A jak se dnes učí už žáci na základní škole, celá naše sluneční soustava obíhá kolem středu naší galaxie, Mléčné dráhy. Jenže v ní je Slunce jen jedinou z více než 100 miliard hvězd, které takto krouží společně.

Mléčná dráha je zase součástí jedné galaktické kupy čítající asi 35 galaxií. Větší kupy však takových galaxií obsahují až tisíce. Kdyby se naše sluneční soustava nacházela v nějaké daleko větší a tedy hustější galaktické kupě, pravděpodobně by nevykazovala tak stabilní rysy. Jenže skutečnost je taková, že jen málo oblastí ve vesmíru má podle vědců „tak vhodné podmínky pro vyšší formy života, jako jsou zde“ na Zemi, uvádějí Guillermo Gonzalez a Jay W. Richards ve své knize The Privileged Planet (Jedinečná planeta).

Naše jedinečná sluneční soustava — Kde se tu vzala?

DÍKY mnoha vzájemně propojeným činitelům je naše poloha ve vesmíru jedinečná. Naše sluneční soustava se nachází mezi dvěma spirálními rameny Mléčné dráhy — v oblasti, kde je relativně málo hvězd. Téměř všechny hvězdy, které můžeme v noci pozorovat, jsou od nás tak daleko, že je i za pomoci těch největších teleskopů vidíme jen jako pouhé světelné body. Má to nějaký význam?

Pokud by se naše sluneční soustava nacházela blíž středu Mléčné dráhy, pocítili bychom škodlivé účinky husté koncentrace hvězd, které by nás obklopovaly. Například tvar oběžné dráhy Země by se pravděpodobně výrazně změnil, což by dramaticky ovlivnilo život lidstva. Zdá se však, že naše sluneční soustava má v Galaxii přesně tu správnou polohu, aby k tomu nedošlo. Navíc její umístění je takové, že nám nehrozí ani další nebezpečí — například přehřátí, jež by bylo nevyhnutelné, kdyby naše sluneční soustava procházela mračny plynu. Díky této jedinečné poloze také nejsme vystaveni explozím supernov ani dalším zdrojům smrtícího záření.