‚Svým útočištěm učiním Boha‘

V TĚCHTO ‚kritických časech, s nimiž je těžké se vyrovnat,‘ stále vzrůstají různá pokušení a tlaky. Na pracovišti může být zkoušena například naše poctivost. Mezi spolužáky může být zkoušena naše cudnost. A naše ryzost je často zkoušena mravně zkaženým světem. (2. Timoteovi 3:1–5)

Biblický pisatel Asaf žil také v době, kdy kvetla ničemnost. Někteří jeho současníci se dokonce svým bezbožným chováním chlubili. „Domýšlivost [jim] posloužila jako náhrdelník,“ napsal Asaf. „Násilí je halí jako oděv. Posmívají se a mluví o tom, co je špatné; o šizení mluví nadneseným stylem.“ (Žalm 73:6,8) Je vám tento způsob chování povědomý?

Těm, kdo touží dělat to, co je správné, takové chování působí zármutek, a dokonce je sráží. „Začal jsem být stíhán ranami po celý den,“ naříkal Asaf. „Byly to v mých očích těžkosti.“ (Žalm 73:14,16) Možná máte podobné pocity, ale nezoufejte! Asaf se s ničemností ve své době dokázal vypořádat a vy to můžete udělat také. Ale jak?

Asaf si uvědomil, že skutečná spravedlnost je pod vládou nedokonalého člověka téměř nemožná. (Žalm 146:3,4; Přísloví 17:23) Proto nemrhal svým cenným časem, energií ani prostředky, aby se s veškerou ničemností kolem sebe vypořádal, ale spíše se zaměřil na svůj vztah k Bohu. Asaf prohlásil: „Pokud však jde o mne, přiblížit se k Bohu je pro mne dobré. U Svrchovaného Pána Jehovy jsem umístil své útočiště.“ (Žalm 73:28)

Ti, kdo se dnes účastní zkažených obchodních praktik, se často radují z hmotných výhod. Mnozí se dokonce chlubí tím, že neberou ohled na Boží mravní zákony. Ale takoví lidé dlouho neobstojí. „Jistě je stavíš na kluzkou půdu,“ poznamenal Asaf. „Nechal jsi je rozpadnout v trosky.“ (Žalm 73:18)

Ano, v Boží pravý čas budou odstraněny podvody, násilí, zkaženost a také další bezbožné praktiky, kterým se nyní musí praví křesťané vyhýbat. Bible slibuje: „Vždyť zločinci budou odříznuti, ale ti, kteří doufají v Jehovu, ti budou vlastnit zemi.“ (Žalm 37:9) My dnes můžeme opakovat slova žalmisty, který řekl: „Jehova je můj skalní útes a má pevnost, Ten, kdo mi opatřuje únik. Můj Bůh je má skála. Učiním svým útočištěm jeho.“ (Žalm 18:2)