6., 7. Jaký kladný vliv mohou na ostatní lidi mít tvrdě pracující cestující dozorci?

⁶ Cestující dozorci podobně jako i jiní starší v křesťanském sboru „tvrdě pracují slovem a vyučováním“. Všichni takoví starší by měli být „považováni za hodné dvojnásobné cti“. (1. Timoteovi 5:17) Jejich příklad pro nás může být užitečný, pokud ‚pozorně sledujeme, k čemu vede jejich chování, a napodobujeme jejich víru‘. (Hebrejcům 13:7)

⁷ Jaký vliv mají někteří cestující starší na ostatní křesťany? „Bratr P. ovlivnil můj život úžasným způsobem!“ napsal jeden svědek Jehovův. „Od roku 1960 sloužil jako cestující dozorce v Mexiku. Když jsem byl malý, velmi jsem se těšil na jeho návštěvy. Bylo mi deset, když mi řekl: ‚Z tebe bude jednou také krajský dozorce.‘ Během obtížných let dospívání jsem ho často vyhledával, protože mi vždy dokázal moudře poradit. Žil pro pastýřskou službu! Nyní, když jsem i já krajským dozorcem, se vždy snažím věnovat čas mladým lidem a klást před ně teokratické cíle, stejně jako to dělal on. I na sklonku života, navzdory srdečním potížím, se bratr P. vždycky snažil mluvit povzbudivě. Ještě den před smrtí, v únoru 1995, mě doprovázel na zvláštní sjezdový den a jednomu bratrovi, který je architekt, navrhl znamenité cíle, o které by mohl usilovat. Ten bratr si okamžitě podal přihlášku pro službu v betelu.“

Vážíme si jich

8. Kdo jsou „dary v podobě lidí“, které popisuje 4. kapitola Efezanům, a jaký užitek přinášejí sboru?

⁸ Cestující dozorci i jiní starší, kteří z Boží nezasloužené laskavosti dostali nějaké služební pověření, jsou nazýváni „dary v podobě lidí“. Ježíš, jako Jehovův představitel a Hlava sboru, poskytl tyto duchovně smýšlející muže proto, abychom byli osobně povzbuzováni a spěli ke zralosti. (Efezanům 4:8–15) Za každý dar je vhodné projevit vděčnost. Zvláště to platí o daru, který nás posiluje k tomu, abychom mohli Jehovovi dále sloužit. Jak tedy můžeme vyjádřit své ocenění pro práci cestujících dozorců? Jak můžeme dát najevo, že ‚stále pokládáme takové muže za drahé‘? (Filipanům 2:29)

9. Jak můžeme projevit ocenění pro cestující dozorce?

⁹ Když je ohlášena návštěva krajského dozorce, můžeme začít plánovat, jak bychom se ten týden mohli v plné míře účastnit sborových činností. Snad bychom si mohli vyhradit čas na to, abychom během návštěvy podpořili opatření pro kazatelskou službu. Mohli bychom ten měsíc sloužit jako pomocní průkopníci. Rozhodně budeme chtít uplatnit podněty, které nám krajský dozorce dá, abychom mohli ve službě dělat pokroky. Takový vnímavý postoj nám prospěje, a krajského dozorce ujistí o tom, že jeho návštěva byla užitečná. Ano, cestující dozorci navštěvují sbory proto, aby nás povzbuzovali, ale duchovně povzbuzováni potřebují být i oni sami. Také apoštol Pavel občas potřeboval povzbuzení, a často spolukřesťany žádal, aby se za něj modlili. (Skutky 28:15; Římanům 15:30–32; 2. Korinťanům 1:11; Kolosanům 4:2, 3; 1. Tesaloničanům 5:25) I dnešní cestující dozorci potřebují, abychom se za ně modlili a povzbuzovali je.

