Žijí a kážou ve stínu vulkánu

„TO JE děsivý zážitek. Dal by se velmi dobře přirovnat ke konci světa, o němž mluví Bible. Musíme být stále bdělí a zachovat si dobrou pověst u Jehovy Boha.“ To jsou slova Víctora, svědka Jehovova z Mexika, z jeho vyprávění o tom, jak se žije v těsné blízkosti sopky Popocatépetl, lidově nazývané Popo.

Jméno této dunící sopky se od roku 1994 stále objevuje v mezinárodním zpravodajství.a Úřady dospěly k závěru, že všechno, co leží v okruhu 30 kilometrů od kráteru, je v zóně, kde hrozí velké nebezpečí. Zvlášť nebezpečná je jižní strana sopky, protože kráter je nakloněn k této straně a je tam mnoho hlubokých strží, kterými by se z kráteru mohly valit proudy lávy a bahna.

Mnozí lidé jsou přirozeně zvědaví, co by se v případě velkého výbuchu této sopky stalo s městem Mexiko. Je toto město v nebezpečí? Otázka se týká všech lidí ve státě Morelos, jehož území leží jižně od sopky. Jsou tedy všichni, kdo tam žijí, také ohroženi? A jak se žije v těsné blízkosti sopky, když člověk neví, co se stane zítra?

Sopka hrozí

Centrum města Mexiko je vzdálené přibližně 70 kilometrů na severozápad od Popocatépetlu, ale některé okrajové čtvrti leží blíže, asi ve vzdálenosti 40 kilometrů. Formálně vzato celá velkoměstská oblast, kde žije 20 milionů obyvatel, leží mimo nebezpečnou zónu. Záleží však na směru větru, protože kdyby sopka vychrlila značné množství popela, toto území by mohlo být postiženo.

Sopečný popel obvykle zanechává mnohem horší následky na východní straně sopky. Do této oblasti patří město Puebla a řada menších měst a městeček, a na tomto velmi nebezpečném území žije asi 200 000 lidí. V neděli 11. května 1997 sopka chrlila do velké výšky tuny popela, který se rozptýlil po celém tomto území a dostal se až do státu Veracruz, více než 300 kilometrů na východ. Jižně od sopky, ve státě Morelos, leží několik měst a městeček s celkem asi 40 000 obyvateli, kteří by také mohli být vážně ohroženi.

Uprostřed toho všeho žijí a pracují svědkové Jehovovi. Ve městě Mexiko City je více než 90 000 svědků v přibližně 1 700 sborech. Odbočka Watch Tower Society je umístěna severovýchodně od města Mexiko, ve vzdálenosti asi 100 kilometrů od sopky. V odbočce slouží více než 800 dobrovolných pracovníků a dalších asi 500 dobrovolníků pracuje na velkém stavebním projektu. Všichni jsou mimo zónu, kde hrozí nebezpečí.

Ve státě Morelos je asi 50 sborů svědků Jehovových s více než 2 000 zvěstovateli Království. Některé z těchto sborů jsou v městečkách Tetela del Volcán a Hueyapan vzdálených necelých 20 kilometrů od kráteru. Kromě toho směrem na východ, ve státě Puebla, jsou sbory, v nichž je přibližně 600 zvěstovatelů, a ti žijí ve vzdálenosti 20 až 30 kilometrů od sopky. Tito zvěstovatelé by samozřejmě mohli být ve vážném nebezpečí.

Svědkové Jehovovi pokračují v činnosti

Navzdory stálé hrozbě svědkové Jehovovi na tomto území svou kazatelskou činnost nepřerušili. Také dodržují rozvrh svých křesťanských shromáždění, a to jim za těchto nepříznivých okolností dává pocit jednoty a jistoty. (Hebrejcům 10:24, 25) Zpráva z jednoho sboru uvádí: „Dochází k pozoruhodné změně postoje lidí k dobré zprávě o Království. Například nedávno v jedné vesničce přijalo nabídku domácího biblického studia 18 lidí.“

Další sbor, který je v místě vzdáleném 20 kilometrů od sopky, oznamuje: „Vzrůst je vynikající. Tento sbor byl vytvořen v listopadu 1996. V průběhu následujících šesti měsíců se 10 osob stalo způsobilými k tomu, aby se mohly účastnit kazatelské služby. Někteří zvěstovatelé bydlí přibližně 20 kilometrů od kráteru. Konají se tam křesťanská shromáždění, jichž se účastní asi 40 osob.“

Magdalena, která bydlí v San Agustínu Ixtahuixtla ve státě Puebla, jen 25 kilometrů od sopky, stále horlivě vede biblická studia. Vypráví, co se stalo po jedné velké erupci.

„Dostali jsme zprávu, že bychom měli odejít z domova, a tak jsme to za mohutné spršky popela udělali. I v této náročné situaci jsem myslela na rodinu Doradových, s nimiž jsem studovala Bibli. Několik bratrů šlo se mnou k jejich domu, abychom jim pomohli přestěhovat se na bezpečné místo. Svědkové Jehovovi v sousedním městě Puebla sestavili výbor pro humanitární pomoc, a ten již byl v činnosti. Na rodinu Doradových velmi zapůsobilo, jak tam s námi všemi jednali. Naši křesťanští bratři pro nás předem připravili ubytování na různých místech. Nic nám nechybělo, i když jsme byli daleko od domova. Členové rodiny Doradových byli již předtím několikrát na shromáždění v sále Království, ale překvapilo je, jakou lásku jim projevovali bratři, s nimiž se ještě nikdy nesetkali. Za několik týdnů po návratu domů začali členové této rodiny pravidelně chodit na všechna shromáždění. Brzy splňovali požadavky, aby se mohli stát zvěstovateli dobré zprávy. Dva z nich jsou již pokřtěni. Několik měsíců sloužili jako pomocní průkopníci a připravují se na to, že se přihlásí do pravidelné průkopnické služby.“

