Kapitola 40

Hadovi je rozdrcena hlava

Vidění 14 — Zjevení 20:1–10

Námět: Uvržení Satana do propasti, tisícileté panství, závěrečná zkouška lidstva a zničení Satana.

Doba splňování: Od konce velkého soužení do zničení Satana.

1. Jak pokračuje splňování prvního biblického proroctví?

VZPOMÍNÁŠ si na první biblické proroctví? Pronesl je Jehova, když řekl hadovi: „Položím nepřátelství mezi tebe a ženu a mezi tvé semeno a její semeno. On ti zhmoždí hlavu a ty mu zhmoždíš patu.“ (1. Mojžíšova 3:15) Splňování tohoto proroctví nyní vrcholí! Sledovali jsme dějiny Satanova boje proti Jehovově nebeské organizaci podobné ženě. (Zjevení 12:1, 9) Hadovo pozemské semeno se svým náboženstvím, politikou a velkým obchodním podnikáním vystavilo semeno ženy, Ježíše Krista a jeho 144 000 pomazaných následovníků, zde na zemi krutému pronásledování. (Jan 8:37, 44; Galaťanům 3:16, 29) Satan způsobil Ježíšovi smrt v mukách. To však bylo jen jako zranění na patě, protože Bůh svého věrného Syna třetího dne vzkřísil. — Skutky 10:38–40.

2. Jak je had zhmožděn a co se děje s hadovým pozemským semenem?

² Co se stane s hadem a jeho semenem? Kolem roku 56 n. l. napsal apoštol Pavel dlouhý dopis křesťanům v Římě. V závěru je povzbuzoval: „Bůh, ten, který dává pokoj, totiž záhy rozdrtí Satana pod vašima nohama.“ (Římanům 16:20) To je více než jen povrchní zhmoždění. Satan má být rozdrcen. Pavel zde užil řeckého slova syntribó, které znamená rozmělnit na kaši, podupat, úplně zničit rozdrcením. Hadovo lidské semeno má být v Pánově dnu postiženo skutečnými ranami, jež vyvrcholí ve velkém soužení úplným rozdrcením Velkého Babylóna a politických systémů světa společně s jejich finančními a vojenskými podporovateli. (Zjevení, kapitoly 18 a 19) Tak pod Jehovovým vedením vyvrcholí nepřátelství mezi dvěma semeny. Semeno Boží ženy zvítězí nad pozemským semenem hadovým a toto semeno přestane existovat.

Satan uvržen do propasti

3. Co se podle Janových slov stane se Satanem?

³ Co nyní čeká Satana a jeho démony? Jan nám říká: „A viděl jsem anděla, jak sestupuje z nebe s klíčem od propasti a s velkým řetězem v ruce. A zmocnil se draka, prahada, který je Ďábel a Satan, a spoutal ho na tisíc let. A uvrhl ho do propasti a zavřel ji a zapečetil ji nad ním, aby již nezaváděl na scestí národy, dokud neskončí tisíc let. Potom musí být na malou chvíli uvolněn.“ — Zjevení 20:1–3.

4. Kdo je anděl, který má klíč od propasti, a jak to víme?

⁴ Kdo je tento anděl? Musí mít ohromnou sílu, jestliže má být schopen odstranit Jehovova úhlavního nepřítele. Má ‚klíč od propasti a velký řetěz‘. Nepřipomíná nám to jedno dřívější vidění? Ano, král, který vládl nad kobylkami, je označen jako ‚anděl propasti‘. (Zjevení 9:11) Zde tedy opět pozorujeme Jehovova hlavního ospravedlnitele, oslaveného Ježíše Krista, v činnosti. Tento archanděl, který svrhl Satana z nebe, který odsoudil Velký Babylón a v Armagedonu odstranil „krále země a jejich vojska“, jistě neustoupí stranou, aby hlavní úder v podobě uvržení Satana do propasti vykonal některý méně významný anděl. — Zjevení 12:7–9; 18:1, 2; 19:11–21.

5. Jak zachází anděl propasti se Satanem Ďáblem a proč?

⁵ Když byl svržen z nebe velký ohnivě zbarvený drak, byl označen jako „drak,. . . prahad, který je nazýván Ďábel a Satan, jenž zavádí na scestí celou obydlenou zemi“. (Zjevení 12:3, 9) Nyní, ve chvíli, kdy je uchopen a uvržen do propasti, je opět popsán plným označením, totiž ‚drak, prahad, který je Ďábel a Satan‘. Tento pověstný pohlcovač, podvodník, pomlouvač a odpůrce je spoután a uvržen „do propasti“, která je zavřena a pevně zapečetěna, „aby již nezaváděl na scestí národy“. Satan je uvržen do propasti na tisíc let a v té době již nebude moci ovlivňovat lidstvo, jako by je nemohl ovlivňovat vězeň v hlubokém žaláři. Anděl propasti úplně znemožní Satanovi jakékoli spojení s Královstvím spravedlnosti. Pro lidstvo to bude skutečná úleva.

6. a) Co dokazuje, že půjdou do propasti i démoni? b) Co může nyní začít a proč?

⁶ Co se stane s démony? Také oni byli ‚uchováni k soudu‘. (2. Petra 2:4) Satan je označen jako ‚Belzebub, panovník démonů‘. (Lukáš 11:15, 18; Matouš 10:25) Neměl by je postihnout stejný rozsudek, jestliže tak dlouho spolupracovali se Satanem? Tito démoni se báli propasti již dávno; když se s nimi jednou Ježíš setkal, „snažně ho prosili, aby jim nenařizoval odejít do propasti“. (Lukáš 8:31) Ale až bude uvržen do propasti Satan, jeho andělé budou jistě uvrženi do propasti s ním. (Srovnej Izajáše 24:21, 22.) Po uvržení Satana a jeho démonů do propasti může začít tisícileté panství Ježíše Krista.

7. a) V jakém stavu bude Satan a jeho démoni, dokud budou v propasti, a jak to víme? b) Je hádes totožný s propastí? (Viz pozn. pod čarou.)

⁷ Bude Satan se svými démony v propasti činný? Vzpomeňme si na šarlatové, sedmihlavé divoké zvíře, které „bylo, ale není, a přece se chystá vystoupit z propasti“. (Zjevení 17:8) Dokud bylo v propasti, ‚nebylo‘. Nemohlo působit, bylo znehybněno a mrtvé, pokud šlo o všechny jeho záměry a všechna jeho předsevzetí. Podobně mluvil apoštol Pavel o Ježíšovi: „‚Kdo sestoupí do propasti?‘, totiž aby přivedl Krista z mrtvých.“ (Římanům 10:7) Když byl Ježíš v této propasti, byl mrtvý.a Je tedy rozumné vyvozovat, že Satan a jeho démoni budou po tisíc let, kdy budou v propasti, ve stavu nečinnosti podobném smrti. Jak dobrá zpráva to je pro milovníky spravedlnosti!

Soudcové na tisíc let

8, 9. Co nám nyní říká Jan o těch, kteří sedí na trůnech, a kdo to je?

⁸ Po tisíci letech je Satan propuštěn na krátkou chvíli z propasti. Proč? Než na to Jan odpoví, obrací naši pozornost zpět na začátek téhož období. Čteme: „A viděl jsem trůny a byli tam ti, kteří se na ně posadili, a byla jim dána moc, aby soudili.“ (Zjevení 20:4a) Kdo jsou ti, kteří sedí na trůnech a panují v nebesích s oslaveným Ježíšem?

⁹ Jsou to „svatí“, o nichž Daniel píše, že vládnou v Království s tím, který je „podobný synu člověka“. (Daniel 7:13, 14, 18) Jsou totožní s 24 staršími, kteří sedí na nebeských trůnech přímo v přítomnosti Jehovově. (Zjevení 4:4) Patří k nim 12 apoštolů, jimž dal Ježíš slib: „Při znovustvoření, až se Syn člověka posadí na svůj slavný trůn, vy, kteří jste mě následovali, se také posadíte na dvanáct trůnů a budete soudit dvanáct izraelských kmenů.“ (Matouš 19:28) Patří k nim i Pavel a také korintští křesťané, kteří zůstali věrní. (1. Korinťanům 4:8; 6:2, 3) Budou k nim patřit i členové sboru v Laodiceji, kteří zvítězili. — Zjevení 3:21.

10. a) Jak nyní Jan popisuje 144 000 králů? b) Kdo patří k těmto 144 000 králů podle toho, co nám Jan řekl dříve?

¹⁰ Pro tyto pomazané vítěze, kteří jsou „koupeni zprostřed lidstva jako první ovoce Bohu a Beránkovi“, jsou připraveny trůny — a je jich 144 000. (Zjevení 14:1, 4) „Ano,“ pokračuje Jan, „viděl jsem duše těch, kteří byli popraveni sekerou za svědectví, jež vydávali o Ježíšovi, a za to, že mluvili o Bohu, a ty, kteří neuctívali ani divoké zvíře ani jeho obraz a nepřijali označení na čelo ani na ruku.“ (Zjevení 20:4b) Mezi těmito králi jsou tedy pomazaní křesťanští mučedníci, kteří se dříve, při otevírání páté pečeti, ptali Jehovy, jak dlouho ještě bude čekat s pomstou za jejich krev. V té době dostali bílé roucho a bylo jim řečeno, aby ještě chvilku čekali. Nyní však byli pomstěni tím, že byl zpustošen Velký Babylón, Král králů a Pán pánů zničil národy a Satan byl uvržen do propasti. — Zjevení 6:9–11; 17:16; 19:15, 16.

11. a) Jak máme rozumět výrazu „popraveni sekerou“? b) Proč může být řečeno, že všech 144 000 zemřelo obětní smrtí?

¹¹ Byli všichni z těchto 144 000 královských soudců tělesně „popraveni sekerou“? V doslovném smyslu se to pravděpodobně stalo jen malému počtu z nich. Ale tento výraz má bezpochyby zahrnovat všechny pomazané křesťany, kteří vytrvali při jakémkoli druhu mučení.b (Matouš 10:22, 28) Satan by si jistě byl přál, aby byli sekerou popraveni všichni, ale mučednickou smrtí všichni Ježíšovi pomazaní bratři nezemřeli. Mnozí z nich zemřeli následkem nemoci nebo stářím. Ti však také patří ke skupině, kterou vidí Jan nyní. Smrt jich všech je v určitém smyslu obětní. (Římanům 6:3–5) A kromě toho nikdo z nich nebyl částí světa. Všichni byli proto světem nenáviděni a stali se v jeho očích jakoby mrtvými. (Jan 15:19; 1. Korinťanům 4:13) Nikdo z nich neuctíval divoké zvíře ani jeho obraz, a když zemřeli, nikdo z nich na sobě neměl označení tohoto zvířete. Všichni zemřeli jako vítězové. — 1. Jana 5:4; Zjevení 2:7; 3:12; 12:11.

12. Co říká Jan o 144 000 králů a kdy dojde k tomu, že ožijí?

¹² Nyní všichni tito vítězové opět žijí. Jan o tom píše: „A ožili a kralovali s Kristem tisíc let.“ (Zjevení 20:4c) Znamená to, že tito soudcové budou vzkříšeni teprve po zničení národů a po uvržení Satana a jeho démonů do propasti? Ne. Většina z nich je již naživu, protože vyjeli s Ježíšem proti národům v Armagedonu. (Zjevení 2:26, 27; 19:14) Pavel totiž naznačil, že jejich vzkříšení začíná brzy po začátku Ježíšovy přítomnosti v roce 1914, a že někteří budou vzkříšeni před jinými. (1. Korinťanům 15:51–54; 1. Tesaloničanům 4:15–17) K jejich ožívání tedy dochází během určitého časového období, kdy dostávají jako jednotlivci dar nesmrtelného života v nebesích. — 2. Tesaloničanům 1:7; 2. Petra 3:11–14.

