Opravdu měl počátek?

V PRŮBĚHU staletí se mnozí lidé dívali s obdivem na třpytivou noční oblohu posetou hvězdami. Nezměrnost a bázeň vzbuzující nádhera našeho úžasného vesmíru silně působí na city. Kdo nebo co nám to vše může objasnit? Proč je tu vesmír? Byl tu vždy, nebo měl počátek?

Profesor astronomie David L. Block napsal: „Myšlenka, že vesmír neexistoval vždycky — že měl počátek —, nebyla vždy populární.“ Nicméně díky dokladům, jež se objevily v posledních desetiletích, byla většina těch, kdo se zabývají studiem vesmíru, donucena uvěřit, že vesmír opravdu počátek měl. „Prakticky všichni astrofyzici dnes dospěli k závěru,“ uvedl v roce 1997 časopis U.S.News & World Report, „že vesmír vznikl velkým třeskem, kdy byla hmota vymrštěna všemi směry.“

Robert Jastrow, profesor astronomie a geologie na Columbia University, o tomto všeobecně uznávaném závěru napsal: „Jen málo astronomů asi předpokládalo, že by se tato událost — náhlý zrod vesmíru — mohla stát prokázaným vědeckým faktem, avšak pozorováním oblohy pomocí dalekohledů se k tomuto závěru nevyhnutelně dospělo.“

Je „náhlý zrod vesmíru“ skutečně „prokázaným vědeckým faktem“? Podívejme se na historické doklady, které logicky vedou k závěru, že tento fakt prokázán je.

Doklady o počátku

Z obecné teorie relativity, kterou Albert Einstein publikoval v roce 1916, vyplývalo, že vesmír se buď rozpíná, nebo smršťuje. Avšak tato myšlenka byla naprosto v rozporu s tehdy uznávaným názorem, že vesmír je statický, čemuž i Einstein v té době věřil. Ve svých výpočtech proto zavedl takzvanou „kosmologickou konstantu“. Touto korekcí se snažil uvést svou teorii do souladu s uznávaným přesvědčením, že vesmír je statický a neměnný.

Později však Einstein nazval úpravu, kterou v teorii relativity udělal, svým ‚největším omylem‘, a to díky dokladům, které se nahromadily ve dvacátých letech. Tyto doklady se podařilo získat, když byl na Mount Wilsonu v Kalifornii postaven obrovský teleskop o průměru 254 centimetrů. Pozorování provedená pomocí tohoto teleskopu během dvacátých let prokázala, že vesmír se rozpíná.

Dříve bylo možné pomocí největších dalekohledů rozlišit pouze jednotlivé hvězdy v naší Mléčné dráze. Pozorovatelé si sice všimli nezřetelných světelných skvrn, tedy mlhovin, ale ty byly všeobecně pokládány za víry plynné hmoty v naší galaxii. Pomocí daleko silnějšího teleskopu na Mount Wilsonu však Edwin Hubble rozlišil v těchto mlhovinách jednotlivé hvězdy. Nakonec se zjistilo, že tyto nezřetelné světelné skvrny jsou galaxie — podobně jako naše Mléčná dráha. V současné době se předpokládá, že existuje 50 miliard až 125 miliard galaxií a každá z nich má miliardy hvězd.

Koncem dvacátých let Edwin Hubble také zjistil, že tyto galaxie se od nás vzdalují, a čím vzdálenější jsou, tím se pohybují rychleji. Rychlost, s jakou se galaxie vzdalují, určují astronomové pomocí spektrografu, který měří spektrum světla přicházejícího z hvězdných objektů. Světlo, které přichází ze vzdálených hvězd, je směrováno do hranolu, který světlo rozloží na různé barevné složky.

Světlo z objektů, které se od pozorovatele vzdalují, je načervenalé a označuje se jako červený posuv. Naproti tomu světlo z přibližujícího se objektu se nazývá modrý posuv. Je zajímavé, že kromě několika blízkých galaxií jsou spektrální čáry všech známých galaxií posunuty k červenému okraji spektra. Touto cestou vědci zjistili, že vesmír se uspořádaným způsobem rozpíná. Rychlost rozpínání se stanovuje měřením posuvu k červené části spektra.

