Konec studené války

V sedmdesátých letech 20. století se napětí poněkud uvolnilo, „jak je patrné z dohod SALT I a II [Rozhovory o omezení strategických zbraní], v nichž obě supervelmoci stanovily limity v počtu svých antibalistických střel a strategických střel schopných nést jaderné zbraně,“ vysvětluje The Encyclopædia Britannica. Koncem osmdesátých let napětí mezi velmocemi dále sláblo, a studená válka zakrátko skončila úplně.

„Závěr studené války vedl k naději, že bude skoncováno s dědictvím, které po sobě zanechaly závody v jaderném zbrojení a konfrontace mezi Spojenými státy a Ruskem,“ uvádí zpráva Carnegieho nadace pro mezinárodní mír. Snahy o odzbrojení vyústily v nedávných letech v to, že stovky jaderných zbraní byly demontovány. V roce 1991 Sovětský svaz a Spojené státy podepsaly Smlouvu o snížení a omezení strategických útočných zbraní. V ní se tyto dvě jaderné supervelmoci poprvé v dějinách zavázaly nejen omezit, ale také snížit počet strategických bojových hlavic, které byly v pohotovosti, a to na 6 000 na každé straně. Koncem roku 2001 obě země oznámily, že snížily počet strategických jaderných hlavic na dohodnutou kvótu a že tak splnily to, co smlouva stanovila. V roce 2002 pak byla uzavřena Moskevská smlouva, která zavazuje ke snížení počtu strategických hlavic na 1 700 až 2 200 během následujících deseti let.

Tajemství „snížení počtu“

„Stále existuje více než 31 000 jaderných zbraní,“ vysvětluje Bulletin of the Atomic Scientists. „Devadesát pět procent z těchto zbraní je ve Spojených státech a v Rusku, a více než 16 000 jich je v pohotovosti,“ dodává časopis. Možná jste si všimli zřejmého rozporu v počtu existujících jaderných bojových hlavic. Nevyhlásily snad obě jaderné supervelmoci, že počet bojových hlavic již snížily na 6 000?

Zde se dostáváme k tomu, v čem spočívá tajemství „snížení počtu“. Zpráva Carnegieho nadace pro mezinárodní mír vysvětluje: „Údaj o počtu 6 000 hlavic je založen na specifických pravidlech soupisu, která byla dohodnuta v rámci smlouvy START [Rozhovory o snížení strategických zbraní]. Obě země si ponechají tisíce dalších taktických a záložních zbraní.“ (Kurzíva od nás.) Bulletin of the Atomic Scientists říká, že „mnoho, ne-li většina, z amerických bojových hlavic, které byly odstraněny z pohotovostních postavení, nebude demontováno, ale bude uloženo ve skladištích (spolu s 5 000 bojovými hlavicemi, které již v záloze jsou)“.

Ve skladech jsou tedy uloženy tisíce strategických mezikontinentálních jaderných zbraní, které jsou připraveny k použití. Kromě nich však existují tisíce jiných jaderných bojových hlavic a také dalších taktických jaderných zbraní, které jsou určeny k útoku na bližší cíle. Není pochyb o tom, že dvě nukleární supervelmoci stále mají ve svých arzenálech tolik jaderných zbraní, že by mohly vyhladit všechny obyvatele této planety, a to několikrát. Takové ohromné množství nebezpečných zbraní s sebou nese ještě další riziko — jaderné střely by mohly být vypuštěny nešťastnou náhodou.