13. a) Zač bychom měli považovat těch tisíc let, kdy panuje 144 000, a proč? b) Zač považoval těchto tisíc let Papias z Hierapole? (Viz pozn. pod čarou.)

¹³ Budou vládnout a soudit tisíc let. Je to doslovných tisíc let, nebo bychom měli toto období považovat za symbolické, neurčitě dlouhé? „Tisíc“ může znamenat velký, neurčitý počet, například v 1. Samuelově 21:11. Zde však jde o doslovných „tisíc“, protože tento výraz se vyskytuje ve Zjevení 20:5–7 třikrát jako „těch tisíc let“. Pavel označil tuto dobu soudu jako „den“, když řekl: „[Bůh] stanovil totiž den, v němž zamýšlí soudit obydlenou zemi ve spravedlnosti.“ (Skutky 17:31) Petr nám říká, že jeden den je u Jehovy jako tisíc let, a proto je vhodné, aby tento den soudu trval doslovných tisíc let.c — 2. Petra 3:8.

Ostatní mrtví

14. a) Jaký výrok ohledně ‚ostatních mrtvých‘ sem Jan vkládá? b) Jak výrazy, jichž užívá apoštol Pavel, objasňují výraz ‚ožít‘?

¹⁴ Koho však budou tito králové soudit, jestliže zde apoštol Jan vkládá vsuvku „(Ostatní mrtví neožili, dokud neskončilo těch tisíc let)“? (Zjevení 20:5a) Výrazu ‚ožít‘ je nutno opět rozumět v souvislosti s okolním textem. Tento výraz může mít za různých okolností různé významy. Pavel například řekl o pomazaných spolukřesťanech: „Jste to vy, které Bůh oživil, ač jste byli mrtví ve svých přečinech a hříších.“ (Efezanům 2:1) Ano, duchem pomazaní křesťané byli ‚oživeni‘ již v prvním století, protože byli prohlášeni za spravedlivé na základě své víry v Ježíšovu oběť. — Římanům 3:23, 24.

15. a) Jaké postavení zaujímali před Bohem předkřesťanští svědkové Jehovovi? b) Jak ‚ožijí‘ jiné ovce a kdy budou v nejplnějším smyslu vlastnit zemi?

¹⁵ Podobně byli i předkřesťanští svědkové Jehovovi prohlášeni za spravedlivé vzhledem ke svému přátelství s Bohem; a o Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi se mluvilo jako o „živých“, ačkoli byli tělesně mrtví. (Matouš 22:31, 32; Jakub 2:21, 23) Ale ti všichni, a také všichni ostatní, kteří budou vzkříšeni, a také velký zástup věrných jiných ovcí, jež přežijí Armagedon, a děti, které se jim snad narodí v novém světě, musí být ještě povzneseni k lidské dokonalosti. To způsobí Kristus a jeho spolukrálové a spolukněží během tisíciletého dne soudu na základě Ježíšovy výkupní oběti. Do konce tohoto dne „ostatní mrtví“ ‚ožijí‘ v tom smyslu, že budou dokonalými lidmi. Jak uvidíme, musí ještě projít závěrečnou zkouškou, ale budou čelit této zkoušce jako lidé, kteří byli učiněni dokonalými. Až v této zkoušce obstojí, prohlásí je Bůh za hodné věčného života, za spravedlivé v nejplnějším smyslu. Budou prožívat úplné splnění slibu: „Spravedliví budou vlastnit zemi a budou na ní přebývat navždy.“ (Žalm 37:29) Jaká nádherná vyhlídka čeká poslušné lidstvo!

První vzkříšení

16. Jak popisuje Jan vzkříšení, jež zažijí ti, kteří kralují s Kristem, a proč je tak popisuje?

¹⁶ Jan se nyní vrací k těm, kteří „ožili a kralovali s Kristem“, a píše: „To je první vzkříšení.“ (Zjevení 20:5b) V jakém smyslu je první? Je to „první vzkříšení“ co do času, protože ti, kteří ho zažijí, jsou „první ovoce Bohu a Beránkovi“. (Zjevení 14:4) Je také první co do důležitosti, protože ti, kteří se na něm podílejí, se stávají spoluvládci s Ježíšem v jeho nebeském Království a soudí ostatní lidstvo. Konečně je první co do kvality. Kromě Ježíše samotného jsou ti, jimž se dostalo prvního vzkříšení, jedinými tvory, o nichž Bible říká, že získávají nesmrtelnost. — 1. Korinťanům 15:53; 1. Timoteovi 6:16.

17. a) Jak popisuje Jan požehnanou vyhlídku pomazaných křesťanů? b) Co je „druhá smrt“ a proč „nemá autoritu“ nad 144 000 vítězi?

¹⁷ Tito pomazaní mají opravdu požehnanou vyhlídku. Jan prohlašuje: „Šťastný a svatý je každý, kdo má podíl na prvním vzkříšení; nad těmi druhá smrt nemá autoritu.“ (Zjevení 20:6a) Jak Ježíš slíbil křesťanům ve Smyrně, tito vítězové, kteří se budou podílet na „prvním vzkříšení“, již nebudou ohroženi ‚druhou smrtí‘, jež znamená zničení, záhubu bez naděje na vzkříšení. (Zjevení 2:11; 20:14) Nad takovými vítězi nemá druhá smrt „autoritu“, protože obdrží neporušenost a nesmrtelnost. — 1. Korinťanům 15:53.

18. Co nyní říká Jan o nových panovnících země a čeho dosáhnou?

¹⁸ Jaký rozdíl to je ve srovnání s pozemskými králi v období, kdy měl autoritu Satan! Ti panovali nanejvýš jen 50 nebo 60 let a velká většina z nich vládla jen několik let. Mnozí lidstvo utlačovali. A jak by se vůbec mohlo národům dobře dařit pod stále se měnícími panovníky se stále se měnící politikou? Jan naproti tomu říká o nových panovnících země: „Ale budou kněží Boží a Kristovi a budou s ním kralovat těch tisíc let.“ (Zjevení 20:6b) Budou společně s Ježíšem tvořit jedinou vládu na tisíc let. Jejich kněžské služby, při nichž budou uplatňovat zásluhu Ježíšovy dokonalé lidské oběti, pozvednou poslušné lidstvo do duchovní, morální a tělesné dokonalosti. Jejich královské služby povedou k vytvoření celosvětové lidské společnosti, v níž se bude zrcadlit Jehovova spravedlnost a svatost. Jako soudcové na tisíc let povedou láskyplně společně s Ježíšem vnímavé lidstvo k cíli věčného života. — Jan 3:16.

Závěrečná zkouška

19. V jakém stavu bude země a lidstvo na konci tisíciletého panství a co činí Ježíš nyní?

¹⁹ Na konci tisíciletého panství se bude celá země podobat původnímu Edenu. Bude to skutečný ráj. Dokonalé lidstvo již nebude potřebovat žádného velekněze, který by se ho před Bohem zastával, protože budou odstraněny všechny stopy adamovského hříchu a bude zničen poslední nepřítel, smrt. Kristovým Královstvím bude splněno Boží předsevzetí vytvořit jeden svět s jednou vládou. Tehdy Ježíš „předá království svému Bohu a Otci“. — 1. Korinťanům 15:22–26; Římanům 15:12.

20. Co se podle Janových slov stane, až nadejde čas k závěrečné zkoušce?

²⁰ Nyní nadešel čas k závěrečné zkoušce. Zůstane tento svět dokonalého lidstva pevně stát ve své ryzosti na rozdíl od prvních lidí v Edenu? Jan nám říká, co se stane: „Jakmile skončí těch tisíc let, Satan bude uvolněn ze svého vězení a vyjde, aby zaváděl na scestí ty národy ve čtyřech koutech země, Goga a Magoga, aby je shromáždil k válce. Jejich počet je jako mořského písku. A postupovali po celé šíři země a obklíčili tábor svatých a milované město.“ — Zjevení 20:7–9a.

21. Jak Satan postupuje ve svém posledním úsilí a proč bychom neměli být překvapeni tím, že někteří půjdou za Satanem i po tisíciletém panství?

²¹ K čemu povede Satanovo poslední úsilí? Klame „ty národy ve čtyřech koutech země, Goga a Magoga“ a vede je „k válce“. Kdo by asi mohl být na Satanově straně po tisíci letech radostného, budujícího teokratického panství? Nezapomeňme, že byl Satan schopen svést na scestí dokonalého Adama a Evu, když užívali života v edenském ráji, a byl schopen odvést nebeské anděly, kteří již viděli, k jakým špatným výsledkům vedla původní vzpoura. (2. Petra 2:4; Juda 6) Neměli bychom být tedy překvapeni tím, že se někteří dokonalí lidé dají svést a budou následovat Satana i po nádherných tisíci letech panství Božího Království.

22. a) Co je naznačeno výrazem „ty národy ve čtyřech koutech země“? b) Proč jsou vzbouřenci označeni jako „Gog a Magog“?

²² Bible označuje tyto vzbouřence jako „národy ve čtyřech koutech země“. To neznamená, že bude lidstvo muset být opět rozděleno do nějakých národních celků, které by se vzájemně potíraly. Prostě to naznačuje, že se tito buřiči oddělí od Jehovova spravedlivého a věrně oddaného lidu a projeví téhož špatného ducha, jakého projevují dnešní národy. ‚Vymyslí škodící úkladný plán‘ jako kdysi Gog z Magogu v Ezekielově proroctví a jejich cílem bude zničit teokratickou vládu na zemi. (Ezekiel 38:3, 10–12) Proto jsou označeni jako „Gog a Magog“.

23. Co je naznačeno tím, že je vzbouřenců „jako mořského písku“?

²³ Počet těch, kteří se připojí k Satanovi v jeho vzpouře, bude „jako mořského písku“. Kolik to je? To není žádný předem určený počet. (Srovnej Jozua 11:4; Soudce 7:12.) Konečný celkový počet vzbouřenců bude záviset na tom, jak každý jednotlivě zareaguje na Satanovy lstivé svody. Bezpochyby to však bude značný počet, protože se budou cítit dost silní, aby přemohli „tábor svatých a milované město“.

24. a) Co je „milované město“ a jak může být obklíčeno? b) Co znázorňuje „tábor svatých“?

²⁴ „Milované město“ musí být město, o němž mluví oslavený Ježíš Kristus svým následovníkům ve Zjevení 3:12 a které označuje jako ‚město svého Boha, nový Jeruzalém, který sestupuje z nebe od mého Boha‘. To je přece nebeská organizace, a jak by ji tedy mohly ‚obklíčit‘ pozemské síly? V tom smyslu, že obklíčí „tábor svatých“. Tábor je mimo město; „tábor svatých“ tedy musí znázorňovat ty na zemi, kteří nejsou v nebeském místě Nového Jeruzaléma a věrně a oddaně podporují Jehovovo vládní uspořádání. Když vzbouřenci pod Satanovým vedením napadnou tyto věrné, bude to Pán Ježíš považovat za útok proti sobě. (Matouš 25:40, 45) „Ty národy“ se budou snažit vyhladit všechno, čeho dosáhl nebeský Nový Jeruzalém, když vytvořil ze země ráj. Útokem na „tábor svatých“ zaútočí také na „milované město“.

Jezero ohně a síry

25. Jak popisuje Jan výsledek útoku vzbouřenců na „tábor svatých“ a co to bude znamenat pro Satana?

²⁵ Bude mít Satan při tomto svém závěrečném pokusu úspěch? Rozhodně ne. Stejně jako nebude mít úspěch Gog z Magogu při svém útoku na dnešní duchovní izrael. (Ezekiel 38:18–23) Jan živě popisuje, k čemu to povede: „Ale z nebe sestoupil oheň a pohltil je. A Ďábel, který je zaváděl na scestí, byl uvržen do jezera ohně a síry, kde již bylo divoké zvíře i falešný prorok.“ (Zjevení 20:9b–10a) Satan, prahad, není tentokrát jen uvržen do propasti, ale je opravdu vyhlazen z existence, rozdrcen a úplně zničen jakoby ohněm.

