Jak se během let vyvíjela překladatelská činnost

Pro hrstku zvěstovatelů na Islandu bylo vždy velmi náročné překládat do islandštiny všechny publikace od ‚věrného a rozvážného otroka‘. (Mat. 24:45) Zpočátku zastali většinu překladatelské práce islandští svědkové, kteří žili v Kanadě. Později se tato činnost přesunula na Island. Když v roce 1947 přijeli první misionáři, seznámili se s postarším básníkem, který žil ve stejném domě jako oni. Uměl anglicky a misionářům pomáhal s islandštinou. Nabídl jim, že by pro ně mohl něco přeložit, a tak ho bratři najali, aby přeložil knihu „Bůh budiž pravdivý“ a brožuru Radost všeho lidu. On ale naneštěstí používal starý básnický styl s velkým množstvím zastaralých slov a výrazů. Jeden nový misionář společně s bratrem Lindalem sice překlad zkontrolovali a přepsali, ale přesto kniha nesplnila očekávání a nikdy se nestala dobrou studijní pomůckou. I tak byla již od svého prvního vydání hojně rozšiřována a celkem bylo vytištěno 14 568 exemplářů. Brožura byla vydána v roce 1949 v nákladu, který přesahoval 20 000 kusů. Později si bratři najali jiného překladatele, který přeložil knihu Co přineslo náboženství lidstvu?

Během těch let byl vytvořen malý tým bratrů, kteří do islandštiny přeložili několik brožur. Jednou z nich byla brožura „Toto dobré poselství o království“, která vyšla v roce 1959. Pomocí této brožury bylo zahájeno mnoho nových biblických studií. V té době bratři také dostali schválení, aby v islandštině vydávali časopis Strážná věž.

V následujících letech bylo přeloženo a vydáno mnoho vynikajících knih: v roce 1962 to byla kniha „To znamená věčný život“, v roce 1966 kniha Od ráje ztraceného k ráji znovu získanému, v roce 1970 kniha Pravda, která vede k věčnému životu, v roce 1984 kniha Můžeš žít navždy v pozemském ráji a v roce 1996 kniha Poznání, které vede k věčnému životu. V roce 1982 přibylo na seznam publikací v islandštině také čtvrtletní vydání časopisu Probuďte se!

Po mnoho let bratři neměli v islandštině k dispozici zpěvník. V roce 1960 byly přeloženy a na cyklostylu rozmnoženy čtyři písně, aby je bratři mohli zpívat na krajském sjezdu. Na oblastním sjezdu v listopadu roku 1963 bylo k velké radosti všech přítomných oznámeno vydání malého zpěvníku v islandštině, který obsahoval třicet vybraných písní.

Do této doby byla při zpěvu na shromážděních slyšet směsice různých jazyků. V roce 1958 přijeli na Island zvláštní průkopníci z Německa Günther a Rut Haubitzovi. Rut si ještě pamatuje, jak bratři z cizích zemí používali zpěvníky ve svém vlastním jazyce — v angličtině, dánštině, finštině, němčině, norštině nebo švédštině. A Islanďané se přidali v tom jazyce, který ovládali nejlépe. Rut říká: „Byl to takový smíšený sbor.“ Během let byly postupně přeloženy i další písně Království, ale kompletní zpěvník s 225 písněmi v islandštině byl vydán až v roce 1999. Bratři jsou za tento dar velmi vděční, protože díky němu mohou Jehovu chválit ještě lépe.

Na oblastním sjezdu v srpnu roku 1999 zažili bratři na Islandu něco zcela nového. Kniha Věnujte pozornost Danielovu proroctví! v islandštině byla vydána současně s anglickou publikací. Když řečník na sjezdu oznámil vydání této knihy v angličtině, všichni posluchači začali tleskat. Ale místo aby řečník sdělil, že v islandštině bude tato kniha vydána později, ukázal islandské vydání a k velkému nadšení všech přítomných oznámil, že kniha již přeložena byla! Také oba díly knihy Izajášovo proroctví — Světlo pro celé lidstvo pak byly vydány současně s anglickou verzí.

V roce 1998 proběhla rekonstrukce budovy odbočky. Naproti přes ulici byly zakoupeny dva byty, ve kterých nyní bydlí betelité. Díky tomu se dalo více prostoru v budově odbočky využít pro kanceláře překladatelského oddělení. Překladatelé měli v nedávné době velký užitek z návštěv bratrů ze světového ústředí v New Yorku. Tito bratři je naučili pracovat s počítačovými programy, které vyvinuli svědkové Jehovovi speciálně pro svou překladatelskou práci.

Nedávno proběhl v odbočce Kurz pro lepší pochopení angličtiny, který vedli instruktoři vyslaní ze světového ústředí. Díky tomu, co se překladatelé naučili během kurzu, nyní dokáží lépe porozumět anglickému textu ještě před tím, než s překladem začnou.

Z odbočky přišla zpráva: „Když se ohlížíme zpět, jsme velmi rádi, že někteří sebrali odvahu a začali překládat do islandštiny, i když museli pracovat v primitivních podmínkách a měli jen malou znalost tohoto jazyka. Kvalita tehdejších překladů se samozřejmě nedá srovnávat s tou dnešní, ale ‚nepohrdáme dnem malých věcí‘. (Zech. 4:10) Radujeme se z toho, že Jehovovo jméno a Království jsou oznamovány i na Islandu a že zde mnoho lidí poznává pravdu.“