Pozorujeme svět

Archeologický nález

Archeologové se dlouho domnívali, že potom, co byl v roce 1922 nalezen hrob krále Tutanchamona, hrob, který byl plný pokladů, nečeká je už v egyptském Údolí králů žádný významný objev. Byl však nalezen nový hrob, který je možná ze všech hrobů v údolí tím největším a nejsložitějším. Má nejméně 67 komor, a pokud se potvrdí očekávání, že má ještě spodní patro, bude komor možná více než sto. Hrob zřejmě postavil Ramses II. jako pohřební místo pro své syny. Ramses II. žil ve 13. století př. n. l. a panoval 66 let. Měl přes 100 dětí a z toho 52 synů. Hroby dvou synů již byly nalezeny. Má se za to, že zbylí synové jsou pohřbeni právě v tomto nově nalezeném hrobě, kde byla objevena jména čtyř synů, včetně prvorozeného, Amen-hir-chopšefa. To zaujalo učence v oboru náboženství. Někteří se totiž domnívají, že Ramses II. byl egyptským faraónem v době izraelského exodu. Jiní učenci však umísťují děj exodu do roku 1513 př. n. l.

„Nebezpečný podnik“

„Hornictví je již ve své podstatě nebezpečný podnik,“ uvádí johannesburgský list WeekendStar, „a je životně důležité pro hospodářství země.“ Jak je nebezpečné, se výrazně projevilo v květnu, kdy v jednom jihoafrickém zlatém dole dvanáctitunová podzemní lokomotiva „prorazila nejméně tři bezpečnostní zařízení a pak se zřítila šachtou hlubokou 2103 metrů [6900 stop] a rozdrtila těžní klec“, ve které bylo 104 horníků. Nepřežil nikdo. „Takové tragédie jsou pro život v Jižní Africe naneštěstí již dlouho typické,“ píše WeekendStar. „Za 93 let tohoto století bylo v našich dolech zabito více než 69 000 dělníků a přes milion jich bylo zraněno.“

Epocha válek a nepokojů

„Někteří historikové se domnívají, že na dvacáté století se bude pohlížet jako na dobu bezpříkladné surovosti,“ uvádějí The New York Times. „Na pětasedmdesátileté období od roku 1914 do roku 1989, kdy proběhly dvě světové války a studená válka, historikové stále více pohlížejí jako na samostatnou, ohraničenou epochu, zvláštní dobu, kdy většina světa buď ve válce bojovala, nebo se z války vzpamatovávala, anebo se na válku připravovala.“ Článek v novinách The Washington Post s tím souhlasí, když píše: „Naše války dvacátého století byly ‚totálními válkami‘ proti vojákům i civilistům. Oběti, k nimž patří i oběti genocidy Židů, se počítají na desítky milionů. Barbarské války minulých staletí byly ve srovnání s našimi válkami jen pouličními šarvátkami.“ K masakrům přispěla i povstání civilního obyvatelstva. Kolik lidí zemřelo? „Zbigniew Brzezinski odhaduje, že ‚masová smrt‘ si od roku 1914 vyžádala celkem 197 milionů životů — ‚to je více než desetina světové populace v roce 1900,‘“ píše The Washington Post. Dodává k tomu, že „je nesporným faktem, že terorismus a nesmyslné zabíjení jsou hluboce zakořeněny v kultuře tohoto století“ a že „žádný politický ani ekonomický systém v tomto století dosud neuklidnil ani neuspokojil neklidné miliony“.

Zpráva o zdraví světa

Světová zdravotnická organizace (WHO) ve své první výroční zprávě o zdraví světa uvádí, že v libovolném okamžiku je nemocných asi 40 procent světové populace — více než dvě miliardy lidí. Většina jejich chorob a nemocí je zbytečných a dá se jim předcházet, říká zpráva. Největší příčinou tohoto stavu je chudoba. Více než polovina z 5,6 miliardy lidí na světě nemá přístup k nejzákladnějším lékům. Třetina všech dětí je podvyživených a více než pětina lidí na světě má málo prostředků k tomu, aby svým chorobám předcházela nebo je léčila, případně tyto prostředky nemá vůbec. Nejsmrtelnější choroby — srdeční choroby, mozkové mrtvice, plicní choroby, tuberkulóza, malárie, infekce dýchacích cest a u dětí do pěti let průjmy — zabíjejí ročně miliony lidí. Zpráva však uvádí, že za posledních 25 let se průměrná délka života zvýšila z 61 na 65 let. „Pro mnoho milionů lidí, pro něž je přežití každodenním bojem, je vyhlídka na delší život možná spíše trestem než výhrou,“ řekl doktor Hiroši Nakadžima, generální ředitel WHO.

