15. Co přiměje Daniela, aby se modlil k Jehovovi, a co nyní Gabriel sděluje o „sedmdesáti týdnech“?

¹⁵ Vůdce Mesiáš předpověděn (9:1–27). V „prvním roce Dareia. . . ze semene Médů“ zkoumá Daniel Jeremjášovo proroctví. Daniel si uvědomuje, že předpověděné sedmdesátileté zpustošení Jeruzaléma se blíží ke konci, a vyznává v modlitbě k Jehovovi své vlastní hříchy i hříchy Izraele. (Dan. 9:1–4; Jer. 29:10) Objevuje se Gabriel a dává na vědomí, že bude „sedmdesát týdnů. . ., aby byl ukončen přestupek a skoncovalo se s hříchem a aby bylo vykonáno smíření za provinění“. Vůdce Mesiáš přijde na konci šedesáti devíti týdnů a pak bude odříznut. Pro mnohé bude smlouva zachována v platnosti až do konce sedmdesátého týdne a nakonec dojde k zpustošení a záhubě. — Dan. 9:24–27.

21. Jak se pozoruhodně splnilo Danielovo proroctví o „sedmdesáti týdnech“?

²¹ Pak je tu Danielovo proroctví o „sedmdesáti týdnech“. Po šedesáti devíti týdnech se měl objevit „Vůdce Mesiáš“. Je pozoruhodné, že 483 let (69krát 7 let) po „vyjití slova“ o obnově Jeruzaléma, jež vydal Artaxerxes ve dvacátém roce své vlády a které pak v Jeruzalémě prosadil Nehemjáš, byl Ježíš Nazaretský pokřtěn v řece Jordánu a pomazán svatým duchem. Tak se stal Kristem neboli Mesiášem (totiž Pomazaným).h Bylo to v roce 29 n. l. Pak přišla „záhuba“, kterou Daniel rovněž předpověděl, když byl Jeruzalém zpustošen v roce 70 n. l. — Dan. 9:24–27; Luk. 3:21–23; 21:20.