Arabské kmeny. Arábie se po potopě nakonec stala domovem mnoha rodin, které jsou vyjmenovány v desáté kapitole 1. Mojžíšovy. V semitské větvi se otcem náčelníků 13 různých arabských kmenů stal Joktan, zatímco tři Aramovi potomci — Uc, Geter a Maš — se pravděpodobně usadili v oblasti sev. Arábie a Syrské pouště. (1Mo 10:23, 26–29) Išmaelité, lidé žijící ve stanech, obývali území, které sahalo od Sinajského poloostrova přes sev. Arábii až po Asýrii. (1Mo 25:13–18) Midianité sídlili převážně v sz. části Arábie, přímo na V od Akabského zálivu. (1Mo 25:4) Esauovi potomci se usadili v hornaté oblasti Edomu na JV od Mrtvého moře. (1Mo 36:8, 9, 40–43) Pokud jde o chamitskou větev, je pravděpodobné, že někteří potomci Kuše, mimo jiné i Chavila, Sabta, Sabteka a Raama a jeho synové Šeba a Dedan, osídlili hlavně již. část Arabského poloostrova. (1Mo 10:7)

O různých arabských kmenech se zmiňují starověké asyrské a babylónské nápisy. Salmanasar III. jmenuje „Gindibuʼ z Arábie“. V nápisech Tiglat-pilesera III. se o Zabibe a Samsi mluví jako o arabských královnách. Sargon II. se zmiňuje o ‚Samsi, královně Arábie (a) Itʼamarovi, Sabejci‘. Další klínopisné nápisy mluví o kmenech Sabai, Nabaiti, Qidri a Idibaili, Masai a Temai. (Srovnej 1Mo 25:3, 13–15.)

Řada arabských kmenů byla semitského původu; jejich předkem byl Semův potomek Joktan. Další arabské kmeny byly chamitského původu, pocházely z Chamova syna Kuše. (1Mo 10:6, 7, 26–30) V Arábii se také usídlili někteří z potomků Abrahamových manželek Hagar a Ketury; byli to například synové Išmaela, kteří „začali stanovat od Chavily blízko Šuru, který je před Egyptem, až k Asýrii“. (1Mo 25:1–4, 12–18) Mezi Araby byli také zahrnuti Esauovi potomci, kteří obývali hornatý kraj Seir. (1Mo 36:1–43)