Pokus o sebevraždu je někdy vlastně voláním o pomoc. A tomu, kdo ztratil naději, jistě chtějí členové jeho rodiny a jeho přátelé účinně pomoci. Říkat mu například „přestaň se litovat“, „hodně lidí je na tom hůř než ty“ nebo „všichni máme občas špatný den“ — to nepomůže. Co kdybychom raději byli skutečnými přáteli a dobrými posluchači? Ano, pokusme se zoufalému člověku pomoci, aby viděl, že stojí za to žít.

Ochota naslouchat

Nepříznivé okolnosti a utrpení mohou vést k tomu, že člověk ztratí duchovní vyrovnanost. Moudrý muž řekl: „Pouhý útlak ... může způsobit, že moudrý jedná pomateně.“ (Kazatel 7:7) Jestliže tedy někdo mluví o sebevraždě, musíme takového člověka brát vážně. Je možné, že jeho problémům, ať jsou citové, tělesné, duševní nebo duchovní, je třeba ihned věnovat pozornost. Existují ovšem různé odborné postupy a druhy léčení, a o způsobu léčby musí každý rozhodnout sám. (Galaťanům 6:5)

Jestliže se ten, kdo z nějakých důvodů pomýšlí na sebevraždu, má možnost svěřit někomu, kdo má rozlišovací schopnost a je soucitný a trpělivý, může to mít rozhodující význam. Snad mu budou schopni pomoci členové jeho rodiny a přátelé, kteří jsou ochotni mu naslouchat. Lidem, kteří ztratili naději, může velmi pomoci, jestliže jim někdo projevuje soucit a laskavost, ale kromě toho mohou také načerpat velkou pomoc z povzbuzujících myšlenek obsažených v Božím slovu.

Duchovní pomoc pro sklíčené

Možná vás to překvapí, ale čtení Bible může člověka velice povzbudit. Bible sice není příručkou pro pěstování duševního zdraví, ale může nám pomoci vážit si života. Král Šalomoun řekl: „Poznal jsem, že není pro ně nic lepšího, než aby se radovali a činili za svého života dobro; a také že by každý člověk měl jíst a vskutku pít a vidět dobré za všechnu svou tvrdou práci. Je to dar od Boha.“ (Kazatel 3:12, 13) Kromě uspokojující práce, která poskytuje životu smysl, jsou darem od Boha také prosté věci, jako je svěží vzduch, sluneční světlo, květiny, stromy a ptáci — a my se z nich můžeme radovat.

Ještě větším povzbuzením je biblické ujištění, že Jehova Bůh a jeho Syn, Ježíš Kristus, o nás pečují. (Jan 3:16; 1. Petra 5:6, 7) Žalmista výstižně řekl: „Požehnaný buď Jehova, který za nás denně nosí náklad, pravý Bůh naší záchrany.“ (Žalm 68:19) Ačkoli se možná cítíme nevýznamní a bezcenní, Bůh nás vybízí, abychom se k němu modlili. Buďme ujištěni, že žádný, kdo ho pokorně a upřímně prosí o pomoc, nebude přehlédnut.

Nikdo nemůže oprávněně očekávat, že dnes bude žít bez problémů. (Job 14:1) Pravda z Božího slova však již mnoha lidem ukázala, že sebevražda není ten pravý způsob, jak vyřešit své problémy. Podívejme se, jak apoštol Pavel pomohl jednomu zoufalému žalářníkovi, který „se probudil ze spánku a viděl, že dveře vězení jsou otevřené, vytasil meč a hodlal se zabít, protože se domníval, že vězňové unikli“. Žalářník okamžitě došel k závěru, že sebevražda bude lepší než ponižující a možná zdlouhavá smrt, která by ho čekala za jeho nedbalost. Apoštol vykřikl: „Neubližuj si, neboť jsme všichni tady!“ Pavel nezůstal jen při tomto výroku. Společně se Silou poskytli žalářníkovi útěchu a odpověděli na jeho otázku: „Pánové, co musím dělat, abych byl zachráněn?“ Řekli: „Věř v Pána Ježíše a budeš zachráněn ty i tvá domácnost.“ Potom mluvili s ním a se členy jeho domácnosti o Jehovovu slovu a výsledkem bylo, že ‚on i jeho domácí byli neprodleně pokřtěni‘. Tento žalářník i všichni členové jeho domácnosti se velmi radovali, protože jejich život získal nový smysl. (Skutky 16:27–34)

