Pozorujeme svět

V Řecku se znovu jedná o náboženské svobodě

„Zdá se, že [řecká] vláda se v poslední době zajímá o problémy související s právem na náboženskou svobodu a že také bere v úvahu nevyřízený dodatek k ústavě,“ sděluje aténský list To Vima. „Na ministerstvu zahraničních věcí byl sestaven neoficiální výbor, aby přezkoumal rámec zákona, který se týká sporných otázek náboženské svobody, dále zákony diktátora Metaxy, kterými se z proselytismu stává trestný čin, a také podmínky, za kterých může být nepravoslavným náboženským skupinám dovoleno budovat kostely a shromaždiště.“ Zpráva dále uvádí, že tento postup byl zahájen hlavně kvůli mnoha právním případům, jež svědkové Jehovovi v Řecku předali k projednání Evropskému soudu pro lidská práva.

Latina je stále živá

Latina zůstává úředním jazykem Vatikánu, i když byla v šedesátých letech odstraněna z římskokatolické liturgie. Odborníci překládají do latiny papežské listiny, ale přímo ve Vatikánu se nyní tento jazyk používá jen zřídka. V listopadu 1997 však papež naříkal nad úpadkem mluvené latiny a vyzýval k tomu, aby byla oživena. Mezitím skupina vatikánských učenců dokončila osmiletý projekt, jehož výsledkem je slovník současné latiny. Novodobé výrazy jako „aerosolový sprej“, „letiště“, „obchodní dům“, „taxi“ a „dopravní zácpa“ nyní mají své latinské ekvivalenty. Dokonce všudypřítomný mobilní telefon dostává název telephonium cellulare. Pro obdivovatele latiny přichází ještě lepší zpráva. Londýnský list The Times píše, že jeden kněz v Římě nyní přidal do Internetu webovou stránku obsahující latinu.

„Klonované“ sochy

Do roku 2000 budou možná všechny sochy v římských veřejných sadech nahrazeny kopiemi. Proč? „Chceme-li tyto památky zachránit, nemáme jinou možnost, než je nahradit kopiemi,“ vysvětluje Carla Benocciová z jedné římské dějepisné společnosti. A dodává, že některé z těchto památek jsou v „otřesně nedůstojném stavu, poškozené zubem času, automobily, vandaly a přechovávači kradeného zboží“. Provádějí se pokusy, podle nichž se rozhodne, které materiály mohou nejlépe zaručit stejný estetický dojem, jaký budí originály, a které zároveň odolají jakémukoli poškození smogem a vandaly. Některé „klony“ jsou zhotoveny z pryskyřice, jiné z cementu potaženého vrstvou mramorového prášku. Tyto kopie jsou „tak věrné originálu,“ říká paní Benocciová, „že zloději, kteří je chtěli ukrást, si je spletli s pravými sochami, a tak jedné z nich uřízli hlavu a druhou se pokusili odnést celou.“ A co bude s originály? Budou uloženy do muzea, kde mohou být obdivovány a nebudou ničím ohroženy.

Podvýživa zabíjí děti

„Podvýživa připraví o život více dětí než jakákoli epidemie, přírodní katastrofa nebo válka,“ píše francouzský deník Le Monde. Odhaduje se, že téměř sedm milionů dětí umírá každý rok na následky nedostatečné výživy. Zpráva Dětského fondu Organizace spojených národů (UNICEF) za rok 1997 ukazuje, že podvýživa je příčinou úmrtí 55 procent ze 12 milionů dětí do pěti let, které každý rok umírají. Podvýživa nejen zabíjí děti, ale také má za následek mnoho tělesných a duševních vad a rovněž oslabení imunitního systému. V jižní Asii trpí podvýživou každé druhé dítě a v Africe každé třetí dítě. Tento problém však postihuje i průmyslové země. UNICEF například sděluje, že ve Spojených státech každé čtvrté dítě ve věku do dvanácti let nedostává potřebnou výživu.

Voda na Měsíci?

Kosmická sonda Lunar Prospector objevila v polárních oblastech Měsíce něco, co vypadá jako zmrzlá voda, píše list The New York Times. Přístroje z kosmické sondy ukazují, že na Měsíci je vodík, a předpokládá se, že by se tam nejpravděpodobněji mohl vyskytovat jako součást molekul vody. Voda je tam údajně ve formě malých ledových krystalů s příměsí kousků půdy. Zdá se, že to je asi procento tamější kamenité půdy. Někteří vědci již předpovídají, že touto vodou by mohly být zásobovány kolonie lidí a že by vodík a kyslík z ní mohly sloužit jako palivo pro kosmickou sondu vypouštěnou z Měsíce. Jiní vědci vyjadřují obavy, že i kdyby tam voda byla, nebylo by hospodárné získávat ji z půdy. Doktor Bruce Murray z Kalifornského technologického institutu řekl, že by bylo levnější dopravovat vodu ze Země než ji čerpat na Měsíci.

