Izajáš tedy plní své prorocké pověření, to znamená, že ‚určuje těm, kdo truchlí nad Sionem, že jim bude dána pokrývka hlavy místo popela, olej jásání místo truchlení, přehoz chvály místo sklíčeného ducha; a budou nazváni velkými stromy spravedlnosti, Jehovovou sadbou, aby byl zkrášlen‘. (Izajáš 61:3)

12, 13. (a) Koho znázorňují ‚velké stromy spravedlnosti‘ mezi Židy, kteří se v roce 537 př. n. l. vracejí z Babylónu? (b) Kdo patří mezi ‚velké stromy‘ od Letnic roku 33 n. l.?

¹² Jehova svému lidu žehnal „velkými stromy spravedlnosti“. Kdo jsou tyto velké stromy? V letech, jež následovaly po roce 537 př. n. l., to byli jednotlivci, kteří studovali Boží slovo a rozjímali o něm a kteří se snažili dodržovat Jehovova spravedlivá měřítka. (Žalm 1:1–3; Izajáš 44:2–4; Jeremjáš 17:7, 8) Jako znamenité ‚velké stromy‘ se prokázali například Ezra, Ageus, Zecharjáš a velekněz Jozue. Odvážně se zastávali pravdy a bojovali proti duchovnímu znečišťování národa.

¹³ Podobné ‚velké stromy spravedlnosti‘ — odvážné, pomazané křesťany — Bůh sázel od Letnic roku 33 n. l. v duchovním území svého nového národa, ‚Božího Izraele‘. (Galaťanům 6:16) Během staletí se počet těchto ‚stromů‘ rozrostl na 144 000 a nesou spravedlivé ovoce, aby zkrášlily neboli oslavily Jehovu Boha. (Zjevení 14:3) Poslední z těchto vznešených ‚stromů‘ bují od roku 1919, kdy zbývající příslušníky Božího Izraele Jehova vyvedl ze stavu nečinnosti, v němž dočasně byli. Poskytl jim hojné množství duchovních vod a tak vytvořil skutečný les spravedlivých, plodonosných stromů. (Izajáš 27:6)