Pod horou Tabor se od Z na V napříč krajinou rozkládala poměrně široká centrální planina, která oddělovala hory na S od hor na J. Toto údolí, v němž bylo vybojováno mnoho rozhodných bitev, se skládalo ze dvou částí, z vých. ‚nížiny Jezreel‘ a ze záp. ‚údolní pláně Megiddo‘. (Joz 17:16; 2Pa 35:22)

Ten, kdo přichází k judským horám od Z, dostává se do pahorkatiny známé pod jménem Šefela, v níž je několik malých údolí vedoucích od Z k V, od pobřežních plání k vysočině. (Joz 9:1) Na těchto pahorcích byly většinou dobré pastviny pro stáda ovcí a dobytka, a prameny v údolích poskytovaly potřebnou vodu.

Třetím význačným rysem v zeměpisu Palestiny byla příkopová propadlina, někdy nazývaná Araba (5Mo 11:30); ta rozděluje zemi podélně odshora dolů. Tato hluboká trhlina začínala na S v Sýrii a táhla se na J až k Akabskému zálivu v Rudém moři. Tato centrální proláklina byla o to pozoruhodnější, že se podél ní po obou stranách táhly souběžné horské hřebeny a útesy.

Když sledujeme tuto příkopovou propadlinu od S k J, krajina rychle klesá od úpatí hory Hermon k pánvi Chula, kde horní tok Jordánu kdysi tvořil malé jezero. Jordán odtud v délce asi 16 km rychle klesá více než o 270 m a vtéká do Galilejského moře, které leží asi 210 m pod hladinou moře. Mezi Galilejí a Mrtvým mořem tato trhlina v zemské kůře tvoří vlastní údolí Jordánu; Arabové ji nazývají Ghor, což znamená „proláklina“. Je to „průrva“, která je místy až 19 km široká. Samotný Jordán je asi 45 m pod dnem tohoto údolí; pomalu se vine směrem k Mrtvému moři a přitom klesá ještě asi o 180 m. (VYOBRAZENÍ, sv. 1, s. 334) Hladina Mrtvého moře tedy leží asi 400 m pod hladinou moře Středozemního — je nejnižším místem na povrchu země.

Příkopová propadlina, jež se táhne ještě dále na J v délce asi 160 km až k Akabskému zálivu, byla známější jako vlastní Araba. (5Mo 2:8) V polovině této vzdálenosti dosáhla svého nejvyššího bodu, asi 200 m nadmořské výšky.