JUDAISMUS po staletí učil, že Boží jméno Jehova je příliš svaté na to, aby ho lidé vyslovovali.a (Žalm 83:18) Mnozí teologové tvrdili, že oslovovat slavného Stvořitele takovým důvěrným způsobem je neuctivé, nebo že to je dokonce porušením třetího přikázání z Desatera, které říká ‚Nevezmeš jména Hospodina nadarmo‘. (2. Mojžíšova 20:7, Kralická bible) Ve třetím století n. l. uváděla Mišna, že „ten, kdo vysloví Boží jméno hláskováním jeho písmen, nemá díl v budoucím světě“. (Sanhedrin 10:1)

Třetí přikázání

Jak je to ale se zákazem, který je uveden ve třetím přikázání Desatera? Druhá Mojžíšova 20:7 důrazně prohlašuje: „Nepoužiješ jméno Jehovy, svého Boha, nehodným způsobem, neboť Jehova nenechá bez trestu toho, kdo používá jeho jméno nehodným způsobem.“

Co přesně znamená používat Boží jméno „nehodným způsobem“? Publikace The JPS Torah Commentary vydaná Židovskou vydavatelskou společností vysvětluje, že hebrejský výraz, který je výše přeložen slovy „nehodným způsobem“ (laš·šaw’ʹ), může znamenat „falešně“ nebo „nadarmo, zbytečně“. Totéž dílo dále uvádí: „Mnohoznačnost [tohoto hebrejského výrazu] umožnila proskribovat [zakázat] oběma stranám soudního procesu křivou přísahu, falešné přísahání obecně a zbytečné či svévolné používání božského Jména.“

Tento židovský komentář správně vystihuje, že ‚používání Božího jména nehodným způsobem‘ znamená používat toto jméno nepatřičně. Lze však oprávněně označit vyslovování Božího jména jako „zbytečné či svévolné“ při tom, když vyučujeme druhé lidi o Bohu nebo když se k Bohu obracíme v modlitbě? Svůj názor Jehova vyjadřuje slovy Žalmu 91:14: „Protože upnul svou náklonnost ke mně, opatřím mu také únik. Budu ho chránit, protože poznal mé jméno.