26. Proč nemůže být „jezero ohně a síry“ doslovným místem trýzně?

²⁶ Již jsme se zmínili o tom, že „jezero ohně a síry“ nemůže být doslovným místem trýzně. (Zjevení 19:20) Kdyby tam měl Satan trpět nesnesitelná muka po celou věčnost, musel by ho Jehova ponechat naživu. Život je však dar, a nikoli trest. Trestem za hřích je smrt, a podle Bible necítí mrtví tvorové žádnou bolest. (Římanům 6:23; Kazatel 9:5, 10) Čteme také později, že je samotná smrt společně s hádem uvržena do téhož jezera ohně a síry. Smrt a hádes rozhodně nemohou trpět bolest. — Zjevení 20:14.

27. Jak nám pomáhá to, co se stalo se Sodomou a Gomorou, porozumět výrazu „jezero ohně a síry“?

²⁷ To všechno podporuje názor, že jezero ohně a síry je symbolické. Zmínka o ohni a síře také připomíná osud starověké Sodomy a Gomory, které Bůh zničil pro jejich nesmírnou špatnost. Když nadešel čas, „Jehova způsobil, že pršela síra a oheň od Jehovy z nebes na Sodomu a na Gomoru“. (1. Mojžíšova 19:24) To, co postihlo tato dvě města, je také označeno jako „soudcovský trest věčného ohně“. (Juda 7) Ale tato dvě města netrpěla věčná muka. Naopak, byla vyhlazena a navždy odstraněna společně se svými zkaženými obyvateli. Tato města dnes neexistují a nikdo nemůže s jistotou říci, kde ležela.

28. Co je jezero ohně a síry a čím se liší od hádu a od propasti?

²⁸ V souladu s tím sama Bible vysvětluje, co znamená jezero ohně a síry: „To znamená druhou smrt, ohnivé jezero.“ (Zjevení 20:14) Je to zcela zřejmě totéž co gehenna, o níž mluvil Ježíš, místo, kde budou ničemní zničeni, a ne na věky mučeni. (Matouš 10:28) Je to úplné, naprosté zničení bez naděje na vzkříšení. Zatímco existují klíče smrti, hádu a propasti, není žádná zmínka o klíči, který by otevřel jezero ohně a síry. (Zjevení 1:18; 20:1) Ty, kteří se do něj dostanou, nikdy nepropustí. — Srovnej Marka 9:43–47.

Trýzněni dnem i nocí po celou věčnost

29, 30. Co říká Jan o Ďáblovi a také o divokém zvířeti a o falešném prorokovi a jak tomu máme rozumět?

²⁹ O Ďáblovi a též o divokém zvířeti a falešném proroku nám Jan dále říká: „A budou trýzněni dnem i nocí po celou věčnost.“ (Zjevení 20:10b) Co by to mohlo znamenat? Jak již bylo uvedeno, není logické říci, že symboly, jako je divoké zvíře a falešný prorok, stejně jako smrt a hádes, by mohly trpět doslovná muka. Nemáme tedy žádný důvod k názoru, že bude Satan po celou věčnost trpět. Má být zničen.

³⁰ Řecké slovo, jehož se zde používá ve významu „trýzněni“, totiž basanizó, znamená v první řadě „zkoušet (kovy) zkušebním kamenem“. Druhý význam je „vyslýchat za pomoci mučení“. (Nový Thayerův řecko–anglický slovník Nového zákona, angl.) Ze souvislosti, v níž je užito tohoto řeckého slova, je patrné, že to, co se stane se Satanem, bude sloužit pro celou věčnost jako zkušební kámen ve sporné otázce oprávněnosti a právoplatnosti Jehovova panství. Tato sporná otázka svrchovaného panování bude vyřešena jednou provždy. Žádné zpochybňování Jehovovy svrchovanosti již nebude muset být nikdy ověřováno nějakou delší dobu, aby se dokázalo, že je neoprávněné. — Srovnej Žalm 92:1, 15; 92:2, 16, KB.

31. Jak nám pomáhají dvě řecká slova vztahující se k významu „trýzeň“ porozumět trestu, který podstoupí Satan Ďábel?

³¹ Kromě toho je příbuzné slovo basanistés, „trýznitel“, užito v Bibli ve významu „žalářník“. (Matouš 18:34, Meziřádkový překlad Království.) V souladu s tím bude Satan navždy uvězněn v ohnivém jezeře; nikdy nebude propuštěn. Konečně v řecké Septuagintě, kterou Jan velmi dobře znal, je příbuzného slova basanos použito k označení pokoření, které vede ke smrti. (Ezekiel 32:24, 30) To nám pomáhá pochopit, že trest, který postihne Satana, je pokořující, věčná smrt v jezeře ohně a síry. Jeho skutky zemřou s ním. — 1. Jana 3:8.

32. Jaký trest podstoupí démoni a jak to víme?

³² V tomto verši opět není zmínka o démonech. Budou propuštěni se Satanem na konci tisíce let a podstoupí potom trest věčné smrti společně s ním? Z důkazů je patrné, že k tomu dojde. V podobenství o ovcích a kozlech Ježíš řekl, že kozlové odejdou „do věčného ohně, připraveného pro Ďábla a jeho anděly“. (Matouš 25:41) Výraz „věčný oheň“ se musí vztahovat na jezero ohně a síry, kam má být uvržen Satan. Ďáblovi andělé byli svrženi z nebe s ním. Je zřejmé, že s ním na počátku tisíciletého panství šli do propasti. Budou tudíž také s ním zničeni v jezeře ohně a síry. — Matouš 8:29.

33. Která poslední podrobnost z 1. Mojžíšovy 3:15 se tak splní a k čemu nyní obrací Janovu pozornost Jehovův duch?

³³ Tak se splní do všech podrobností proroctví zaznamenané v 1. Mojžíšově 3:15. Až bude Satan uvržen do ohnivého jezera, bude mrtvý, stejně jako by byl mrtvý had, jehož hlava by byla rozdrcena železnou patou. A také jeho démoni přestanou navždy existovat. V knize Zjevení již o nich není žádná další zmínka. Nyní, když proroctví ukázalo, že budou odstraněni, obrací Jehovův duch pozornost k námětu, který je mimořádně zajímavý pro osoby s pozemskou nadějí: Co přinese lidstvu nebeské panství „Krále králů“ a ‚těch povolaných a vyvolených a věrných s ním‘? (Zjevení 17:14) Jan nám odpovídá tím, že nás ještě jednou přivádí zpět k počátku tisíciletého panství.

[Poznámky pod čarou]

Kapitola 41

Boží den soudu — jeho radostný výsledek!

Vidění 15 — Zjevení 20:11–21:8

Námět: Všeobecné vzkříšení, den soudu a požehnání nových nebes a nové země.

Doba splňování: Tisícileté panství.

1. a) Co lidstvo ztratilo, když Adam s Evou zhřešili? b) Které předsevzetí Bůh nezměnil a jak to víme?

JAKO lidé jsme byli stvořeni k věčnému životu. Kdyby byli Adam s Evou poslouchali Boží příkazy, nikdy by nezemřeli. (1. Mojžíšova 1:28; 2:8, 16, 17; Kazatel 3:10, 11) Ale když zhřešili, ztratili dokonalost a život jak sami pro sebe, tak i pro své potomky. Jako neúprosný nepřítel začala nad lidstvem panovat smrt. (Římanům 5:12, 14; 1. Korinťanům 15:26) Ale Boží předsevzetí dát dokonalým lidem věčný život na rajské zemi se nezměnilo. Ze své velké lásky k lidstvu poslal Bůh na zem svého jediného zplozeného Syna, Ježíše, který dal svůj dokonalý lidský život jako výkupné za „mnohé“ z Adamových potomků. (Matouš 20:28; Jan 3:16) Ježíš nyní může použít této zákonné hodnoty své oběti k tomu, aby dal věřícím lidem opět možnost žít v dokonalosti na rajské zemi. (1. Petra 3:18; 1. Jana 2:2) To je opravdu velkolepý důvod, aby lidstvo ‚mělo radost a radovalo se‘! — Izajáš 25:8, 9.

2. O čem píše Jan ve Zjevení 20:11 a co je „velký bílý trůn“?

² Satan je uvězněn v propasti a začíná Ježíšovo slavné tisícileté panství. Nyní je „den“, v němž Bůh „zamýšlí soudit obydlenou zemi ve spravedlnosti mužem, kterého ustanovil“. (Skutky 17:31; 2. Petra 3:8) Jan prohlašuje: „A viděl jsem velký bílý trůn a toho, který na něm seděl. Z místa před ním uprchla země a nebe a nebylo pro ně nalezeno místo.“ (Zjevení 20:11) Co je tento „velký bílý trůn“? Nemůže to být nic jiného než soudcovský trůn ‚Boha, Soudce všech‘. (Hebrejcům 12:23) Nyní bude soudit lidstvo a rozhodovat, kdo bude mít užitek z Ježíšovy vykupující oběti. — Marek 10:45.

3. a) Co je naznačeno tím, že je Boží trůn označen jako „velký“ a „bílý“? b) Kdo bude v průběhu tisíciletého dne soudit a na jakém základě?

³ Boží trůn je „velký“, čímž je zdůrazněna velikost Jehovy jako Svrchovaného Pána, a je „bílý“, což upozorňuje na Boží dokonalou spravedlnost. Jehova je svrchovaným Soudcem lidstva. (Žalm 19:7–11; 19:8–12, KB; Izajáš 33:22; 51:5, 8) Dílo souzení však svěřil Ježíši Kristu. „Otec nesoudí vůbec nikoho, ale svěřil všechno souzení Synovi.“ (Jan 5:22) S Ježíšem je jeho 144 000 společníků, jimž „byla. . . dána moc, aby soudili. . . tisíc let“. (Zjevení 20:4) O tom, co se stane během soudného dne s každým jednotlivcem, však rozhodují Jehovova měřítka.

4. Co to znamená, že „uprchla země a nebe“?

⁴ Ale co znamená, že „uprchla země a nebe“? Je to totéž nebe, které se při otevření šesté pečeti vzdálilo jako svitek — jsou to lidské vládnoucí moci, které jsou „schraňovány k ohni a jsou zachovány ke dni soudu a zničení bezbožných lidí“. (Zjevení 6:14; 2. Petra 3:7) Země je organizovaný systém věcí, který existuje pod tímto panstvím. (Zjevení 8:7) Zničení divokého zvířete a králů země a jejich vojsk společně s těmi, kteří přijali znamení divokého zvířete a s těmi, kteří přinášejí uctívání jeho obrazu, znamená, že toto nebe a tato země uprchly. (Zjevení 19:19–21) Nad Satanovou zemí a nad jeho nebem byl vykonán soud a velký Soudce určuje další den soudu.

Tisíciletý den soudu

5. Až uprchne stará země a staré nebe, kdo zde bude ponechán, aby byl souzen?

⁵ Kdo tu zůstává, aby byl souzen, když uprchla stará země a uprchlo i staré nebe? Není to pomazaný ostatek 144 000, protože ti již byli souzeni a zapečetěni. Pokud někdo z pomazaných bude ještě na zemi po Armagedonu, jistě krátce potom zemře a přijme vzkříšením svou nebeskou odměnu. (1. Petra 4:17; Zjevení 7:2–4) Ale milióny lidí, kteří tvoří velký zástup a vyšli nyní z velkého soužení, stojí zcela viditelně „před trůnem“. Pro svou víru v Ježíšovu prolitou krev již byli uznáni za spravedlivé, takže mohli přežít. Ale musí být dále souzeni po tisíc let, kdy je Ježíš dále vede „k pramenům vod života“. Potom, po dosažení lidské dokonalosti a následující zkoušce, budou prohlášeni za spravedlivé v nejplnějším smyslu. (Zjevení 7:9, 10, 14, 17) Děti, které přežijí velké soužení, a děti, které se narodí členům velkého zástupu během milénia, budou muset být rovněž během tisíce let souzeny. — Srovnej 1. Mojžíšovu 1:28; 9:7; 1. Korinťanům 7:14.

