Podobná shoda je patrná mezi zmínkou o tom, že David shromáždil Izraelity od Šichoru („řeky Egypt“, NS) do Chamatu (když se snažil přinést truhlu smlouvy do Jeruzaléma), a zmínkou, že v Šalomounových dnech se shromáždil lid od „vstupu do Chamatu dolů po říční údolí Egypt“. (1Pa 13:5; 1Kr 8:65) Vysvětlením by mohlo být to, že ve druhém případě (v Šalomounově době) se zpráva zmiňuje o skutečných hranicích území, které Izraelité obývali. Oblast mezi Vádím el-ʽAríš a vých. ramenem Nilu je v podstatě poušť a buš, takže toto vádí neboli říční údolí vhodně označovalo hranici území, které Izraelité skutečně osídlili. V prvním případě (u Davida) se však popis mohl týkat celé oblasti působení Izraele, území, které skutečně David ovládl, a toto území sahalo opravdu až k hranici Egypta.

Ještě před Davidem král Saul pronásledoval Amalekity až po Šur, „který je před Egyptem“ (1Sa 15:7), a o Šalomounově panství, které získal od Davida, je řečeno, že sahalo po „egyptskou hranici“. (1Kr 4:21) Ačkoli tedy území, na němž skutečně izraelské kmeny žily, sahalo jen k „říčnímu údolí Egypt“, nezdá se, že by to vylučovalo ztotožnění Šichoru s ‚ramenem Nilu‘ u Jozua 13:3 a s ‚řekou Egypt‘ v 1. Paralipomenon 13:5.

[z egyptštiny, znamená „Hórův rybník“].

Zjevně nejvýchodnější rameno řeky Nil v oblasti Delty. Název Šichor se v hebrejském textu objevuje čtyřikrát a vždy ve spojení s Egyptem. (Joz 13:3, ‚rameno Nilu‘; 1Pa 13:5, ‚řeka‘;