Pozor na léky proti bolestem!

Časopis Health varuje, že „poměrně malé předávkování acetaminofenem — aktivní složkou tylenolu, excedrinu a mnoha jiných léků, které se prodávají bez lékařského předpisu — může vést k vážnému poškození jater, hlavně ve spojení s alkoholem,“ a to může mít dokonce za následek smrt. „Většina lidí si myslí, že mohou užívat dvojnásobek nebo trojnásobek doporučených dávek léků, aniž si ublíží,“ říká odborník William Lee, internista na Jihozápadní klinice při Texaské univerzitě. „U této drogy to rozhodně neplatí.“ Když tělo odbourává acetaminofen, vytváří vedlejší produkt, který ničí játra. Játra se sama chrání pomocí detoxikačního činidla, enzymu nazvaného glutathion syntetáza. Předávkování acetaminofenem však může jaterní obranu zcela potlačit. Alkohol vyčerpává zásoby glutathion syntetázy, takže je zvlášť nebezpečné vzít si tento lék po požití několika skleniček alkoholu. Acetaminofen se vyskytuje ve více než 300 výrobcích, a proto se jím někdo snadno předávkuje, aniž si to uvědomí.

Vyučování o únosu

Děti v tchaj-wanských školách nyní mají nový předmět — vyučování o únosu. „Na Tchaj-wanu mohou být děti uneseny mnohem pravděpodobněji než kdekoli jinde, s výjimkou Filipín, kde dochází v průměru k jednomu únosu za dva a půl dne,“ píše list Asiaweek. Tento vyučovací program si vyžádali rodiče, kteří se obávají, že by se jejich děti mohly stát příštími oběťmi únosu, protože zločinnost stále vzrůstá. Při vyučování o únosu se děti školí, aby byly opatrné, když chodí venku samy, když chtějí nastoupit do výtahu a když jedou veřejnou dopravou. Učí se dávat si pozor na podezřelé osoby a také se učí, jak by měly reagovat, kdyby je někdo unesl. I když toto vyučování má nepříjemnou náplň, jeho snahou je pomoci dětem, aby měly správný postoj k životu.

Návrat od „vyhynutí“

V lesnatém kraji blízko Shahady v Indii, severovýchodně od Mumbaje, byl zpozorován a vyfotografován sýček lesní, o němž se předpokládalo, že vyhynul, protože v průběhu 113 let žádné pozorování nepotvrdilo jeho výskyt. Tento hnědý pták dlouhý dvacet centimetrů má velké oči a vystavuje na odiv zobák, nohy a spáry nadměrné velikosti. Pamela Rasmussenová ze Státního přírodovědného muzea ve Washingtonu, která ho společně se dvěma kolegy vyfotografovala, řekla: „Je považován za jednoho ze záhadných indických ptáků. To je naprosto ojedinělá příležitost.“ O dvou zbývajících záhadných druzích indických ptáků není žádný záznam, který by svědčil o tom, že dosud existují. Jde o kachnu růžovohlavou, která byla naposledy pozorována ve třicátých letech, a křepelku himálajskou, která nebyla zahlédnuta již asi 100 let.

‚Ideální lehká droga?‘

Čokoláda je po staletí vychvalována pro své povzbuzující, antidepresivní a afrodisiacké vlastnosti. Z nedávného výzkumu však zřejmě vyplývá, že čokoláda opravdu působí „zmírnění úzkosti, pokoj mysli a [ovlivňuje] sexuální chování,“ píše francouzský list Le Monde. Vědci zjišťují, že v čokoládě je obsažena jedna látka, která má podobné vlastnosti jako amfetaminy, a jiná látka s „výrazně antidepresivním účinkem“. Nový výzkum také odhaluje přítomnost anandamidu, neurotransmiteru, který vyvolává stejné „zvýrazněné vjemy a euforii“ jako konopí. Na základě těchto údajů a toho, že čokoláda má malou toxicitu, list Le Monde dospěl k závěru: „Čokoláda povzbuzuje tělesnou i duševní činnost člověka, dodává mu energii, vyvolává pocit euforie a pohody a vlastně nemá žádné vedlejší účinky a vzniká na ní jen slabý návyk, může být tedy právem považována za téměř ideální lehkou drogu.“