10. Jak můžeme přispět k tomu, aby cestujícího dozorce jeho služba těšila?

¹⁰ Řekli jsme už krajskému dozorci a jeho manželce, jak velmi jsme ocenili jejich návštěvu? Děkujeme mu za užitečné rady, které nám uděluje? Dáme mu vědět, když nám podněty, které nám dal, pomohou, abychom měli z kazatelské služby větší radost? Pokud to děláme, přispívá to k tomu, aby ho služba těšila. (Hebrejcům 13:17) Jeden krajský dozorce ve Španělsku poukázal na to, jak si on i jeho manželka nesmírně váží děkovných pohledů, které dostávají po návštěvách sborů. „Schováváme si ty pohledy a pročítáme si je, když jsme sklíčení,“ říká. „Jsou pro nás zdrojem velikého povzbuzení.“

11. Proč bychom měli manželce krajského a oblastního dozorce dát najevo, že je milujeme a že si jich vážíme?

¹¹ Manželce cestujícího dozorce rozhodně pomáhá, když slyší pochvalu. Přinesla veliké oběti, aby mohla svého manžela v tomto odvětví služby podporovat. Tyto věrné sestry přirozeně touží po vlastním domově, a přesto se ho vzdávají a v mnoha případech se vzdávají i mateřství. Jeftova dcera byla Jehovovou služebnicí, která se kvůli slibu svého otce ochotně zřekla příležitosti vdát se a mít rodinu. (Soudci 11:30–39) Jak se ostatní dívali na oběť, kterou přinesla? V Soudcích 11:40 čteme: „Rok co rok chodívaly izraelské dcery vzdávat dobrořečení dceři Gileadity Jefty, čtyři dny v roce.“ Je znamenité, když se zaměříme na to, abychom jak manželce krajského, tak manželce oblastního dozorce řekli, že je milujeme a že si jich vážíme!

„Nezapomeň na pohostinnost“

12., 13. a) Jaký biblický podklad máme pro to, abychom byli k cestujícím dozorcům a jejich manželkám pohostinní? b) Ukaž, jak může být taková pohostinnost oboustranně užitečná.

¹² Další ze způsobů, jak můžeme projevit lásku a ocenění pro křesťanskou službu cestujících dozorců, je pohostinnost. (Hebrejcům 13:2) Apoštol Jan pochválil Gaia za to, že prokazoval pohostinnost těm, kdo navštěvovali sbor jako cestující misionáři. Napsal: „Milovaný, konáš věrnou práci ve všem, cokoli děláš pro bratry, a k tomu pro cizí, kteří vydávali svědectví o tvé lásce před sborem. Pošli je, prosím, na cestu, způsobem hodným Boha. Vždyť vyšli ve prospěch jeho jména, aniž si vzali cokoli od lidí z národů. Jsme proto povinni pohostinně přijímat takové osoby, abychom se stali spolupracovníky v pravdě.“ (3. Jana 5–8) I dnes můžeme podpořit dílo kázání o Království tím, že budeme takovou pohostinnost projevovat cestujícím dozorcům a jejich manželkám. Místní starší by se samozřejmě měli přesvědčit, zda nabízené ubytování je vhodné; jeden oblastní dozorce však řekl: „Naše spolupráce s bratry nemůže být založena na tom, co pro nás kdo může udělat. Takový dojem bychom rozhodně vyvolat nechtěli. Chceme být ochotni přijmout pohostinnost všech našich bratrů, bohatých i chudých.“

¹³ Pohostinnost může přinést oboustranný užitek. „V naší rodině bylo zvykem zvát cestující dozorce k nám domů,“ vzpomíná Jorge, bývalý krajský dozorce, který nyní slouží v betelu. „Myslím, že tyto návštěvy mi pomohly více, než jsem si to tehdy uvědomoval. Během dospívání jsem měl duchovní problémy. Mé matce to dělalo starosti, ale nevěděla, jak mi má pomoci, a proto požádala cestujícího dozorce, aby se mnou promluvil. Zpočátku jsem se mu vyhýbal, protože jsem se bál, že mě bude kritizovat. Ale on si mě svou přátelskostí získal. Jedno pondělí mě pozval na oběd a já jsem před ním otevřel své srdce, protože jsem měl jistotu, že mi rozumí. Pozorně mi naslouchal. Jeho praktické podněty opravdu fungovaly, a já jsem začal dělat duchovní pokroky.“