6. a) Jaký zástup lidí vidí Jan a co je naznačeno slovy ‚velcí a malí‘? b) Jak budou bezpochyby buzeny nesčetné milióny lidí, kteří jsou v Boží paměti?

⁶ Jan však pozoruje daleko početnější zástup, než byl velký zástup těch, kteří přežili. Budou v něm miliardy lidí. „A viděl jsem mrtvé, velké a malé, jak stojí před trůnem, a byly otevřeny svitky.“ (Zjevení 20:12a) K ‚velkým a malým‘ patří významní lidé i méně významní lidé, kteří žili a zemřeli na této zemi během minulých 6 000 let. V evangeliu, které napsal apoštol Jan krátce po napsání Zjevení, řekl Ježíš o Otci: „Dal mu [Ježíšovi] autoritu soudit, protože je Syn člověka. Nedivte se tomu, protože přichází hodina, kdy ti všichni v pamětních hrobkách uslyší jeho hlas a vyjdou.“ (Jan 5:27–29) To je opravdu úžasný plán — odstranění následků úmrtí i pohřbů, k nimž došlo během celých dějin. Tito lidé, kteří jsou v Boží paměti a kterých jsou nespočetné milióny, budou bezpochyby buzeni postupně, takže velký zástup — který ve srovnání s nimi má jen málo členů — bude schopen zvládnout problémy, které by mohly vzniknout. Vzkříšení snad budou mít zpočátku sklon žít způsobem, na který byli zvyklí a k němuž patří tělesné slabosti a tělesný způsob myšlení.

Kdo je vzkříšen a souzen?

7, 8. a) Jaký svitek je otevřen a co se děje potom? b) Pro koho nebude vzkříšení?

⁷ Jan dodává: „Ale byl otevřen další svitek; je to svitek života. A mrtví byli souzeni podle svých skutků z věcí napsaných ve svitcích. A moře vydalo mrtvé, kteří byli v něm, a smrt a hádes vydaly mrtvé, kteří byli v nich, a ti byli jednotlivě souzeni podle svých skutků.“ (Zjevení 20:12b, 13) To je skutečně úžasný pohled. ‚Moře, smrt a hádes‘ mají jednotlivě své úlohy, ale povšimněme si, že se tyto výrazy navzájem nevylučují.a Když byl Jonáš v břiše ryby a tudíž uprostřed moře, říkal o sobě, že je v šeolu neboli v hádu. (Jonáš 2:2) Je-li někdo ve spárech adamovské smrti, pak je pravděpodobně také v hádu. Tato prorocká slova nás silně ujišťují, že nebude nikdo přehlédnut.

⁸ Je také ovšem neznámý počet lidí, kteří nebudou vzkříšeni. Mezi nimi budou zřejmě nekajícní znalci Zákona a farizeové, kteří zavrhli Ježíše a apoštoly, náboženský „člověk bezzákonnosti“ a pomazaní křesťané, kteří „odpadli“. (2. Tesaloničanům 2:3; Hebrejcům 6:4–6; Matouš 23:29–33) Ježíš také mluvil o tom, že na konci světa budou lidé podobní kozlům, kteří půjdou „do věčného ohně, připraveného pro Ďábla a jeho anděly“, totiž „do věčného odříznutí“. (Matouš 25:41, 46) Tyto lidi nečeká vzkříšení.

9. Jak apoštol Pavel naznačuje, že někteří dostanou při vzkříšení mimořádnou přednost, a kdo k nim patří?

⁹ Někteří budou naproti tomu při vzkříšení ve zvlášť příznivé situaci. Apoštol Pavel to naznačil, když řekl: „Mám naději v Boha . . . , že bude vzkříšení spravedlivých i nespravedlivých.“ (Skutky 24:15) Pokud jde o pozemské vzkříšení, budou k ‚spravedlivým‘ patřit věrní muži a ženy starých dob — Abraham, Raab a mnozí jiní —, kteří byli prohlášeni za spravedlivé jako Boží přátelé. (Jakub 2:21, 23, 25) V téže skupině budou ti spravedliví z jiných ovcí, kteří v nové době zemřeli věrní Jehovovi. Všichni takoví lidé, kteří zachovali ryzost, budou pravděpodobně vzkříšeni na začátku Ježíšova tisíciletého panství. (Job 14:13–15; 27:5; Daniel 12:13; Hebrejcům 11:35, 39, 40) Mnohým z těchto vzkříšených spravedlivých budou jistě přiděleny zvláštní přednosti v dozoru nad ohromným dílem obnovování ráje. — Žalm 45:16; 45:17, KB; srovnej Izajáše 32:1, 16–18; 61:5; 65:21–23.

10. Kdo jsou „nespravedliví“, kteří budou vzkříšeni?

¹⁰ Kdo však jsou ti „nespravedliví“, o nichž se mluví ve Skutcích 24:15? K těm bude patřit velké množství lidí, kteří zemřeli v průběhu dějin, zejména ti, kteří žili v době „nevědomosti“. (Skutky 17:30) Tito lidé se narodili nebo žili v době, kdy neměli příležitost naučit se poslouchat Jehovovu vůli. A někteří lidé snad slyšeli poselství záchrany, ale v té době plně nereagovali nebo zemřeli dříve, než dospěli k oddanosti a křtu. Při vzkříšení budou muset takoví lidé dále upravovat své myšlení a svůj způsob života, mají-li mít užitek z této příležitosti, kdy mohou získat věčný život.

Svitek života

11. a) Co je „svitek života“ a čí jména jsou zapsána v tomto svitku? b) Proč bude svitek života otevírán během tisíciletého panství?

¹¹ Jan mluví o ‚svitku života‘. To je záznam o těch, kteří mají dostat od Jehovy věčný život. Do tohoto svitku byla zapsána jména Ježíšových pomazaných bratrů, velkého zástupu a věrných mužů starých dob, jakým byl například Mojžíš. (2. Mojžíšova 32:32, 33; Daniel 12:1; Zjevení 3:5) Nikdo z ‚nespravedlivých‘ vzkříšených ještě nemá své jméno v tomto svitku života. Svitek života tedy bude otevřen během tisíciletého panství, aby bylo možné zapsat i jména jiných, kteří k tomu budou způsobilí. Ti, jejichž jména nebudou zapsána do tohoto svitku neboli do této knihy života, jsou ‚uvrženi do ohnivého jezera‘. — Zjevení 20:15; srovnej Hebrejcům 3:19.

12. Co rozhodne o tom, zda budou něčí jména zapsaná v otevřeném svitku života, a jaký příklad dal Jehovův ustanovený soudce?

¹² Co tedy bude rozhodující v otázce, zda bude v té době něčí jméno zapsáno do otevřeného svitku života? Rozhodujícím činitelem bude totéž jako v době Adama a Evy: poslušnost Jehovy. Apoštol Jan o tom napsal milovaným spolukřesťanům: „Svět pomíjí a rovněž jeho žádost, ale kdo činí Boží vůli, zůstává navždy.“ (1. Jana 2:4–7, 17) Jehovou jmenovaný soudce byl sám příkladem poslušnosti: „Ačkoli [Ježíš] byl Syn, naučil se poslušnosti z toho, co vytrpěl; a když byl učiněn dokonalým, stal se odpovědným za věčnou záchranu všech těch, kteří ho poslouchají.“ — Hebrejcům 5:8, 9.

Otevírání jiných svitků

13. Jak musí vzkříšení projevit svou poslušnost a kterými zásadami se budou muset řídit?

¹³ Jak musí tito vzkříšení projevit svou poslušnost? Ježíš sám poukázal na dvě velká přikázání: „První je: ‚Slyš, Izraeli, Jehova, náš Bůh, je jeden Jehova, a budeš milovat Jehovu, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou myslí a celou svou silou.‘ To druhé je: ‚Budeš milovat svého bližního jako sám sebe.‘“ (Marek 12:29–31) Je také nutné, aby se řídili Jehovovými osvědčenými zásadami, například zavrhovat kradení, lhaní, vraždění a nemravnost. — 1. Timoteovi 1:8–11; Zjevení 21:8.

14. Které další svitky jsou otevírány a co obsahují?

¹⁴ Jan se však právě zmínil o jiných svitcích, které budou otevřeny v průběhu tisíciletého panství. (Zjevení 20:12) Co to bude? Jehova někdy dával zvláštní pokyny pro určité situace. Například v Mojžíšově době poskytl řadu podrobných zákonů, které znamenaly pro Izraelity život, jestliže je poslouchali. (5. Mojžíšova 4:40; 32:45–47) V prvním století byly dány nové pokyny, které měly pomoci věrným, aby se mohli v křesťanském systému věcí řídit Jehovovými zásadami. (Matouš 28:19, 20; Jan 13:34; 15:9, 10) Nyní podává Jan zprávu o tom, že mají být mrtví „souzeni podle svých skutků z věcí napsaných ve svitcích“. Je tedy zřejmé, že otevřením těchto svitků budou uveřejněny Jehovovy podrobné požadavky pro lidstvo během tisíciletí. Jestliže budou poslušní lidé uplatňovat ve svém životě pravidla a přikázání obsažená v těchto svitcích, budou moci prodloužit své dny a nakonec získat věčný život.

15. Jaké vzdělávání bude muset probíhat během vzkříšení a jak asi bude vzkříšení postupovat?

¹⁵ Bude nutné opravdu rozsáhlé teokratické vzdělávání. Svědkové Jehovovi vedli v roce 2005 po celém světě v průměru více než 6 061 534 biblických studií na různých místech. Ale v průběhu vzkříšení budou bezpochyby vedeny nespočetné milióny studií založených na Bibli a na nových svitcích. Všichni členové Božího lidu se budou muset stát učiteli a budou muset vynakládat velké úsilí. Vzkříšení budou dělat pokroky a bezpochyby se budou také účastnit tohoto rozsáhlého vyučovacího programu. Vzkříšení bude pravděpodobně postupovat tak, že ti, kteří jsou živí, budou s radostí vítat a poučovat dřívější členy svých rodin a známé, kteří budou opět vítat a poučovat jiné. (Srovnej 1. Korinťanům 15:19–28, 58.) Více než šest miliónů svědků Jehovových, kteří dnes působí při rozšiřování pravdy, kladou dobrý základ pro přednosti, o nichž doufají, že je budou mít během vzkříšení. — Izajáš 50:4; 54:13.

16. a) Čí jména nebudou zapsána ve svitku neboli v knize života? b) Kdo jsou ti, jejichž vzkříšení se prokáže jako vzkříšení „života“?

¹⁶ O pozemském vzkříšení Ježíš řekl, že ‚ti, kteří činili dobré věci, vyjdou ke vzkříšení života, ti, kteří prováděli podlé věci, ke vzkříšení soudu‘. „Život“ a „soud“ zde tvoří protiklad, z něhož je patrné, že ti vzkříšení, kteří „prováděli podlé věci“, ačkoli byli poučováni z inspirovaných Písem a svitků, budou posouzeni jako nehodní života. Jejich jména nebudou zapsána do svitku neboli knihy života. (Jan 5:29) To bude platit i o každém, kdo dříve jednal věrně, ale během tisíciletého panství se z nějakých důvodů odvrátil. Jména mohou být vymazána. (2. Mojžíšova 32:32, 33) Naproti tomu jména těch, kteří se poslušně řídili tím, co bylo zapsáno ve svitcích, budou zachována v zapsaném záznamu, ve svitku života, a tito lidé budou dále žít. Ukáže se, že jejich vzkříšení bylo vzkříšením „života“.

Konec smrti a hádu

17. a) Jakou podivuhodnou činnost Jan popisuje? b) Kdy bude vyprázdněn hádes? c) Kdy bude ‚uvržena do ohnivého jezera‘ adamovská smrt?