Ani tělesné postižení nezabránilo dvacetileté dívce Martě, která žije 21 kilometrů od kráteru, využívat každou příležitost ke kázání. Poznala pravdu před třemi roky, když se obnovila vulkanická činnost sopky. Nepoužívá invalidní vozík, protože v místě strmých svahů, kde Marta žije, by se těžko ovládal, ale jezdí do kazatelské služby na oslu. Jezdí na něm i na shromáždění. Marta je Jehovovi nesmírně vděčná za to, že patří k takovému láskyplnému společenství, protože jen s pomocí sester ze sboru může nasednout na osla nebo z něj sesednout. Každý měsíc stráví ve službě více než 15 hodin.

V těchto odlehlých územích se svědkové Jehovovi mnohdy potýkají s tím, že je jejich sousedé nutí, aby společně s nimi slavili náboženské svátky. Jeden muž v Tulcingu, ve vesnici, která leží asi 20 kilometrů od sopky, dostal za úkol navštívit svědky a vybrat od nich dary na oslavy. Bratři mu trpělivě vysvětlovali, proč se nemohou těchto náboženských svátků účastnit. Ten muž se tak vytrvale snažil získat od nich finanční prostředky, že se s nimi začal scházet a poznávat některé jejich názory. Těšilo ho vyhledávat odpovědi na své otázky ve vlastní katolické Bibli. Společně s manželkou a dcerou již rok pravidelně chodí na shromáždění a projevil přání stát se zvěstovatelem dobré zprávy.

Jak se můžete připravovat?

Vulkanologové sice provádějí výzkumy a vydávají oficiální zprávy o hrozící sopce Popocatépetl, ale nikdo opravdu neví, co se stane a kdy. Podle názoru sdělovacích prostředků a lidí z okolí může Popocatépetl začít soptit kdykoli. Hrozba je reálná. Úřední činitelé jsou tím samozřejmě velmi znepokojeni a chtějí udělat vše, co bude v jejich silách, aby byli v naléhavém případě připraveni. S vydáním výstrahy však pochopitelně musí být opatrní, protože nechtějí vyvolat hromadný odchod, pokud nehrozí bezprostřední nebezpečí. Co by tedy měli dělat?

Jedno biblické přísloví říká: „Chytrý je ten, kdo uviděl neštěstí a pak se jde skrýt, kdežto nezkušení šli dál a musí trpět trest.“ (Přísloví 22:3) Je tedy moudré podnikat nezbytné kroky a zajistit osobní bezpečnost, dokud je k tomu příležitost, nejednat bezstarostně, jako by se nic nemohlo stát, a nezahrávat si s takovými děsivými přírodními silami. Tak na tuto záležitost pohlížejí svědkové Jehovovi v této oblasti.

Zástupci kanceláře odbočky Watch Tower Society se nedávno sešli ve státě Puebla s cestujícími dozorci, kteří jsou v úzkém spojení se sbory v zóně, kde hrozí nebezpečí. Bylo naplánováno, že cestující dozorci a členové výboru pro humanitární pomoc navštíví každou z rodin žijících v okruhu 25 kilometrů od kráteru. Těmto rodinám se pomáhalo zvážit možnost vystěhování z nebezpečné zóny, a to dříve než vypukne panika. Byla zajištěna doprava a ubytování, aby bylo možné přesunout 1 500 lidí do města Puebla. Některé rodiny se přestěhovaly k příbuzným do jiných měst.

Rozsáhlejší výstraha

Dým, oheň a dunění jsou jasné známky toho, že se blíží erupce. Všichni, kdo chtějí uniknout, musí věnovat pozornost výstrahám, které vydávají úřední činitelé, a jednat odpovídajícím způsobem. Svědkové Jehovovi v bezprostředním okolí sopky stále hlídkují, aby zajistili vlastní bezpečnost a aby také pomohli druhým lidem poznat nebezpečí a udělat nějaká opatření, dříve než bude příliš pozdě.

V ještě větším rozsahu svědkové Jehovovi upozorňují na světové události ve světle biblických proroctví. Války, zemětřesení, hladomory, nemoci a zločinnost jsou stejně významné jako sopečná činnost. Tyto věci patří k základním prvkům složeného znamení, kterými se podle Ježíšovy předpovědi měl vyznačovat „závěr systému věcí“. Nikdo sice přesně neví, kdy přijde konec, ale je nepochybné, že se blíží a že je velmi, velmi blízko. (Matouš 24:3, 7–14, 32–39)

Dnes je nezbytně nutné, aby lidé všude na světě brali vážně Ježíšovu výstrahu: „Dávejte . . . na sebe pozor, aby vaše srdce nikdy nebylo obtíženo přejídáním a silným pitím a úzkostnými životními starostmi a aby na vás náhle, v jednom okamžiku, nepřišel ten den.“ (Lukáš 21:34) Je rozhodně moudré jednat tímto způsobem. Stejně jako nebereme na lehkou váhu výstražná znamení vydávaná sopkou, nesmíme přehlížet ani příchod Ježíše Krista, který vyzýval: „Proto se i vy prokažte jako připravení, protože Syn člověka přijde v hodinu, o které si to nepomyslíte.“ (Matouš 24:44)

[Poznámka pod čarou]

[Obrázky na straně 23]

Marta (na oslu) a jiní svědkové v sousedství sopky Popocatépetl