Chrám, který byl přestavěn Herodem. To, že chrám přestavěný Herodem byl skutečně skvostný, poskytuje základ pro domněnku, že i v tomto chrámu musely být svícny, které byly podobně krásné a nákladné jako svícny v Šalomounově chrámu. Písmo se o nich však nezmiňuje. O existenci takového svícnu ale svědčí jednak to, že o něm píše Josephus, a jednak to, že je vyobrazen na basreliéfu na vnitřní klenbě vítězného Titova oblouku v Římě. Na tomto oblouku jsou vyobrazeny některé předměty, které Římané odnesli z Jeruzaléma, když ho v roce 70 n. l. zničili. Josephus tvrdil, že byl očitým svědkem triumfálního průvodu císaře Vespasiana a jeho syna Tita. Píše o průvodu, který nesl „svícen stejným způsobem ze zlata zhotovený. Jeho vypracování se však lišilo od našeho obvyklého způsobu. Jeho střed tvořil sloup vztyčený na základně a od něho vybíhala do stran štíhlá ramena rozložená takřka na způsob trojzubce a každé z nich mělo na konci přikovánu svítilnu. Bylo jich sedm.“ (Válka židovská, VII, 148, 149)

Nikdo dnes nemůže s určitostí říci, zda svícen vyobrazený na Titově oblouku vypadá přesně tak jako původní svícen z chrámu v Jeruzalémě. Názory se různí, zejména pokud jde o tvar podstavce, který tvoří dvě paralelní polygonální podložky, z nichž ta menší leží na té větší. Někteří znalci jsou toho názoru, že římské vyobrazení na oblouku je přesné, ale že samotný Herodes, v rámci tzv. „pozápadničení“, aby se zavděčil Římanům, změnil tradiční židovský trojúhelníkový tvar podstavce neboli trojnožku. Jiní učenci s tímto názorem nesouhlasí. Ukazují, že na podstavci jsou na ozdobných deskách vyobrazeni orli a mořské obludy, což by bylo zjevné porušení druhého přikázání.

Někteří znalci usuzují, že původní chrámový svícen stál na třech nožkách, a tento názor opírají o četná vyobrazení svícnu nalezená v různých částech Evropy a Středního východu. Tato vyobrazení pocházejí ze 3. až 6. století a je na nich vidět podstavec ve tvaru trojnožky; některé podstavce mají zakončení v podobě zvířecích noh. Nejstarší vyobrazení svícnu je na mincích Antigona II., který vládl v letech 40–37 př. n. l. Mince se sice nedochovaly úplně nepoškozené, ale u jedné z nich se zdá, že podstavec tvořila destička s nožkami. V roce 1969 bylo nalezeno vyobrazení chrámového svícnu vyryté do omítky jednoho domu, který byl objeven v jeruzalémském starém městě. Na schematické kresbě je vidět sedm ramen a trojúhelníkový podstavec; všechno je zdobeno knoflíky, které jsou odděleny dvěma rovnoběžnými linkami. V Jasonově hrobce, která byla objevena v Jeruzalémě v roce 1956 a která pochází z počátku prvního století př. n. l., našli archeologové kresby sedmiramenného svícnu vyškrábané do omítky. Zdá se, že spodní části jsou zasunuté do nějaké schránky nebo nějakého podstavce.

A tak na základě těchto archeologických nálezů mají někteří znalci námitky proti tvaru podstavce, který má svícen vyobrazený na Titově oblouku, a mimo jiné podotýkají, že řezby jsou představou nějakého římského umělce, který byl ovlivněn židovskými kresbami, jež znal z jiných pramenů.