¹⁷ Dále Jan popisuje něco opravdu podivuhodného: „A smrt a hádes byly uvrženy do ohnivého jezera. To znamená druhou smrt, ohnivé jezero. Dále, kdokoli nebyl nalezen zapsaný v knize života, byl uvržen do ohnivého jezera.“ (Zjevení 20:14, 15) Do konce tisíciletého dne soudu bude úplně odstraněna „smrt a hádes“. Proč je k tomu třeba tisíc let? Hádes, společný hrob lidstva, je vyprázdněn vzkříšením posledního, kdo je v Boží paměti. Ale pokud jsou ještě někteří lidé poskvrněni zděděným hříchem, stále ještě pro ně platí adamovská smrt. Všichni, kteří budou vzkříšeni na zemi, a také velký zástup, který přežije Armagedon, budou muset poslouchat, co je zapsáno ve svitcích, dokud nebude plně uplatněna zásluha Ježíšovy oběti odstraněním nemocí, stáří a jiných zděděných vad. Potom bude adamovská smrt společně s hádem ‚uvržena do ohnivého jezera‘. Navždy budou pryč!

18. a) Jak popisuje apoštol Pavel úspěch Ježíšova panování v postavení Krále? b) Co učiní Ježíš s lidskou rodinou, která je přivedena k dokonalosti? c) Které jiné věci se stanou na konci tisíce let?

¹⁸ Program, který popisuje apoštol Pavel ve svém dopise Korinťanům, tedy bude dokončen: „[Ježíš] musí totiž kralovat, dokud mu Bůh nepoloží všechny nepřátele pod nohy. Jako poslední nepřítel má být přivedena vniveč [adamovská] smrt.“ Co se stane potom? „Až mu bude podřízeno všechno, potom se také sám Syn podřídí Tomu, kdo mu podřídil všechno.“ Jinými slovy, Ježíš „předá království svému Bohu a Otci“. (1. Korinťanům 15:24–28) Ano, až Ježíš zásluhou své výkupní oběti přemůže adamovskou smrt, předá zdokonalenou lidskou rodinu svému Otci, Jehovovi. Zřejmě v této chvíli, na konci tisíce let, bude Satan propuštěn a dojde k závěrečné zkoušce, při níž se rozhodne, čí jména zůstanou natrvalo zaznamenaná ve svitku života. ‚Silně se namáhej‘, aby bylo mezi nimi i tvé jméno! — Lukáš 13:24; Zjevení 20:5.

[Poznámka pod čarou]

Kapitola 42

Nové nebe a nová země

1. Co Jan popisuje, když ho anděl vede zpět k počátku tisíciletého panství?

TOTO nádherné vidění se rozvíjí dále, když anděl přivádí Jana zpět na počátek tisíciletého panství. Co Jan popisuje? „A viděl jsem nové nebe a novou zemi, neboť dřívější nebe a dřívější země pominuly a moře již není.“ (Zjevení 21:1) Objevuje se úchvatné panoráma!

2. a) Jak se Izajášovo proroctví o nových nebesích a nové zemi splnilo na Židech, kteří byli v roce 537 př. n. l. přivedeni zpět? b) Jak víme, že bude mít Izajášovo proroctví další uplatnění, a jak se plní tento slib?

² Staletí před Janovou dobou řekl Jehova Izajášovi: „Vždyť hle, tvořím nová nebesa a novou zemi; a dřívější věci nebudou připomínány ani nevstoupí do srdce.“ (Izajáš 65:17; 66:22) Nejprve se toto proroctví splnilo, když se věrní Židé vrátili v roce 537 př. n. l. po sedmdesátiletém vyhnanství v Babylóně do Jeruzaléma. Tak došlo k obnově, při níž vytvořili očištěnou společnost, „novou zemi“ pod novým vládním systémem, ‚novými nebesy‘. Apoštol Petr však poukázal na další splnění tohoto proroctví, když řekl: „Jsou však nová nebesa a nová země, které očekáváme podle jeho slibu, a v těch bude přebývat spravedlnost.“ (2. Petra 3:13) Jan nyní ukazuje, že se tento slib splňuje během Pánova dne. „Dřívější nebe a dřívější země“, Satanův organizovaný systém věcí se svou vládní strukturou, ovlivňovanou Satanem a jeho démony, pomine. Rozbouřené „moře“ ničemného, vzpurného lidstva přestane existovat. Místo toho bude ‚nové nebe a nová země‘ — nová pozemská společnost pod novou vládou, Božím Královstvím. — Srovnej Zjevení 20:11.

3. a) Co popisuje Jan a co je Nový Jeruzalém? b) Jak Nový Jeruzalém ‚sestupuje z nebe‘?

³ Jan pokračuje: „Viděl jsem také svaté město, Nový Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha a je připravený jako nevěsta ozdobená pro svého manžela.“ (Zjevení 21:2) Nový Jeruzalém je nevěsta Kristova a je tvořen z pomazaných křesťanů, kteří zůstanou věrní až do smrti a jsou vzkříšeni, aby se stali králi a kněžími společně s oslaveným Ježíšem. (Zjevení 3:12; 20:6) Stejně jako se pozemský Jeruzalém stal sídlem vlády ve starověkém Izraeli, tvoří nádherný Nový Jeruzalém a jeho ženich společně vládu nového systému věcí. To je nové nebe. ‚Nevěsta sestupuje z nebe‘ nikoli doslovně, ale v tom smyslu, že obrací svou pozornost k zemi. Beránkova nevěsta má být jeho věrnou pomocnicí a vykonávat spravedlivou vládu nad celým lidstvem. Pro novou zemi je to skutečně požehnání.

4. Jaký dává Bůh slib podobný slibu, který dal nově vytvořenému izraelskému národu?

⁴ Jan nám dále říká: „Na to jsem slyšel silný hlas z trůnu, jak říká: ‚Pohleď, Boží stan je s lidmi, a bude s nimi přebývat a oni budou jeho lidem. A sám Bůh bude s nimi.‘“ (Zjevení 21:3) Když Jehova uzavřel s tehdejším novým izraelským národem smlouvu Zákona, slíbil: „A jistě dám svůj svatostánek do vašeho středu a má duše si vás nebude ošklivit. A vskutku budu chodit uprostřed vás a prokáži, že jsem vaším Bohem, a vy, vy prokážete, že jste mým lidem.“ (3. Mojžíšova 26:11, 12) Nyní dává Jehova podobný slib věrným lidem. Během tisíciletého dne soudu se pro něj stanou velice zvláštním lidem.

5. a) Jak bude Bůh přebývat s lidmi během tisíciletého panství? b) Jak bude Bůh přebývat s lidmi po tisíciletém panství?

⁵ Během tisíciletého panství bude Jehova „přebývat“ s lidmi způsobem, který bude jen dočasným uspořádáním; bude totiž zastupován svým královským Synem, Ježíšem Kristem. Ale na konci tisíciletého panství, až Ježíš předá Království svému Otci, nebude již třeba žádného zástupce ani prostředníka. Jehova bude duchovně přebývat se svým „lidem“ natrvalo a přímo. (Srovnej Jana 4:23, 24.) Jak vznešená přednost to bude pro obnovené lidstvo!

6, 7. a) Jaké nádherné sliby Jan odhaluje a kdo se bude těšit z těchto požehnání? b) Jak popisuje Izajáš duchovní i hmotný ráj?

⁶ Jan dále říká: „A setře jim každou slzu z očí a smrt již nebude a nebude již ani truchlení ani křik ani bolest. Dřívější věci pominuly.“ (Zjevení 21:4) Opět jsou nám připomínány dřívější inspirované sliby. Izajáš se také těšil na dobu, až přestane smrt a nářek, a zármutek bude nahražen jásáním. (Izajáš 25:8; 35:10; 51:11; 65:19) Jan nyní potvrzuje, že se tyto sliby nádherným způsobem splní během tisíciletého dne soudu. Nejprve se bude těšit z požehnání velký zástup. „Beránek, který je uprostřed trůnu, je bude pást a povede je k pramenům vod života. A Bůh setře každou slzu z jejich očí.“ (Zjevení 7:9, 17) Ale nakonec tam budou s nimi všichni, kteří budou vzkříšeni a budou projevovat víru v Jehovova opatření, a budou se radovat z ráje, který bude jak duchovní, tak i hmotný.

⁷ „V tom čase,“ říká Izajáš, „se otevřou oči slepých, a uši hluchých, ty budou zprůchodněny.“ Ano, „v tom čase bude chromý šplhat jako jelen a jazyk oněmělého vykřikne radostí“. (Izajáš 35:5, 6) V té době budou „jistě. . . stavět domy a obývat je; a jistě budou sázet vinice a jíst jejich ovoce. Nebudou stavět, a někdo jiný obývat; nebudou sázet, a někdo jiný jíst. Vždyť dny mého lidu budou jako dny stromu; a moji vyvolení budou plně užívat díla svých vlastních rukou.“ (Izajáš 65:21, 22) Nebudou tedy vykořeněni ze země.

8. Co říká sám Jehova o spolehlivosti těchto nádherných slibů?

⁸ První nádherné záblesky úsvitu naplňují naši mysl, když uvažujeme o těchto slibech. Laskavá nebeská vláda bude o věrné lidstvo podivuhodně pečovat. Jsou takové sliby příliš krásné, než aby se mohly splnit? Jsou to snad jen sny starého muže, který byl ve vyhnanství na ostrově Patmu? Jehova sám odpovídá: „A Ten, který seděl na trůnu, řekl: ‚Pohleď, činím všechny věci nové.‘ Také říká: ‚Piš, protože tato slova jsou spolehlivá a pravá.‘ A řekl mi: ‚Stala se! Já jsem Alfa a Omega, počátek a konec.‘“ (Zjevení 21:5, 6a)

9. Proč si můžeme být absolutně jisti, že se tato budoucí požehnání splní?

⁹ Je to jako by sám Jehova podepisoval věrnému lidstvu záruku nebo právní listinu zaručující tato budoucí požehnání. Kdo by se odvážil vyslovit pochybnosti o takovém ručiteli? Vždyť Jehovovy sliby jsou tak spolehlivé, že o nich mluví, jako by již byly splněny: „Stala se!“ Není snad Jehova „Alfa a Omega . . . , Ten, který je a který byl a který přichází, Všemohoucí“? (Zjevení 1:8) Takový skutečně je. Sám prohlašuje: „Jsem první a jsem poslední a mimo mne není žádný Bůh.“ (Izajáš 44:6) Jako takový může inspirovat proroctví a může je plnit do každé podrobnosti. To skutečně posiluje víru. Proto slibuje: „Pohleď, činím všechny věci nové.“ Místo abychom si kladli otázky, zda se tyto zázraky opravdu stanou, měli bychom se ptát: ‚Co musím dělat já osobně, abych zdědil tato požehnání?‘

„Voda“ pro žíznivé

10. Jakou „vodu“ nabízí Jehova a co to znázorňuje?

¹⁰ Jehova sám prohlašuje: „Každému, kdo žízní, chci dát zdarma z pramene vodu života.“ (Zjevení 21:6b) Má-li někdo uhasit tuto žízeň, je nutné, aby si byl vědom svých duchovních potřeb a aby byl ochoten přijmout „vodu“, kterou Jehova poskytuje. (Izajáš 55:1; Matouš 5:3) Jaká je to „voda“? Ježíš sám odpověděl na tuto otázku, když vydával svědectví ženě u studny v Samařsku. Řekl jí: „Kdokoli pije z té vody, kterou mu chci dát, vůbec nikdy nedostane žízeň, ale voda, kterou mu chci dát, se v něm stane pramenem prýštící vody, jež předává věčný život.“ Tento ‚pramen vody života‘ přitéká od Boha prostřednictvím Krista jako jeho opatření, aby mohlo být lidstvo obnoveno k dokonalému životu. Měli bychom podobně jako Samaritánka dychtivě a zhluboka pít z tohoto pramene. A jako tato žena bychom měli ochotně zanechat světských zájmů a vyprávět druhým o dobré zprávě. — Jan 4:14, 15, 28, 29.