14. Proč bychom si měli cestujících starších vážit a nebýt k nim kritičtí?

¹⁴ Cestující dozorce se snaží duchovně pomáhat mladým i starým. Měli bychom mu tedy určitě projevovat ocenění za jeho snahu. Ale co kdybychom ho kritizovali za jeho slabé stránky nebo ho nepříznivě porovnávali s jinými cestujícími dozorci, kteří navštěvovali náš sbor dříve? To by pro něho bylo pravděpodobně velmi skličující. Ani pro Pavla nebylo povzbudivé, když byl za svou práci kritizován. Někteří korintští křesťané se patrně neuctivě vyjadřovali o jeho vzhledu a řečnických schopnostech. Pavel sám citoval slova těchto kritiků: „Jeho dopisy jsou závažné a silné, ale jeho osobní přítomnost je slabá a jeho řeč opovrženíhodná.“ (2. Korinťanům 10:10) Avšak cestující dozorci obvykle slyší slova, která vyjadřují láskyplné ocenění, a to je dobře.

15., 16. Jaký vliv má na cestující dozorce a jejich manželky láska a horlivost jejich spoluvěřících?

¹⁵ Jeden cestující dozorce v Latinské Americe se musí celý den plahočit po rozbahněných stezkách, aby mohl navštívit své duchovní bratry a sestry, kteří žijí na území ovládaném partyzány. „Je dojemné, když vidím, jak tito bratři oceňují mou návštěvu,“ píše tento cestující dozorce. „Přestože musím vynakládat veliké úsilí na to, abych se k nim dostal, a čelit nebezpečí a těžkostem, odměnou za to všechno je pro mě láska a horlivost bratrů.“

¹⁶ Jiný cestující dozorce, který slouží v Africe, píše: „Službu v Tanzanii jsme velmi milovali kvůli lásce tamních bratrů! Bratři se od nás rádi učili a byli šťastní, když nás mohli pozvat k sobě domů.“ V prvním století měl apoštol Pavel vztah plný lásky s manželskou dvojicí křesťanů, Aquilou a Priscillou. Pavel o nich dokonce řekl: „Vyřiďte mé pozdravy Prisce a Aquilovi, mým spolupracovníkům v Kristu Ježíši, kteří nasadili své vlastní hrdlo pro mou duši, jimž vzdávám díky nejen já, ale také všechny sbory z národů.“ (Římanům 16:3, 4) Cestující dozorci a jejich manželky jsou vděční, že mají za své přátele takové novodobé Aquily a Priscilly, kteří jim s nasazením projevují pohostinnost a poskytují společnost.

Jsme jim za jejich službu vděčni

3. Proč mohou být cestující dozorci nazváni ‚znamenitými správci‘?

³ Jedna křesťanská manželská dvojice napsala v dopise cestujícímu dozorci a jeho manželce: „Chtěli bychom Vám vyjádřit svou vděčnost za veškerý čas, který jste nám věnovali, i za vaši lásku. Jako rodina jsme měli velký užitek z povzbuzení a rad, které jste nám poskytli. Víme, že musíme i nadále dělat duchovní pokroky, ale s Jehovovou pomocí a s takovými bratry a sestrami, jako jste vy, se nám přibývající těžkosti snášejí lépe.“ Taková vyjádření nejsou ojedinělá, protože cestující dozorci se o spoluvěřící osobně zajímají, stejně jako se dobrý správce pečlivě stará o potřeby domácnosti. Někteří z nich jsou znamenitými řečníky. Mnozí vynikají v kazatelské službě a jiní jsou známí zase svou vřelostí a soucitem. Když cestující dozorci tyto dary rozvíjejí a používají ve své službě, mohou být právem nazváni ‚znamenitými správci‘.