Artemidin chrám se otřásá

V Efezu měl kult Artemidy hluboké kořeny. Již před dobou krále Kroisa se náboženský život v této oblasti soustřeďoval kolem bohyně-matky jménem Kybelé. Ta byla uvedena do mýtického příbuzenství s helénským pantheonem a Kroisos doufal, že díky tomu vytvoří náboženskou postavu, jež bude přijatelná jak Řekům, tak i lidem z jiných národů. S jeho podporou se v polovině šestého století př. n. l. začalo se stavbou chrámu Artemidy, která měla být nástupkyní bohyně Kybelé.

Tento chrám se stal milníkem řecké architektury. Do té doby se ke stavbě budovy tohoto druhu a této velikosti nikdy nepoužívaly tak velké bloky mramoru. Roku 356 př. n. l. byl tento chrám zničen požárem. Byl postaven znovu — stejně velkolepý jako dříve. Poskytoval mnoho pracovních příležitostí a stal se významným cílem poutníků. Tento obnovený chrám stál na plošině o šířce asi 73 metrů a délce 127 metrů a sám byl asi 50 metrů široký a 105 metrů dlouhý. Byl považován za jeden ze sedmi divů světa. Každému se však nelíbil. Šerou přístupovou cestu k chrámovému oltáři přirovnal filozof Hérakleitos z Efezu ke tmě mrzkosti, a chrámové mravy považoval za horší než zvířecí. Většině lidí se však zdálo, že sláva Artemidiny svatyně v Efezu nikdy nepomine. Skutečnost ovšem byla jiná. V knize Ephesos—Der neue Führer (Efez — Nový průvodce) se uvádí: „Uctívání Artemidy a jiných uznávaných božstev tamního pantheonu ve druhém století náhle ustalo.“

Ve třetím století n. l. byl Efez postižen silným zemětřesením. A velkolepé bohatství Artemidina chrámu vyplenili Gótové, kteří připluli od Černého moře. Ti potom chrám zapálili. Výše uvedená kniha dále říká: „Artemis nebyla schopna ochránit svůj vlastní příbytek, jak tedy mohla být vzhledem k této porážce i nadále považována za ochránkyni města?“ (Žalm 135:15–18)

Koncem čtvrtého století n. l. pak císař Theodosius I. potvrdil „křesťanství“ jako státní náboženství. Kameny kdysi slavného Artemidina chrámu začaly být zanedlouho používány jako zdroj stavebního materiálu. Uctívání Artemidy ztratilo veškerý význam. K jakémusi epigramu, v němž byl chrám veleben jako jeden z divů starověkého světa, jistý neznámý pozorovatel dodal: „Nyní to je místo velice pusté a ubohé.“

[Obrázek na straně 27]

Pozůstatky Artemidina chrámu