³ Váháte, zda svou službu rozšířit o vydávání svědectví po telefonu? Jeden bratr připouští: „Nemám rád, když mi někdo volá domů a chce mně něco prodat, a tak mám psychické zábrany podílet se na tomto druhu služby.“ Po pouhých dvou telefonátech však řekl: „To se mi líbí! Nikdy bych si to nemyslel, ale líbí se mi to! Lidé jsou při telefonování uvolnění a vy máte na dosah ruky všechno, co potřebujete. Je to vynikající!“ Jedna sestra reagovala podobně: „Z toho, že bych měla vydávat svědectví po telefonu, jsem nijak nadšená nebyla. Popravdě řečeno nechtělo se mi. Ale vyzkoušela jsem si to a zjistila jsem, že je to velmi plodná služba. Z vydávání svědectví po telefonu mám 37 opětovných návštěv a tolik studií, že je sama nezvládám!“ Jste-li ochotni vydávání svědectví po telefonu vyzkoušet, můžete být úspěšní i vy.

¹⁶ Ujímejte se iniciativy: Jedna patnáctiletá sestra zahájila svou dopolední službu telefonátem. Mluvila se ženou, která přijala nabídku knihy Poznání. Sestra ji knihu zanesla domů a žena od ní chtěla vědět, jak zjistila její telefonní číslo, když není nikde uvedeno. Ukázalo se, že sestra při vytáčení číslo popletla! Žena přivítala možnost studovat Bibli a nyní je nepokřtěnou zvěstovatelkou.

¹⁷ Jiná sestra obdržela obvod pro vydávání svědectví po telefonu, ale tři týdny se kvůli strachu nemohla odhodlat k tomu, aby jej propracovala. Co ji dodalo odvahu začít? Vzpomněla si na článek z Probuďte se! z 22. ledna 1997, který měl název „Když jsem slabá, pak jsem silná“. Pojednával o křesťance, která po telefonu káže navzdory svým tělesným omezením. Sestra řekla: „Modlila jsem se k Jehovovi a prosila ho o sílu. Prosila jsem ho, aby mi do úst vložil správná slova a já tak mohla říci svůj úvod.“ Jaké měla výsledky za první den služby po telefonu? Vypráví: „Jehova vyslyšel moji modlitbu. Lidé mně věnovali pozornost a domluvila jsem si opětovnou návštěvu.“ Později její služba po telefonu vedla k zahájení biblického studia. Sestra své vyprávění končí: „Jehova mě znovu naučil důvěřovat v něho, a ne v sebe samotnou.“ (Přísl. 3:5)