Abych svůj pokrok urychlil, rozhodl jsem se odjet do země, kde tamilsky mluví miliony lidí — na Srí Lanku.

Dorazil jsem tam v říjnu 1996, v době, kdy země byla zmítána občanskou válkou. Nějaký čas jsem žil ve městě Vavunijáva, které leželo na hranici mezi oběma znepřátelenými stranami. V hmotném ohledu toho místní svědkové moc neměli, přesto mě zahrnuli láskou a pohostinností a velmi se snažili mi s tamilštinou pomoci. Ostatní lidé žasli, když viděli, že já, v té oblasti jediný člověk za Západu, se s nimi snažím mluvit v jejich jazyce. Moji snahu mluvit s nimi o Bibli mi usnadňovala jejich vděčnost a pokora.

V lednu 1997 jsem se musel vrátit do Dánska. O rok později jsem se oženil s Camillou, která sloužila jako průkopnice. Srí Lanka mě však vábila dál, a tak jsem se tam v prosinci 1999 vrátil, tentokrát však už se svou ženou. Netrvalo dlouho a studovali jsme Bibli s mnoha jednotlivci i rodinami a také jsme chodili s místními svědky na jejich biblická studia. Služba a tamilština nás plně zaměstnávaly.

V březnu 2000 jsme se museli vrátit do Dánska. Bylo těžké rozloučit se s místními svědky a lidmi, se kterými jsme studovali Bibli, protože jsme si je skutečně zamilovali.

[Obrázek na straně 23]

S místním svědkem na Srí Lance