . není často schopen uvést žádný biblický podklad pro tuto nauku ani neumí vysvětlit její funkci.“ Věřící v církvích jsou zatíženi učením, kterému nerozumějí a které nemohou vysvětlit, a těžko mohou pochopit, jaký má Kristova smrt význam pro jejich život.

Skutečnost, že křesťanstvo nevyjádřilo jasnou nauku o výkupném, ochromila také jejich úsilí zapůsobit křesťanským poselstvím na židy, hindy, buddhisty a jiné. Zatímco mnozí z nich obdivují a respektují nemálo z Ježíšova učení, nejasnosti kolem Kristovy smrti a kolem toho, co znamená, působí jako překážka na cestě k víře.

Má Kristova smrt význam prostě jako tajemství, které se vymyká lidskému chápání? Nebo pro ni je nějaké rozumné vysvětlení založené na Bibli? Tyto otázky si zaslouží naši úvahu, protože Bible obsahuje překvapující prohlášení o Kristu: ‚Žádný, kdo v něj projevuje víru, nebude zničen, ale bude mít věčný život.‘ — Jan 3:16.