Když Jehova určil, aby Levité (ne z kněžské rodiny Árona) pod vedením kněží sloužili u stanu setkání, učinil láskyplné opatření, které pro ně bylo prospěšné. Přikázal Mojžíšovi: „To platí pro Levity: Od pětadvacetiletého výše bude přicházet, aby vstoupil do společnosti ve službě stanu setkání. Ale po dosažení věku padesáti let odstoupí ze služební společnosti a dál sloužit nebude. A bude sloužit svým bratrům ve stanu setkání při obstarávání závazku, ale službu prokazovat nebude.“ (4Mo 8:23–26; 1Pa 23:3)

Ve 4. kapitole 4. Mojžíšovy je popsána služební organizace Levitů. Je tam uvedeno, že sepsáni měli být ve věku od 30 do 50 let.

Pětileté období od věku 25 do 30 let bylo pro Levitu zřejmě jakýmsi „školením“. Je možné, že těmto mladším mužům nebyly svěřovány těžké úkoly; ty byly vyhrazeny pro plně dospělé muže — ve věku 30 a více let. (Viz heslo VĚK.) Později, když byla Truhla natrvalo umístěna na hoře Sion (a zejména krátce před tím, než se začalo se stavbou chrámu), se těžká práce spojená s přenášením svatyně již nekonala. David proto nařídil, aby Levité začali sloužit ve věku 20 let. K tomu bezpochyby došlo proto, že pro daleko rozsáhlejší službu v chrámu bylo třeba více mužů. (1Pa 23:24–27)

Levité, kteří odcházeli do výslužby v 50 letech, nepřestávali s veškerou službou.