Jaký závěr vyplývá ze skutečnosti, že se vesmír rozpíná? Jeden vědec vyzval lidi, aby si představili opačný proces, neboli jakýsi film o rozpínání vesmíru, který běží pozpátku, takže divák vidí dřívější dějiny vesmíru. Divák by tedy pozoroval, jak se vesmír stahuje nebo smršťuje, a ne rozpíná. Nakonec by se vesmír vrátil do stadia svého počátku.

Význačný fyzik Stephen Hawking ve své knize Černé díry a budoucnost vesmíru, která česky vyšla v roce 1995, dospěl k závěru, že „věda může jednoznačně tvrdit, že vesmír musel mít počátek“.

Před několika lety však tomu, že vesmír měl počátek, nevěřilo mnoho odborníků. I známý vědec Fred Hoyle nesouhlasil s představou, že vesmír vznikl něčím, co posměšně nazval ‚velký třesk‘. Hoyle mimo jiné argumentoval tím, že pokud zde byl takový dynamický počátek, měla by někde ve vesmíru zůstat určitá stopa. V kosmu by mělo být nějaké „fosilní“ záření, jakýsi slabý dosvit. Co tedy ukázalo pátrání po tomto zbytkovém neboli reliktním záření?

Noviny The New York Times 8. března 1998 uvedly, že kolem roku 1965 „objevili astronomové Arno Penzias a Robert Wilson všudypřítomné zbytkové záření — pozůstatek záblesku prvotního výbuchu“. Článek dodával: „Zdálo se, že teorie [velkého třesku] je potvrzena.“

V letech, které následovaly po Penziasově a Wilsonově objevu, však někteří odborníci vznesli otázku: Proč — pokud je teorie velkého třesku skutečně správná — nebyly v tomto radiačním signálu pozorovány malé nepravidelnosti? K tomu, aby mohly vzniknout galaxie, by ve vesmíru musely být chladnější oblasti s vyšší hustotou, kde by se hmota mohla shlukovat. Avšak experimenty, které Penzias a Wilson provedli na povrchu země, tyto nepravidelnosti neprokázaly.

Americký Národní úřad pro letectví a kosmický prostor (NASA) proto v listopadu 1989 vypustil do kosmu družici COBE (Cosmic Background Explorer). Objevy této družice byly popisovány jako velkolepé. Profesor Block o tom řekl: „Výkyvy mikrovlnného záření, které na palubě COBE zaznamenal diferenciální mikrovlnný radiometr, byly pozůstatky právě těch výkyvů, které před miliardami let vedly ke vzniku galaxií.“

Co z toho vyplývá

Co můžeme vyvodit z faktu, že vesmír měl počátek? Robert Jastrow řekl: „Můžete tomu říkat velký třesk, ale můžete to také správně označit jako okamžik stvoření.“ Penzias, který se podílel na objevu zbytkového záření ve vesmíru, uvedl: „Astronomie nás přivádí k jedinečné události, kdy z ničeho byl vytvořen vesmír.“ A George Smoot, vedoucí týmu COBE, poznamenal: „Našli jsme doklad o zrodu vesmíru.“

Je rozumné dospět k závěru, že pokud existoval počátek neboli stvoření vesmíru, je zde i někdo, kdo tento počátek způsobil — tedy Stvořitel? Mnoho lidí se domnívá, že ano. George Smoot o objevech COBE prohlásil: „Je to jako bychom viděli Boha.“

Ovšem i bez vědeckých dokladů, jež byly v posledních desetiletích odhaleny, miliony lidí věří úvodnímu prohlášení Bible: „Na počátku Bůh stvořil nebesa a zemi.“ (1. Mojžíšova 1:1)

Avšak toto jednoduché prohlášení Bible nechtějí všichni lidé uznat. „Myšlenka, že vesmír měl počátek, určitý okamžik stvoření, se mnoha vědcům nelíbila,“ uvedl fyzik Stephen Hawking. „Nelíbily se jim implikace této teorie, které nesouvisejí s vědou,“ napsal Michael J. Behe, „a usilovně se snažili vypracovat nějaké alternativy.“

Otázkou tedy je: Vznikl vesmír v podstatě sám od sebe? Vznikl náhodou, nebo byl stvořen inteligentním Stvořitelem? Určitě pro vás budou následující doklady přínosem.

[Obrázky na straně 4]

Díky teleskopu na Mount Wilsonu bylo možné prokázat, že náš vesmír měl počátek

[Podpisek]

Hvězdárny Carnegie Institution of Washington