Ti, kteří zvítězí

11. Co Bůh slibuje a komu v první řadě platí tato slova?

¹¹ Ti, kteří pijí z této osvěžující „vody“, musí také zvítězit, jak to Jehova říká dále: „Každý, kdo zvítězí, zdědí tyto věci, a budu jeho Bohem a bude mým synem.“ (Zjevení 21:7) Tento slib se podobá slibům obsaženým v poselstvích sedmi sborům. Proto musí tato slova v prvé řadě platit pomazaným učedníkům. (Zjevení 2:7, 11, 17, 26–28; 3:5, 12, 21) Kristovi duchovní bratři po celé věky dychtivě očekávali, že budou mít přednost patřit k Novému Jeruzalému. Jestliže zvítězí, jako zvítězil Ježíš, jejich naděje se splní. — Jan 16:33.

12. Jak se splní velkému zástupu Jehovův slib ze Zjevení 21:7?

¹² Velký zástup ze všech národů také vzhlíží k tomuto slibu. Také on musí zvítězit a věrně sloužit Bohu, dokud nevyjde z velkého soužení. Potom se ujme svého pozemského dědictví, ‚království připraveného pro ně od založení světa‘. (Matouš 25:34) Tito a jiní z Pánových pozemských ovcí, kteří na konci tisíce let projdou zkouškou, jsou označeni jako ‚svatí‘. (Zjevení 20:9) Budou se těšit ze svatého a příbuzenského vztahu ke svému stvořiteli, Jehovovi Bohu, jako členové jeho univerzální organizace. — Izajáš 66:22; Jan 20:31; Římanům 8:21.

13, 14. Jakých zvyků se musíme rozhodně vyvarovat, chceme-li zdědit Boží nádherné sliby, a proč?

¹³ Svědkové Jehovovi mají před sebou tuto nádhernou vyhlídku, a proto je velice důležité, aby nyní zůstali čistí od poskvrňujících věcí Satanova světa. Musíme být silní, odhodlaní a rozhodnutí, že nás Ďábel nikdy nevtáhne do společnosti, kterou zde popisuje sám Jehova: „Ale zbabělci a lidé bez víry a ti, kteří jsou ohavní ve své špíně, a vrazi a smilníci a ti, kteří provozují spiritismus, a modláři a všichni lháři, ti budou mít podíl v jezeře, které hoří ohněm a sírou. To znamená druhou smrt.“ (Zjevení 21:8) Ano, předpokládaný dědic se musí vyvarovat zvyků, které pošpinily tento starý systém věcí. Musí zvítězit tím, že zůstane věrný tváří v tvář všem tlakům a pokušením. — Římanům 8:35–39.

¹⁴ Křesťanstvo sice prohlašuje, že je nevěstou Kristovou, ale vyznačuje se odpornými zvyky, které zde Jan popisuje. Proto je postihne věčné zničení spolu se zbytkem Velkého Babylóna. (Zjevení 18:8, 21) Podobně i každého z pomazaných nebo z velkého zástupu, kdo začne pěstovat takové špatné jednání nebo k němu povzbuzuje, čeká věčné zničení. Jestliže v takovém jednání setrvává, nezdědí to, co mu bylo slíbeno. A kdokoli by se pokoušel zavádět takové zvyky na nové zemi, bude zničen rychle a postihne jej druhá smrt bez naděje na vzkříšení. — Izajáš 65:20.

15. Kdo jsou vynikající vítězové a kterým viděním Zjevení vrcholí?

¹⁵ Vynikajícími vítězi jsou Beránek, Ježíš Kristus, a jeho nevěsta, 144 000, Nový Jeruzalém. Je tedy vhodné, že Zjevení vrcholí závěrečným, vše převyšujícím pohledem na Nový Jeruzalém. Nyní Jan popisuje poslední vidění.

[Obrázky na straně 302]

Ve společnosti na nové zemi bude mít každý uspokojující práci a radostné společenství

Kapitola 43

Zářivé město

Vidění 16 — Zjevení 21:9–22:5

Námět: Popis Nového Jeruzaléma.

Doba splňování: Po velkém soužení a uvržení Satana do propasti.

1, 2. a) Kam bere anděl Jana, aby viděl Nový Jeruzalém, a jaký protiklad zde pozorujeme? b) Proč je to slavné vyvrcholení Zjevení?

V JEDNOM z minulých vidění vzal anděl Jana do pustiny a ukázal mu Velký Babylón. Nyní vede jeden z téže skupiny andělů Jana na vysokou horu. A Jan vidí něco zcela opačného. Není zde nečisté, nemravné město, jakým byla babylónská nevěstka, ale Nový Jeruzalém — čistý, duchovní, svatý — a sestupuje ze samotného nebe. — Zjevení 17:1, 5.

² Ani pozemský Jeruzalém neměl nikdy takovou slávu. Jan nám říká: „A přišel jeden z těch sedmi andělů, kteří měli sedm misek, jež byly plné sedmi posledních ran, mluvil se mnou a řekl: ‚Pojď sem, chci ti ukázat nevěstu, Beránkovu manželku.‘ Odnesl mě tedy v síle ducha na velkou a vysokou horu a ukázal mi svaté město Jeruzalém, které sestupovalo z nebe od Boha a mělo Boží slávu.“ (Zjevení 21:9–11a) Z tohoto výhodného místa na nebetyčné hoře pozoruje Jan nádherné město se všemi jeho krásnými podrobnostmi. Lidé víry dychtivě čekali na jeho příchod již od chvíle, kdy lidstvo upadlo do hříchu a smrti. Konečně je zde. (Římanům 8:19; 1. Korinťanům 15:22, 23; Hebrejcům 11:39, 40) Je to nádherné duchovní město, které se skládá ze 144 000 věrných a oddaných osob, jež zachovaly ryzost. Září svou svatostí a zrcadlí slávu samotného Jehovy. To je slavné vyvrcholení Zjevení!

3. Jak popisuje Jan krásu Nového Jeruzaléma?

³ Nový Jeruzalém je úchvatně krásný: „Jeho záře byla podobná nejvzácnějšímu drahokamu, jako jaspis, který září jako čistý křišťál. Mělo velkou a vysokou zeď a mělo dvanáct bran a u těch bran dvanáct andělů a byla tam vepsána jména, jež jsou jména dvanácti kmenů izraelských synů. Na východě byly tři brány a na severu tři brány a na jihu tři brány a na západě tři brány. Zeď města také měla dvanáct základních kamenů a na nich dvanáct jmen dvanácti Beránkových apoštolů.“ (Zjevení 21:11b–14) Je opravdu výstižné, že první dojem, který Jan zaznamenává, je dojem třpytivého jasu. Nový Jeruzalém jako skvoucí se nevěsta je pro Krista vhodnou chotí. Zcela jistě září, což odpovídá tomu, že ji stvořil ‚Otec nebeských světel‘. — Jakub 1:17.

4. Co naznačuje, že Nový Jeruzalém není tělesný izraelský národ?

⁴ Na jeho dvanácti branách jsou napsána jména dvanácti kmenů Izraele. Toto symbolické město se tedy skládá ze 144 000, kteří byli zapečetěni „z každého kmene izraelských synů“. (Zjevení 7:4–8) V souladu s tím jsou na základních kamenech jména 12 apoštolů Beránkových. Ano, Nový Jeruzalém není tělesným národem izraelským, který byl založen na 12 synech Jákobových. Je to duchovní izrael založený na ‚apoštolech a prorocích‘. — Efezanům 2:20.

5. Co znamená, že má Nový Jeruzalém „velkou a vysokou zeď“, a že jsou u každého vchodu postaveni andělé?

⁵ Symbolické město má ohromnou zeď. Ve starověku byly městské zdi budovány z bezpečnostních důvodů jako ochrana proti nepřátelům. ‚Velká a vysoká zeď‘ Nového Jeruzaléma ukazuje, že je duchovně v bezpečí. Nikdy do něj nebude smět vejít žádný nepřítel spravedlnosti, nikdo nečistý ani nečestný. (Zjevení 21:27) Ale pro ty, kterým je dovoleno vejít, je vstup do tohoto nádherného města jako vstup do ráje. (Zjevení 2:7) Když byl Adam vyhnán z původního ráje, byli před ráj postaveni cherubíni, aby nečistí lidé do něj nemohli vstoupit. (1. Mojžíšova 3:24) Podobně byli postaveni andělé u každého vchodu do svatého města Jeruzaléma, aby zajišťovali duchovní bezpečí města. A v posledních dnech andělé opravdu chrání sbor pomazaných křesťanů, který se stává Novým Jeruzalémem, před babylónským poskvrněním. — Matouš 13:41.

Měření města

6. a) Jak popisuje Jan měření města a co naznačuje toto měření? b) Jak se dá vysvětlit, že zde použitá míra je „podle míry lidské a zároveň andělské“? (Viz pozn. pod čarou.)

⁶ Jan pokračuje ve své zprávě: „A ten, kdo se mnou mluvil, držel jako míru zlatý rákos, aby změřil město a jeho brány a jeho zeď. A město je čtvercové a jeho délka je stejně velká jako jeho šířka. A změřil město rákosem, dvanáct tisíc stadií; jeho délka a šířka a výška jsou si rovné. Změřil také jeho zeď, sto čtyřicet čtyři lokte, podle míry lidské a zároveň andělské.“ (Zjevení 21:15–17) Když byla měřena chrámová svatyně, byla to záruka, že se splní vzhledem k ní Jehovova předsevzetí. (Zjevení 11:1) Nyní anděl měří Nový Jeruzalém, z čehož je patrné, že jsou Jehovova předsevzetí s tímto slavným městem neměnná.a

7. Co je pozoruhodného na rozměrech města?

⁷ Je to opravdu pozoruhodné město. Dokonalá krychle o délce obvodu 12 000 stadií (asi 2 220 km) obklopená zdí vysokou 144 lokte neboli 64 metry. Žádné doslovné město by nemohlo mít takové rozměry. Jeho území by bylo asi 14krát větší než novodobý Izrael a tyčilo by se téměř 560 kilometrů vysoko do prostoru. Zjevení bylo dáno ve znameních. Co nám tedy říkají tyto rozměry o nebeském Novém Jeruzalému?

8. Co znamená, že a) má město zdi vysoké 144 loktů? b) město měří 12 000 stadií? c) má město tvar dokonalé krychle?

⁸ Zdi vysoké 144 lokte nám připomínají, že se město skládá ze 144 000 osob přijatých za duchovní Boží syny. Číslo 12, jež se vyskytuje v rozměru města — 12 000 stadií —, přičemž délka, šířka i výška jsou si rovné, je používáno v biblických proroctvích obrazně v souvislosti s organizací. Nový Jeruzalém je tedy jedinečně rozvržené organizační uspořádání, které má splnit Boží věčné předsevzetí. Nový Jeruzalém společně s Králem Ježíšem Kristem je organizací Jehovova Království. Dále je zde tvar města: dokonalá krychle. V Šalomounově chrámě byla dokonalou krychlí Nejsvětější, v níž bylo symbolické znázornění Jehovovy přítomnosti. (1. Královská 6:19, 20) Je tedy opravdu výstižné, že Nový Jeruzalém, který osvěcuje sláva samotného Jehovy, je spatřen jako dokonalá, ohromná krychle. Všechny jeho míry jsou naprosto vyrovnané. Je to město bez nepravidelností a nedostatků. — Zjevení 21:22.

Drahocenné stavební materiály

9. Jak popisuje Jan materiál, z něhož je město postaveno?

⁹ Jan pokračuje ve svém popisu: „Jeho zeď byla vystavěna z jaspisu a město bylo z ryzího zlata podobného čistému sklu. Základy městské zdi byly ozdobeny drahokamy všeho druhu: První základ byl jaspis, druhý safír, třetí chalcedon, čtvrtý smaragd, pátý sardonix, šestý karneol, sedmý chryzolit, osmý beryl, devátý topas, desátý chryzopras, jedenáctý hyacint, dvanáctý ametyst. Rovněž dvanáct bran bylo dvanáct perel; každá z bran byla udělána z jedné perly. A široká ulice města byla ryzí zlato, jako průhledné sklo.“ — Zjevení 21:18–21.