Jestliže se dnes dozvíme, že za ničemnost není odpovědný Bůh, pocítíme skutečnou úlevu. Boží Slovo ukazuje, že tím, kdo „zavádí na scestí celou obydlenou zemi“, je ničemný duch, „který je nazýván Ďábel a Satan“. Ale jeho čas se krátí. (Zjevení 12:9, 12) Všechno, čím Satan a jeho démoni skličují obyvatele země, brzy skončí Božím zásahem. Nový svět spravedlnosti, který slíbil Bůh, potom navždy skoncuje se vším, co vede k beznaději a k sebevraždám. (2. Petra 3:13)

Útěcha pro ty, kdo volají o pomoc

Ti, kdo podléhají zoufalství, mohou již dnes načerpat útěchu z Písma. (Římanům 15:4) Žalmista David zpíval: „Srdcem zlomeným a zdrceným, Bože, nepohrdneš.“ (Žalm 51:17) Je pravda, že se některým zkouškám a důsledkům naší nedokonalosti nemůžeme vyhnout. Jestliže však budeme přijímat přesné poznání o našem laskavém, láskyplném a rozumném nebeském Otci, získáme pocit jistoty, že jsme pro něj drahocenní. Bůh se může stát naším největším Přítelem a Učitelem. Jestliže pěstujeme důvěrný vztah k Jehovovi Bohu, on nás nikdy nezklame. „Já, Jehova, jsem tvůj Bůh,“ říká náš Stvořitel, „Ten, kdo tě vyučuje k tvému prospěchu, Ten, kdo působí, že šlapeš cestou, kterou bys měl chodit.“ (Izajáš 48:17)

Spolehnutí na Boha již mnoha lidem pomohlo. Uveďme si některé příklady: Mara již byla oslabena dlouhodobou depresí, a v té době její jediný syn zahynul při dopravní nehodě.a Mara propadla vnitřnímu zmatku a pokusila se o sebevraždu. Dnes však se každý den probouzí brzo ráno a stará se o svou domácnost. Ráda poslouchá hudbu a pomáhá druhým. Naděje, že „bude vzkříšení spravedlivých i nespravedlivých“, poněkud zmírnila bolest z tragické smrti jejího milovaného syna a posílila její víru v Boha. (Skutky 24:15) Mara nikdy netoužila po tom, aby byla jako anděl v nebi, a proto na její srdce zapůsobila slova ze Žalmu 37:11: „Mírní, ti budou vlastnit zemi a vskutku naleznou své největší potěšení v hojnosti pokoje.“

Sandra, která také žije v Brazílii, má tři děti a snažila se být dokonalou matkou. Přiznává: „Měla jsem tolik práce, že když náhle zemřel můj otec a v téže době jsem zjistila, že můj manžel má milostný vztah k jiné ženě, ani mě nenapadlo modlit se k Bohu o pomoc.“ V zoufalství se Sandra pokusila o sebevraždu. Co jí pomohlo, aby se opět vzchopila? Uvědomila si cenu duchovních věcí. „Každý večer před spaním čtu Bibli a snažím se vžívat do situace lidí, o kterých čtu. Také čtu časopisy Strážná věž a Probuďte se! a mám ráda zejména životní příběhy, protože mi pomáhají, abych byla spokojená se svým životním údělem.“ Sandra ví, že Jehova je jejím nejlepším přítelem, a proto se naučila vyjadřovat se v modlitbách konkrétně.

V budoucnosti již zoufalství nebude

Jestliže víme, že lidské utrpení je jen dočasné, přináší nám to velkou útěchu. V dnešní době se děti i dospělí stávají obětí zločinů, bezpráví nebo předsudků, ale pod vládou Božího Království se budou radovat. V jednom prorockém žalmu bylo předpověděno, že Jehovův ustanovený Král, Ježíš Kristus, „osvobodí chudého, volajícího o pomoc, také ztrápeného a každého, kdo nemá pomocníka“. A navíc „bude litovat poníženého a chudého a duše chudých zachrání“. Ano, „z útlaku a z násilí vyplatí jejich duši, a jejich krev bude v jeho očích drahocenná“. (Žalm 72:12–14)

Čas pro splnění těchto prorockých slov se blíží. Je představa, že byste mohli v takových poměrech žít na zemi věčně, pro vás žádoucí? Pokud ano, můžete být radostní a života si můžete vážit jako daru od Boha. A budete-li se o tyto utěšující biblické sliby dělit s druhými, je možné, že do života lidí, kteří v tomto necitelném a nelaskavém světě volají o pomoc, vnesete pocit velkého štěstí.