Úsilí o záchranu dětí

„Sešli jsme se na Světovém shromáždění o dětech, abychom vznesli naléhavou výzvu a přijali společný závazek, který se týká všech — poskytnout každému dítěti lepší budoucnost.“ — Konference Spojených národů, 1990.

PREZIDENTI a předsedové vlád více než sedmdesáti zemí se 29. a 30. září 1990 sešli v New Yorku, aby prodiskutovali závažnou situaci dětí ve světě.

Konference soustředila pozornost mezinárodní veřejnosti na politováníhodné utrpení dětí, celosvětovou tragédii, která byla utajována. Peter Teeley, delegát Spojených států, zdůraznil: „Kdyby denně umíralo 40 000 sov, způsobilo by to pobouření. Ale toho, že umírá 40 000 dětí, si sotva kdo všimne.“

Všichni vedoucí vládní činitelé, kteří se shromáždili, souhlasili s tím, že se musí něco dělat — a to naléhavě. Vzali na sebe „slavnostní závazek, že prvenství dostanou práva dětí, jejich přežití, ochrana a rozvoj“. K jakým konkrétním návrhům dospěli?

Budoucnost více než 50 miliónů dětí je nejistá

Prvořadým úkolem bylo zachránit více než 50 miliónů dětí, které by pravděpodobně zemřely během devadesátých let. Mnohé tyto mladé životy by bylo možné zachránit, pokud by se uskutečnila následující zdravotní opatření:

• Kdyby se všechny matky v rozvojových zemích nechaly přesvědčit, že mají své děti kojit nejméně čtyři až šest měsíců, zachránilo by se tím každý rok milión dětí.

• Rozsáhlé používání perorální rehydratace by mohlo snížit na polovinu počet úmrtí následkem průjmu. Každý rok zabije průjem čtyři milióny dětí.a

• Rozsáhlé očkování a užívání levných antibiotik by mohlo zabránit miliónům dalších úmrtí způsobených nemocemi jako spalničky, tetanus a zápal plic.

Je takový zdravotní program uskutečnitelný? Koncem tohoto desetiletí by náklady dosáhly možná 2,5 miliardy dolarů ročně. V celosvětovém měřítku je to zanedbatelný výdaj. Takový obnos vydají americké tabákové společnosti každý rok jen na reklamu na cigarety. Národy světa vyplýtvají takový obnos každý den na zbrojení. Nemohly by se finanční prostředky poskytnout spíše pro zájmy zdraví ohrožených dětí? Deklarace práv dítěte, kterou vydalo OSN, jasně prohlašuje, že „lidstvo je povinno dát dětem to nejlepší, co jim může dát“.

Samozřejmě, poskytnout „každému dítěti lepší budoucnost“ znamená více než jen zachránit ho před předčasnou smrtí. Sandra Huffmanová, která je prezidentkou Centra pro prevenci podvýživy v dětství, řekla časopisu Time, že „perorální rehydratací se nepředejde průjmu, ale pouze se zabrání tomu, že by dítě na průjem zemřelo . . . To, co musíme nyní udělat,“ dodává, „je zaměřit se na to, jak můžeme předcházet nemocem, ne pouze smrti.“

S cílem zlepšit život miliónů dětí — nejen život zachránit — bylo zahájeno několik náročných programů. (Viz rámeček na straně 6.) Žádný z nich nebude snadné uskutečnit.

[Rámeček na straně 6]

Cíle devadesátých let — Výzva na záchranu dětí

Národy, které se účastnily Světového shromáždění o dětech, přijaly několik konkrétních závazků. Doufají, že do roku 2000 dosáhnou následujících cílů:

Očkování. Současné programy očkování zachrání každý rok tři milióny dětí. Dva milióny dalších však ještě umírají. Za předpokladu, že by 90 procent dětí na světě bylo očkováno proti běžným chorobám, mohlo by se zabránit většině těchto úmrtí.

Vzdělání. Během osmdesátých let v podstatě klesl počet dětí, které byly v nejchudších zemích světa zapsány do školy. Cílem je zvrátit tento trend a zajistit, aby na konci desetiletí mělo každé dítě možnost chodit do školy.

Podvýživa. Představitelé Dětského fondu OSN jsou přesvědčeni, že „použije-li se správný přístup, . . . je svět již nyní schopen uživit všechny děti a zvládnout ty nejhorší formy podvýživy“. Byly vypracovány návrhy, jak by se v tomto desetiletí mohl počet podvyživených dětí snížit na polovinu. Takový výsledek by zachránil sto miliónů dětí od sužujícího hladu.

Nezávadná voda a hygienická opatření. Brundtland Report v roce 1987 vysvětlil: „V rozvojovém světě je počet dostupných vodovodních kohoutků lepším ukazatelem zdraví společnosti než počet nemocničních lůžek.“ V současné době více než miliarda lidí nemá přístup k nezávadné vodě a dvakrát tolik jich nemá hygienicky přijatelné likvidování odpadu. Cílem je, aby nezávadná pitná voda a hygienické prostředky k likvidaci lidských výkalů byly všeobecně dostupné.

Ochrana. V posledních deseti letech způsobily války více než pěti miliónům dětí zranění a smrt. Dalších pět miliónů dětí zůstalo bez domova. Tito běženci, podobně jako milióny dětí, které žijí na ulici, a děti, které nelidsky pracují, naléhavě potřebují ochranu. Úmluva o právech dítěte — kterou nyní podepsalo více než sto zemí — hledá způsoby, jak všechny tyto děti chránit před násilím a vykořisťováním.