10. Co znamená, že je město postaveno z jaspisu, zlata a ‚drahokamů všeho druhu‘?

¹⁰ Stavba města je opravdu zářivá. Místo světských, pozemských stavebních materiálů jako je hlína nebo kámen, čteme o jaspisu, čistém zlatu a o ‚drahokamech všeho druhu‘. Ty opravdu výstižně znázorňují nebeské stavební materiály. Nic by nemělo být nádhernějšího. Starověká truhla smlouvy byla potažena čistým zlatem, a v Bibli tento kov často znázorňuje věci, které jsou dobré a cenné. (2. Mojžíšova 25:11; Přísloví 25:11; Izajáš 60:6, 17) Ale celý Nový Jeruzalém a dokonce i jeho široká ulice jsou „ryzí zlato, jako průhledné sklo“, což znázorňuje nepředstavitelnou krásu a skutečnou hodnotu.

11. Čím je zajištěno, že ti, z nichž se skládá Nový Jeruzalém, budou zářit nejvyšším jasem duchovní čistoty?

¹¹ Žádný lidský tavič by nemohl vyrobit tak ryzí zlato. Ale Jehova je nejvyšší Přečišťovač. Sedí jako „přečišťovač a čistič stříbra“ a přečišťuje jednotlivé věrné členy duchovního izraele „jako zlato a jako stříbro“, přičemž z nich odstraňuje všechny nečistoty. Jedině ti, kteří byli opravdu přečištěni a vyčištěni, budou nakonec tvořit Nový Jeruzalém, a takovým způsobem Jehova buduje město ze živého stavebního materiálu, který září nejvyšší duchovní čistotou. — Malachiáš 3:3, 4.

12. Co je naznačeno tím, že a) základy města jsou ozdobeny dvanácti drahokamy? b) městské brány jsou perly?

¹² Nádherné jsou i základy města, neboť jsou ozdobeny dvanácti drahokamy. To nám připomíná, že starověký židovský velekněz nosil ve dnech, kdy se konaly obřady, efod ozdobený 12 různými drahokamy poněkud podobnými těm, které jsou popsány zde. (2. Mojžíšova 28:15–21) To jistě není souhra náhod. Je tím zdůrazněna kněžská úloha Nového Jeruzaléma, jehož „lampou“ je Ježíš, velký velekněz. (Zjevení 20:6; 21:23; Hebrejcům 8:1) Také prostřednictvím Nového Jeruzaléma přichází lidstvu dobrodiní Ježíšovy služby, kterou koná jako velekněz. (Zjevení 22:1, 2) Dvanáct městských bran, z nichž každá je nádhernou perlou, připomíná Ježíšovo podobenství, v němž je Království přirovnáno k velmi cenné perle. Všichni, kteří vstupují těmito branami, museli prokázat pravé ocenění pro duchovní hodnoty. — Matouš 13:45, 46; srovnej Joba 28:12, 17, 18.

Město světla

13. Co říká Jan dále o Novém Jeruzalému a proč nepotřebuje toto město žádný doslovný chrám?

¹³ V Šalomounově době byl vrcholným místem Jeruzaléma chrám postavený na nejvyšším místě města, na hoře Moria ležící na severu. Co však Nový Jeruzalém? Jan říká: „A neviděl jsem v něm chrám, neboť jeho chrámem je Jehova Bůh, Všemohoucí, a také Beránek. A město nepotřebuje, aby na ně svítilo slunce nebo měsíc, vždyť je osvítila Boží sláva a jeho lampou byl Beránek.“ (Zjevení 21:22, 23) Opravdu není nutné zde stavět doslovný chrám. Starověký židovský chrám byl jen modelem, a skutečnost, jejímž byl modelem, velký duchovní chrám, existuje od doby, kdy Jehova v roce 29 n. l. pomazal Ježíše jako velekněze. (Matouš 3:16, 17; Hebrejcům 9:11, 12, 23, 24) Jestliže existuje chrám, musí také existovat kněžská třída, která přináší Jehovovi oběti ve prospěch lidí. Ale ti všichni, kteří jsou částí Nového Jeruzaléma, jsou kněžími. (Zjevení 20:6) A velká oběť, Ježíšův dokonalý lidský život, byla obětována jednou provždy. (Hebrejcům 9:27, 28) Kromě toho mohou všichni, kteří žijí v tomto městě, osobně přistupovat k Jehovovi.

14. a) Proč nepotřebuje Nový Jeruzalém, aby na něj svítilo slunce a měsíc? b) Co předpovědělo Izajášovo proroctví o Jehovově univerzální organizaci a jak se to týká Nového Jeruzaléma?

¹⁴ Když Jehovova sláva procházela kolem Mojžíše na hoře Sinaj, začala Mojžíšova tvář zářit tak jasně, že si ji musel před ostatními Izraelity zakrýt. (2. Mojžíšova 34:4–7, 29, 30, 33) Můžeš si tedy představit jas města, které je stále osvětlováno Jehovovou slávou? V takovém městě by nemohla být noc. Nepotřebovalo by doslovné slunce ani měsíc. Věčně by vyzařovalo světlo. (Srovnej 1. Timoteovi 6:16.) A Nový Jeruzalém je zalit takovým zářivým jasem. Ano, tato nevěsta a její Ženich a Král se stávají hlavním městem Jehovovy univerzální organizace — jeho „ženy“, „Jeruzaléma nahoře“ —, o němž prorokoval Izajáš: „Slunce se ti již neprokáže jako světlo ve dne a pro jas už ti nebude dávat světlo měsíc. A Jehova se ti stane světlem trvajícím na neurčito a tvůj Bůh tvou krásou. Tvé slunce již nebude zapadat ani tvého měsíce nebude ubývat; vždyť Jehova se ti stane světlem trvajícím na neurčito a dny tvého truchlení budou dokončeny.“ — Izajáš 60:1, 19, 20; Galaťanům 4:26.

Světlo pro národy

15. Která slova ze Zjevení o Novém Jeruzalému se podobají Izajášovu proroctví?

¹⁵ V tomtéž proroctví bylo také předpověděno: „A národy jistě půjdou k tvému světlu a králové k jasu tvé záře.“ (Izajáš 60:3) Zjevení ukazuje, že se tato slova budou vztahovat i na Nový Jeruzalém: „A národy budou chodit prostřednictvím jeho světla a králové země do něho vnesou svou slávu. A jeho brány nebudou přes den vůbec zavřeny, neboť noc tam nebude existovat. A vnesou do něho slávu a čest národů.“ — Zjevení 21:24–26

16. Co jsou „národy“, které budou chodit prostřednictvím světla Nového Jeruzaléma?

¹⁶ Kdo jsou tyto „národy“, které budou chodit prostřednictvím světla Nového Jeruzaléma? Jsou to lidé, kteří kdysi patřili k národům tohoto ničemného světa a kteří reagují na světlo, jež je vysíláno prostřednictvím tohoto nádherného nebeského města. Vyniká mezi nimi velký zástup, který již vyšel „ze všech národů a kmenů a lidí a jazyků“ a uctívá Boha dnem i nocí společně s Janovou třídou. (Zjevení 7:9, 15) Až Nový Jeruzalém sestoupí z nebe a Ježíš použije klíčů smrti a hádu, aby vzkřísil mrtvé, připojí se k nim další milióny lidí, kteří pocházeli „z národů“ a začali milovat Jehovu a jeho Syna, manžela Nového Jeruzaléma přirovnaného k Beránkovi. — Zjevení 1:18.

17. Kdo jsou „králové země“, kteří „vnesou svou slávu“ do Nového Jeruzaléma?

¹⁷ A kdo jsou „králové země“, kteří „do něho vnesou svou slávu“? Nejsou to doslovní králové země jako skupina, protože ti spějí ke zničení, když bojují v Armagedonu proti Božímu Království. (Zjevení 16:14, 16; 19:17, 18) Mohli by snad být těmito králi někteří vysoce postavení lidé z národů, kteří se připojují k velkému zástupu? Nebo jsou to snad vzkříšení králové, kteří se v novém světě podřídí Božímu Království? (Matouš 12:42) Stěží, protože většinou byla sláva takových králů světská a již dávno vymizela. „Králi země“, kteří vnesou svou slávu do „Nového Jeruzaléma“, musí tedy být 144 000 těch, kteří byli ‚koupeni. . . z každého kmene a jazyka a lidu a národa‘, aby kralovali s Beránkem, Ježíšem Kristem. (Zjevení 5:9, 10; 22:5) Svou slávu, kterou dostali od Boha, vnášejí do města, aby tak přispěli k jeho většímu jasu.

18. a) Kdo bude vyloučen z Nového Jeruzaléma? b) Komu bude dovoleno vstoupit do města?

¹⁸ Jan pokračuje: „Rozhodně však do něho nevstoupí nic neposvátného ani žádný, kdo provádí ohavnost a lež; vstoupí jen ti, kteří jsou zapsáni v Beránkově svitku života.“ (Zjevení 21:27) K Novému Jeruzalému nemůže patřit nic, co je poskvrněno Satanovým světem. Ačkoli jsou jeho brány otevřeny stále, nebude přístup do něho dovolen nikomu, „kdo provádí ohavnost a lež“. V tomto městě nebudou žádní odpadlíci ani žádní členové Velkého Babylóna. A kdyby se někdo pokusil znesvětit toto město tím, že by chtěl zkazit jeho budoucí členy, dokud jsou ještě na zemi, bude takové úsilí zmařeno. (Matouš 13:41–43) Nakonec vejdou do Nového Jeruzaléma pouze ti, „kteří jsou zapsáni v Beránkově svitku života“, 144 000.b — Zjevení 13:8; Daniel 12:3.

Řeka vody života

19. a) Jak popisuje Jan, že prostřednictvím Nového Jeruzaléma bude lidstvo dostávat požehnání? b) Kdy teče „řeka vody života“ a jak to víme?

¹⁹ Zářivý Nový Jeruzalém zprostředkuje lidstvu na zemi nádherná požehnání. To se dovídá Jan dále: „A ukázal mi řeku vody života, čistou jako křišťál, která plyne od trůnu Božího a Beránkova středem jeho široké ulice.“ (Zjevení 22:1, 2a) Kdy teče tato řeka? Protože teče „od trůnu Božího a Beránkova“, mohlo to být teprve od začátku Pánova dne v roce 1914. Tehdy nastala událost ohlášena zatroubením sedmé trubky a nádherným oznámením: „Nyní nastala záchrana a moc a království našeho Boha a autorita jeho Krista.“ (Zjevení 11:15; 12:10) Během času konce duch a nevěsta zvou správně nakloněné lidi, aby si zdarma vzali vodu života. Voda z této řeky bude takovým lidem k dispozici až do úplného konce tohoto systému věcí a také v novém světě, kdy Nový Jeruzalém ‚sestoupí z nebe od Boha‘. — Zjevení 21:2.

20. Co naznačuje, že je již do určité míry dostupná voda života?

²⁰ Životodárná voda zde není lidstvu nabízena poprvé. Když byl Ježíš na zemi, mluvil o vodě, která zprostředkuje věčný život. (Jan 4:10–14; 7:37, 38) Jan dále uslyší laskavé pozvání: „Duch a nevěsta stále říkají: ‚Pojď!‘ A každý, kdo slyší, ať řekne: ‚Pojď!‘ A každý, kdo žízní, ať přijde; každý, kdo si přeje, ať si vezme zdarma vodu života.“ (Zjevení 22:17) Toto pozvání zaznívá i nyní a naznačuje, že určité množství vody života je možné získat již nyní. Ale v novém světě budou tyto vody přitékat od Božího trůnu Novým Jeruzalémem jako skutečná řeka.

