Mnoho pytláků riskuje život, protože jde o velké peníze. „Jeden roh [nosorožce] může přinést 25 000 dolarů,“ podává zprávu africký list The Star. Ochránce přírody dr. Esmond Martin navštívil v roce 1988 jednu asijskou zemi a zjistil, že během tří let stoupla cena nosorožčího rohu z 1 532 dolarů na 4 660 dolarů za kilogram.

Kdo udeří první?

Aby se upozornilo na hrozbu, kterou působí poptávka po slonovině a nosorožčím rohu, byla přijata drastická opatření. V červenci 1989 milióny televizních diváků na celém světě sledovaly, jak keňský prezident Daniel arap Moi zapaluje ohromnou hranici dvanácti tun slonoviny, jejíž cena se odhadovala na tři až šest miliónů dolarů. Doktor Richard Leakey, který má na starosti divokou zvířenu v Keni, byl dotázán, jak lze tak zjevné plýtvání ospravedlnit. „Nemohli bychom lidi v Americe, Kanadě nebo Japonsku přesvědčit, aby přestali kupovat slonovinu, kdybychom ji stále prodávali,“ odpověděl. Skutečně, tento krok mnoho lidí tak šokoval, že zákaz obchodu se slonovinou respektovali. Poptávka po výrobcích ze slonoviny prudce klesla.

V případě nosorožce je situace jiná. Přestože keňský prezident zapálil v roce 1990 nosorožčí rohy v ceně miliónů dolarů, poptávka trvá. (Viz rámeček na straně 9 „Proč je roh nosorožce tak oblíbený“.) Kvůli ochraně tenčící se populace nosorožců se některé země uchýlily k tomu, že těmto tvorům rohy uřezávají. Někdy to je zoufalý závod o to, kdo udeří první: zda ochránce přírody s ochromující injekcí, nebo pytlák s vražednou automatickou zbraní.

[Rámeček a obrázky na straně 9]

Proč je roh nosorožce tak oblíbený

„THREE LEGS Brand — protihorečková voda z nosorožčího rohu.“ Tak se jmenuje oblíbený lék, který se prodává v Malajsii, jak píší Daryl a Sharna Balfourovi ve své knize Rhino (Nosorožec). Štítek na tomto údajném léku obsahuje následující sdělení: „Tento lék je pod přímým dohledem odborníků pečlivě připraven z prvotřídního nosorožčího rohu a z látek snižujících horečku. Tato báječná medicína poskytne jakoby kouzlem okamžitou úlevu těm, kdo trpí malárií, vysokým tlakem, horečkou působící na srdce a všechny čtyři končetiny, závratěmi, šílenstvím, bolestmi zubů atd.“ — Kurzíva od nás.

Taková víra je v asijských zemích rozšířená. Nosorožčí roh ve formě tekutiny nebo prášku je v mnoha asijských městech snadno k dostání. Balfourovi v naději, že oslabí popularitu nosorožčího rohu, tvrdí: „Požití dávky nosorožčího rohu má tutéž léčebnou hodnotu jako žvýkání vlastních nehtů.“

V Jemenu si rohu nosorožce cení z jiného důvodu — vyrábějí z něj střenky k dýkám. V sedmdesátých letech bylo do země dovezeno 22 tun nosorožčího rohu a je těžké najít za něj vhodnou náhradu. „Jemeňané přišli na to,“ vysvětlují Balfourovi, „že nosorožčímu rohu se co do trvanlivosti a vzhledu nic nevyrovná . . . Čím je [střenka dýky] starší, tím lépe vypadá. S věkem získává průsvitnost, a připomíná tak jantar.“