Důležitost modlitby

Nejdůležitější je, abys o svých pocitech mluvil s Jehovou v modlitbě. Můžeš se modlit podobně jako David: „Prozkoumej mě, Bože, a poznej mé srdce. Vyzkoušej mě a poznej mé znepokojivé myšlenky a viz, zda je ve mně nějaká bolavá cesta, a veď mě cestou neurčitého času.“ (Žalm 139:23, 24)

Modlitba není nějaká berlička. Jde o skutečnou komunikaci s tvým nebeským Otcem, který si přeje, abys mu ‚vyléval své srdce‘. (Žalm 62:8) Přemýšlej o těchto základních pravdách, které se týkají Boha:

◼ Dobře ví o tom, co ti působí úzkost. (Žalm 103:14)

◼ Zná tě líp, než se znáš ty sám. (1. Jana 3:20)

◼ ‚Pečuje o tebe.‘ (1. Petra 5:7)

◼ V novém světě ti Bůh „setře . . . každou slzu z očí“. (Zjevení 21:4)

Co když ale myšlenky skoncovat se životem napadají tebe? „Vyhledej pomoc,“ vybízí doktorka McCoyová. „Řekni někomu, jak se cítíš — rodiči, příbuznému, kamarádovi, učiteli nebo duchovnímu —, někomu, komu na tobě záleží, kdo to bude brát vážně, kdo ti naslouchá a kdo pomůže dalším lidem, které máš rád, aby vnímali, co jim chceš říct.“

Když se někomu se svými problémy svěříš, nic neztratíš, naopak získáš. Uvažuj o jednom biblickém příkladu. Spravedlivý Job se v určitém období svého života dostal do situace, kdy řekl: „Má duše rozhodně cítí hnus k mému životu.“ A pak dodal: „Dám průchod své starosti o sebe. Budu mluvit v hořkosti své duše!“ (Job 10:1) Job byl zoufalý a o svých problémech potřeboval mluvit. Určitou pomocí tedy může být to, že se svěříš zralému příteli.

Sklíčení křesťané mají další zdroj pomoci — sborové starší. (Jakub 5:14, 15) Samozřejmě, že když budeš o svých problémech mluvit, tak to neznamená, že úplně zmizí. Může ti to ale pomoct dívat se na ně z určitého nadhledu. A podpora nějakého důvěrného přítele může být právě to, co potřebuješ, abys našel nějaké praktické řešení.