21. Co znázorňuje „řeka vody života“ a jak nám Ezekielovo vidění této řeky pomáhá k poznání?

²¹ Co je tato „řeka vody života“? Doslovná voda je živel nezbytně nutný pro život. Bez pokrmu může člověk přežít řadu týdnů, ale bez vody by zemřel asi za týden. Voda je také očišťující činitel a je nezbytně nutná pro zdraví. Voda života tedy musí znázorňovat něco nezbytně důležitého pro život a zdraví lidstva. Prorok Ezekiel také dostal vidění této ‚řeky vody života‘ a v jeho vidění vytékala řeka z chrámu a tekla do Mrtvého moře. Potom se stal zázrak! Solí nasycená voda bez života se změnila ve sladkou vodu, v níž se hemžily ryby. (Ezekiel 47:1–12) Ano, řeka ve vidění vrací život něčemu, co bylo předtím mrtvé. Tím je potvrzeno, že řeka vody života znázorňuje Boží opatření prostřednictvím Ježíše Krista, aby byl „mrtvému“ lidskému rodu vrácen dokonalý lidský život. Tato řeka je ‚čistá jako křišťál‘, což naznačuje, že Boží opatření jsou čistá a svatá. Je to něco zcela jiného než zkrvavělé, smrtonosné „vody“ křesťanstva. — Zjevení 8:10, 11.

22. a) Odkud pramení tato řeka a proč je to správné? b) Co patří k vodě života a co ještě zahrnuje tato symbolická řeka?

²² Řeka pramení u „trůnu Božího a Beránkova“. To je správné, protože základem Jehovových životodárných opatření je výkupní oběť, a ta byla opatřena proto, že Jehova „tak velice miloval svět, že dal svého jediného zplozeného Syna, aby žádný, kdo v něj projevuje víru, nebyl zahuben, ale měl věčný život“. (Jan 3:16) K vodě života také patří Boží slovo, o němž se v Bibli mluví jako o vodě. (Efezanům 5:26) Voda života však zahrnuje nejen pravdu, ale také všechna jiná Jehovova opatření, jež jsou založena na Ježíšově oběti a mají zprostit poslušné lidi hříchu a smrti a dát jim věčný život. — Jan 1:29; 1. Jana 2:1, 2.

23. a) Proč je výstižné, že řeka vody života protéká středem široké ulice Nového Jeruzaléma? b) Který božský slib Abrahamovi se splní, až poteče v hojné míře voda života?

²³ Během tisíciletého panství jsou dobrodiní výkupného plně uplatňována prostřednictvím kněžství Ježíše a jeho 144 000 nižších kněží. Je tedy výstižné, že řeka vody života protéká středem široké ulice Nového Jeruzaléma. Ten se skládá z duchovního izraele, který společně s Ježíšem tvoří pravé semeno Abrahamovo. (Galaťanům 3:16, 29) Když tedy voda života v hojnosti protéká středem široké ulice tohoto symbolického města, budou mít „všechny národy země“ plnou příležitost žehnat si prostřednictvím Abrahamova semene. Jehovův slib Abrahamovi bude zcela splněn. — 1. Mojžíšova 22:17, 18.

Stromy života

24. Co nyní Jan vidí po obou stranách řeky vody života a co to znázorňuje?

²⁴ V Ezekielově vidění se voda změnila v bystřinu a prorok viděl, jak po jejich obou stranách rostou všechny druhy ovocných stromů. (Ezekiel 47:12) Co však vidí Jan? Říká: „A na té i na oné straně řeky byly stromy života, které rodí dvanáct úrod ovoce a vydávají své ovoce každý měsíc. A listy stromů byly k léčení národů.“ (Zjevení 22:2b) Tyto „stromy života“ musí rovněž znázorňovat část Jehovova opatření, jímž bude poskytnut poslušnému lidstvu věčný život.

25. Jaké štědré opatření poskytne Jehova v celosvětovém ráji vděčným lidem?

²⁵ Pro lidi, kteří mají ocenění, činí Jehova skutečně bohatá opatření. Mohou si nejen brát z osvěžujících vod, ale mohou také trhat z těchto stromů nejrůznější výživné plody. Ach, kdyby se jen byli naši prarodiče spokojili s podobným „žádoucím“ opatřením v pozemském ráji! (1. Mojžíšova 2:9) Nyní je však zde na celé zemi ráj a Jehova se stará, aby listí těchto symbolických stromů sloužilo „k léčení národů“.c Hojivé působení těchto symbolických listů daleko převyšuje jakýkoli lék, ať již rostlinný nebo jiný, který je k dispozici dnes, a pozvedne věřící lidstvo k duchovní i tělesné dokonalosti.

26. Co také mohou zahrnovat stromy života a proč?

²⁶ Tyto stromy, dobře zavlažované řekou, mohou zahrnovat 144 000 členů Beránkovy manželky. Dokud jsou na zemi, pijí rovněž oni z Božích opatření pro život skrze Ježíše Krista. Je zajímavé, že tito duchem zplození Ježíšovi bratři jsou prorocky nazýváni „velkými stromy spravedlnosti“. (Izajáš 61:1–3; Zjevení 21:6) Již přinesli mnoho duchovního ovoce k Jehovově chvále. (Matouš 21:43) A během tisíciletého panství budou i oni zprostředkovávat dobrodiní, jež vyplývají z výkupného a jež budou sloužit „k léčení národů“ od hříchu a smrti. — Srovnej 1. Jana 1:7.

Již nebude noc

27. O kterých dalších požehnáních se Jan zmiňuje v souvislosti s těmi, kteří budou mít přednost vstoupit do Nového Jeruzaléma, a proč je řečeno, že tam „již nebude žádná kletba“?

²⁷ Jistě nemůže existovat žádná podivuhodnější výsada než vstoupit do Nového Jeruzaléma. Jen si to představ — ti, kteří byli kdysi prostými, nedokonalými lidmi, budou následovat Ježíše do nebe, aby patřili k tak nádhernému uspořádání! (Jan 14:2) Jan poskytuje určitou představu o požehnáních, z nichž se budou těšit. Říká: „A již nebude žádná kletba. Ale ve městě bude trůn Boží a Beránkův a jeho otroci mu budou prokazovat posvátnou službu; a uvidí jeho obličej a jeho jméno bude na jejich čelech.“ (Zjevení 22:3, 4) Když se izraelské kněžstvo zkazilo, byla nad ním vynesena Jehovova kletba. (Malachiáš 2:2) Ježíš prohlásil, že nevěrný jeruzalémský „dům“ byl zanechán. (Matouš 23:37–39) Ale v Novém Jeruzalému „již nebude žádná kletba“. (Srovnej Zecharjáše 14:11.) Všichni jeho obyvatelé byli zde na zemi vyzkoušeni v ohnivých zkouškách, dosáhli vítězství a ‚oblékli neporušenost a nesmrtelnost‘. Jehova o nich ví, stejně jako věděl o Ježíšovi, že nikdy neodpadnou. (1. Korinťanům 15:53, 57) Bude zde také „trůn Boží a Beránkův“, takže bude postavení města zabezpečeno na celou věčnost.

28. Proč mají členové Nového Jeruzaléma na čelech napsané Boží jméno a jaká vzrušující vyhlídka je čeká?

²⁸ Všichni budoucí členové tohoto nebeského města jsou Božími „otroky“ podobně jako sám Jan. Jako takoví mají Boží jméno napsané nápadně na svých čelech, což znamená, že Bůh je jejich majitelem. (Zjevení 1:1; 3:12) Budou považovat za neocenitelnou přednost, že mu budou smět jako část Nového Jeruzaléma přinášet posvátnou službu. Když byl Ježíš na zemi, dal takovým budoucím vládcům vzrušující slib: „Šťastní jsou čistí v srdci, protože uvidí Boha.“ (Matouš 5:8) Jak budou šťastní tito otroci, že budou opravdu vidět a uctívat Jehovu osobně!

29. Proč říká Jan o nebeském Novém Jeruzalému, že tam „již nebude noc“?

²⁹ Jan pokračuje: „Také již nebude noc a nepotřebují světlo lampy ani nemají sluneční světlo, protože Jehova Bůh na ně bude vrhat světlo.“ (Zjevení 22:5a) Starověký Jeruzalém, jako každé jiné město na zemi, byl ve dne závislý na slunečním světle a v noci na světle měsíčním a umělém. Ale v nebeském Novém Jeruzalému nebude takové osvětlení nutné. Město bude osvěcovat sám Jehova. „Noc“ může být užita i v obrazném smyslu, ve smyslu nepřízně nebo oddělení od Jehovy. (Micheáš 3:6; Jan 9:4; Římanům 13:11, 12) V nádherné, zářivé přítomnosti Všemohoucího Boha nemůže být nikdy taková noc.

30. Jak uzavírá Jan nádherné vidění a o čem nás ujišťuje Zjevení?

³⁰ Jan uzavírá své nádherné vidění, když říká o těchto Božích otrocích: „A budou kralovat po celou věčnost.“ (Zjevení 22:5b) Je pravda, že na konci tisíce let budou plně uplatněna dobrodiní výkupného a Ježíš představí svému Otci lidský rod jako dokonalý. (1. Korinťanům 15:25–28) Nevíme, co zamýšlí Jehova dále, pokud jde o Ježíše a 144 000. Zjevení nás však ujišťuje, že jejich výsadní posvátná služba Jehovovi bude trvat po celou věčnost.

Zjevení šťastně vrcholí

31. a) Jakým vyvrcholením je vidění Nového Jeruzaléma? b) Co přinese Nový Jeruzalém jiným věrným z lidstva?

³¹ Splnění tohoto vidění o Novém Jeruzalému, Beránkově nevěstě, je šťastným vyvrcholením, na něž poukazuje Zjevení, a to právem. Všichni Janovi spolukřesťané z prvního století, jimž byla původně určena tato kniha, se těšili na to, že vstoupí do tohoto města jako nesmrtelní duchovní spoluvládci s Ježíšem Kristem. Ostatek pomazaných křesťanů, který je dnes dosud na zemi, má stejnou naději. Zjevení tedy postupuje ke svému slavnému vyvrcholení, zatímco je úplná nevěsta spojena s Beránkem. Dále budou prostřednictvím Nového Jeruzaléma na lidstvo uplatněna dobrodiní Ježíšovy vykupující oběti, takže nakonec všichni věrní vejdou do věčného života. Tak se bude nevěsta, Nový Jeruzalém, jako věrná pomocnice svého Ženicha a Krále, podílet na vytváření spravedlivé nové země pro celou věčnost — a to ke slávě našeho Svrchovaného Pána Jehovy. — Matouš 20:28; Jan 10:10, 16; Římanům 16:27.

32, 33. O čem jsme se dověděli ze Zjevení a jak bychom na to měli z celého srdce reagovat?

³² Zakoušíme opravdu velikou radost, když se blížíme k závěru své úvahy o knize Zjevení. Viděli jsme, jak jsou naprosto zmařeny poslední snahy Satana a jeho semene a jak jsou dovršeny Jehovovy spravedlivé soudy. Velký Babylón musí navždy zaniknout a spolu s ním všechny ostatní beznadějně zkažené prvky Satanova světa. Sám Satan a jeho démoni budou uvrženi do propasti a později zničeni. Nový Jeruzalém bude vládnout s Kristem z nebes, zatímco bude pokračovat vzkříšení a soud, a nakonec se bude lidstvo přivedené k dokonalosti těšit z věčného života na rajské zemi. Všechny tyto události jsou vylíčeny ve Zjevení velice živě. Jak to posiluje naše rozhodnutí ‚oznamovat tuto dobrou zprávu jako radostnou zvěst každému národu a kmenu a jazyku a lidu‘, které jsou dnes na zemi! (Zjevení 14:6, 7) Věnuješ se plně tomuto velkému dílu?

³³ Se srdcem naplněným vděčností se nyní věnujme závěrečným slovům Zjevení.

[Poznámky pod čarou]