Teď, když farizeové nemají odpověď na Ježíšovo přísné pokárání, Ježíš přivolá zástup zpět. „Naslouchejte,“ říká, „a pochopte význam. Nic, co vchází zvnějšku do člověka, ho nemůže poskvrnit; ale to, co vychází z člověka, to poskvrňuje člověka.“

Ježíš se zdá být překvapen, když se ho Petr za ostatní učedníky ptá na objasnění toho, co poskvrňuje člověka. „I vy jste ještě bez porozumění?“ reaguje Ježíš. „Neuvědomujete si, že všechno, co vstupuje do úst, prochází do střev a vypouští se do stoky? Ale to, co vychází z úst, vychází ze srdce, a to člověka poskvrňuje. Ze srdce například vycházejí ničemná uvažování, vraždy, cizoložství, smilstva, krádeže, falešná svědectví, rouhání. To jsou věci, které člověka poskvrňují; ale brát jídlo nemytýma rukama člověka neposkvrňuje.“

Ježíš tady nemluví proti běžné hygieně. Netvrdí, že si člověk nepotřebuje mýt ruce před přípravou pokrmu nebo před jídlem. Spíše odsuzuje pokrytectví náboženských vůdců, kteří se scestně snaží obcházet Boží spravedlivé zákony tím, že trvají na nebiblických ústních podáních. Ano, člověka poskvrňují ničemné skutky a Ježíš ukazuje, že ty pramení z lidského srdce.