Řecké i hebrejské slovo, jež se překládají slovem „ráj“, vyjadřují představu parku nebo zahrady, poklidného místa, kde je možné si odpočinout a osvěžit se. Bible slibuje, že země bude jednou doslovným rájem, bude se podobat zahradě a bude domovem bezhříšného lidstva. (Žalm 37:10, 11) Máme-li na zřeteli tento význam, vidíme, že duchovní ráj je prostředí, které je uklidňující a příjemné na pohled a které umožňuje, aby se člověk těšil z pokoje se svým bližním i s Bohem.

Co je duchovní ráj?

Svědkové Jehovovi jsou nápadní mimo jiné tím, jak si váží znalosti Bible. Věří, že Bible je pravdivá a že je Božím slovem. Proto se nespokojí pouze se základními znalostmi, které ve svém náboženství získají. Mají trvalý program osobního studia a čtení Bible. Čím déle se někdo se svědky Jehovovými stýká, tím víc se toho dozví o Bohu a o jeho vůli, která je zjevena v Bibli.

Takové poznání svědky Jehovovy osvobozuje od věcí, které lidi připravují o štěstí — to jsou například pověry a škodlivé názory. Ježíš řekl: „Pravda vás osvobodí“ a svědkové Jehovovi zjišťují, že to tak je. (Jan 8:32) Fernando, který kdysi pěstoval spiritismus, říká: „Když jsem se dozvěděl o věčném životě, pocítil jsem nesmírnou úlevu. Bál jsem se, že někdo z nás zemře — buď moji rodiče nebo já.“ Pravda Fernanda osvobodila od strachu ze světa duchů a z takzvaného posmrtného života.

Bible ukazuje, že poznání Boha je úzce spjato s rájem. Prorok Izajáš řekl: „Nebudou nijak škodit ani působit zkázu na celé mé svaté hoře, protože země jistě bude naplněna poznáním Jehovy, jako vody pokrývají samotné moře.“ (Izajáš 11:9)

Poznání samo o sobě pochopitelně nemůže takový pokoj přivodit. Podle toho, co se učíme, je nutno jednat. Fernando k tomu poznamenal: „Když člověk pěstuje ovoce ducha, přispívá k duchovnímu ráji.“ Fernando se odvolával na slova apoštola Pavla, který použil výraz „ovoce ducha“ k označení dobrých vlastností, jež by křesťan měl pěstovat. Uvedl, že to je ‚láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, víra, mírnost a sebeovládání‘. (Galaťanům 5:22, 23)

Umíte si představit, proč stýkat se se společenstvím lidí, kteří se snaží pěstovat takové vlastnosti, je opravdu jako být v ráji? Mezi takovými lidmi bude existovat duchovní ráj, který předpověděl prorok Sefanjáš. Ten řekl: „Nebudou činit žádnou nespravedlnost ani nebudou mluvit lež ani se v jejich ústech nenajde šalebný jazyk; budou se totiž pást a opravdu ulehnou a nikdo nezpůsobí, aby se chvěli.“ (Sefanjáš 3:13)

Klíčová úloha lásky

Snad jste si povšimli, že jako první z ovoce ducha Pavel uvedl lásku. To je vlastnost, o které se v Bibli mluví často. Ježíš řekl: „Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít mezi sebou lásku.“ (Jan 13:35) Svědkové Jehovovi ovšem nejsou dokonalí. Někdy mezi sebou mají osobní problémy, stejně jako je kdysi měli Ježíšovi apoštolové. Ale opravdově se navzájem milují a modlí se o to, aby je při pěstování lásky podporoval svatý duch.

Jejich společenství je proto jedinečné. Nechovají pocity kmenové nadřazenosti ani mezi nimi není rozvratný nacionalismus. Mnozí svědkové Jehovovi žijící v místech, kde v závěrečných letech dvacátého století zuřily etnické čistky a rasová genocida, se dokonce navzájem chránili, a to i s nasazením vlastního života. Pocházejí sice „ze všech národů a kmenů a lidí a jazyků“, ale je mezi nimi taková jednota, jakou je těžké pochopit, dokud ji člověk sám nezažije. (Zjevení 7:9)

Ráj mezi těmi, kdo činí Boží vůli

V duchovním ráji není místo pro chamtivost, nemravnost ani sobectví. Pro křesťany naopak platí slova: „Přestaňte se utvářet podle tohoto systému věcí, ale přeměňujte se předěláním své mysli, abyste si sami ověřili, co je dobrá a přijatelná a dokonalá Boží vůle.“ (Římanům 12:2) Jestliže vedeme čistý, morální život a činíme Boží vůli i v jiných směrech, pomáháme budovat duchovní ráj a přispíváme ke svému štěstí. O tom se přesvědčila Carla. Říká: „Můj otec mě naučil tvrdě pracovat, abych byla finančně nezávislá. Díky svému univerzitnímu studiu jsem sice získala pocit bezpečí, ale postrádala jsem jednotu v rodině a bezpečí, které nám může poskytnout pouze Boží slovo.“

Žít v duchovním ráji samozřejmě neznamená, že člověk je zbaven tělesných problémů, které život přináší. Křesťanům se i nadále stává, že onemocní. V zemi, v níž žijí, mohou vypuknout občanské boje. Mnozí snášejí chudobu. Jestliže však máme blízký vztah k Jehovovi Bohu — což je v našem duchovním ráji rozhodující —, můžeme očekávat, že nás Bůh bude podporovat. On nás dokonce vybízí, abychom ‚na něho uvrhli svá břemena‘, a mnozí křesťané mohou potvrdit, že Bůh je v těch nejtěžších situacích podivuhodným způsobem podporoval. (Žalm 55:22; 86:16, 17) Bůh slibuje, že bude se svými ctiteli i v ‚údolí hlubokého stínu‘. (Žalm 23:4) Důvěra, že Bůh je připraven nás podporovat, nám pomáhá zachovat si „Boží pokoj, který převyšuje všechno myšlení“, což je klíčem k duchovnímu ráji. (Filipanům 4:7)