Názory na Armagedon

Potom, co se v souvislosti s březnovým napadením tokijského metra smrtícím plynem sarin stalo předmětem veřejné pozornosti náboženství Aum Šinrikjo, byla náboženství Japonska vyzvána, aby vyjádřila svůj názor na Armagedon. „Vůdce kultu Šoko Asahara . . . celá léta předpovídal, že svět zažije Armagedon,“ uvádí The Daily Yomiuri. Aum je sice formálně buddhistické náboženství, ale dvě buddhistické organizace sdělily, že „pojem Armagedonu je buddhismu cizí,“ informují Mainichi Daily News. „Obě hlavní křesťanské skupiny, které byly dotazovány, . . . odmítly představu AUM, že Armagedon je bezprostředně před námi. Katolická skupina řekla, že tato nauka není katolíkům známa, a protestantské organizace řekly, že kult by neměl používat slovo ‚Armagedon‘, protože je to ‚biblické slovo vytržené z kontextu‘. Církev sjednocení konstatovala, že ‚náboženské propagační metody, které vyvolávají strach ve veřejnosti, jsou nežádoucí‘, a organizace Šinjoen konstatovala, že jsou-li některé názory prosazovány příliš energicky, lidé mají pocit, že je jim vyhrožováno.“ Zakladatel kultu Aum zřejmě o svém proroctví sám pochyboval. Jeden z hlavních vůdců kultu prý řekl: „Domnívám se, že ta akce se sarinem byla provedena proto, aby se proroctví guru mohlo splnit.“

Náboženství a uzdravování

Studie na 232 starších pacientech, kteří podstoupili operaci na otevřeném srdci, ukázala, že mezi těmi pacienty, „kteří byli schopni najít sílu a útěchu ve svém náboženském názoru, bylo třikrát více přežijících než mezi těmi, kteří v náboženské víře útěchu nenacházejí,“ píše pařížský International Herald Tribune. Dřívější výzkumy sice poukázaly na to, že prospívá zdraví, když má člověk blízké vztahy a podporu přátel a rodiny, ale toto byla první studie, „která ukázala, jak zdravotně velmi prospěšná je pro vážně nemocné pacienty náboženská víra,“ napsal list International Herald Tribune. Vedoucí výzkumu, doktor Thomas Oxman, k tomu řekl: „Zdá se, že když člověk může nějaké vypjaté situaci, kdy je ohrožen jeho život, dát smysl — to znamená mít víru, že existuje nějaký vyšší smysl nebo že působí nějaká vyšší síla —, je to pro něho z lékařského hlediska prospěšné.“

Pomalá pošta

Každý, kdo měl někdy důvod stěžovat si na neefektivnost poštovní služby, se může utěšit tím, co se stalo jednomu páru z italské Vicenzy. Manžel byl v roce 1944 internován v nacistickém koncentračním táboře v severní Evropě a své manželce napsal: „Kdyby zprávy o mně dlouho nepřicházely, nedělej si starosti.“ „To byla téměř předtucha,“ píše list La Repubblica. Zpráva totiž došla na místo určení až za 51 let. Manželům je nyní již přes osmdesát let a byli tímto dopisem příjemně překvapeni. Uspořádali pro své přátele malý večírek, aby tuto událost oslavili. Kudy dopis bloudil, než dorazil na místo svého určení, zůstává tajemstvím.

Dopad virtuální reality

Virtuální realita (VR) „by mohla do konce století tvořit třetinu trhu s domácími videohrami,“ tvrdí zpráva v kanadském listě The Globe and Mail. Při takových hrách si hráč nasadí helmu, k níž patří sluchátka a displej před každým okem. Elektrické rukavice hráči umožňují přenášet pohybové signály a interagovat se světem vytvořeným počítačem. Ale v souvislosti s živou grafikou těchto her přicházejí zprávy o „počítačové nemoci“, která možná vzniká kvůli zpoždění, se kterým počítačově generované obrazy reagují na pohyb těla. To má za následek dezorientaci, nevolnost, bolest hlavy, bolest očí, problémy s koordinací pohybů a vybavování starých vzpomínek. „Pozorovatelé předpovídají, že vzhledem k vysokému výskytu počítačové nemoci je jen otázkou času, než u někoho dojde k poškození a VR půjde před soud,“ píše The Globe and Mail. Ve zprávě se předkládá názor, že do té doby, než bude simulace natolik rychlá, aby udržela krok s reakcemi člověka, by mohla pomoci „méně věrohodná grafika, méně pohybu, méně strhující simulace a časové omezení“.

Prodejní automat na náboženské obrázky

V tradičně katolických zemích jsou náboženské obrázky jedním z nejviditelnějších znaků „populární oddanosti svatým patronům a ochráncům svatých míst,“ uvádí italský deník La Repubblica. Nyní byla na vzkvétající trh s těmito předměty zavedena technika. Prodejní automat na svaté obrázky, pojmenovaný „icomatic“, vydá po vložení speciálního žetonu svatý obrázek. „Samoobslužný systém zaručí diskrétnost výběru, vyloučí fronty a zajistí náboženské obrázky pro všechny,“ uvádí list.