Pisatelé: Gad a Natan

Proroci Natan a Gad, kteří dokončili psaní První Samuelovy, pokračovali v psaní celé Druhé Samuelovy. (1. Par. 29:29) Pro tento úkol byli opravdu způsobilí. Gad už byl s Davidem, když ten byl ještě stíhaným psancem v Izraeli; byl však dosud činně spojen s tímto králem ještě ke konci Davidova čtyřicetiletého panství. Gad byl použit, aby vyslovil Jehovovu nelibost nad Davidem za jeho nemoudré sečtení Izraele. (1. Sam. 22:5; 2. Sam. 24:1–25) Činnost proroka Natana, blízkého Davidova druha, přesáhla období Gadova života a pokračovala i po něm. Bylo jeho předností oznámit Jehovovu významnou smlouvu s Davidem, totiž smlouvu o věčném království. Byl to on, kdo odvážně a pod inspirací poukázal na Davidův velký hřích s Bat-šebou a na trest za něj. (2. Sam. 7:1–17; 12:1–15) Jehova tedy použil Natana, jehož jméno znamená „[Bůh] dal“, a Gada, jehož jméno znamená „dobré štěstí“, aby zaznamenali inspirované a prospěšné poučení v Druhé Samuelově. Tito skromní dějepisci se nesnažili zachovat vzpomínku na sebe, neuvádějí žádnou informaci o svém původu nebo osobním životě. Snažili se pouze zachovat zprávu inspirovanou Bohem, a to ve prospěch budoucích Jehovových ctitelů.