„Sami se nemstěte“

15. Jaký důvod k tomu, abychom neopláceli, je uveden v Římanům 12:19?

¹⁵ Pavel uvádí další pádný argument, proč bychom neměli oplácet; je to totiž projevem skromnosti. Apoštol píše: „Sami se nemstěte, milovaní, ale dejte místo zlobě; neboť je napsáno: ‚Pomsta je má; já oplatím, říká Jehova.‘“ (Římanům 12:19) Křesťan, který se snaží druhým pomstít, je opovážlivý. Přisvojuje si tím totiž postavení, které patří výhradně Bohu. (Matouš 7:1) Navíc, když bere záležitosti do svých vlastních rukou, dává tím najevo nedostatek víry v Jehovův slib: „Já oplatím.“ Praví křesťané naopak mají důvěru, že Jehova ‚zjedná právo pro své vyvolené‘. (Lukáš 18:7, 8; 2. Tesaloničanům 1:6–8) Pomstu za způsobené příkoří skromně nechávají v Božích rukou. (Jeremjáš 30:23, 24; Římanům 1:18)

16, 17. (a) Co to znamená ‚nakupit někomu žhavé uhly na hlavu‘? (b) Zažili jste už osobně situaci, kdy se díky laskavému chování křesťana obměkčilo srdce nějakého nevěřícího člověka? Uveďte příklad.

¹⁶ Kdybychom se svým nepřátelům mstili, pravděpodobně by se zatvrdili. Ale když s nimi budeme jednat laskavě, možná je to obměkčí. Proč to můžeme říct? Všimněme si, co Pavel píše Římanům dál: „Je-li tvůj nepřítel hladový, nakrm ho; je-li žíznivý, dej mu něco napít; vždyť tímto jednáním nakupíš žhavé uhly na jeho hlavu.“ (Římanům 12:20; Přísloví 25:21, 22) Jak je to myšleno?

¹⁷ ‚Nakupit někomu žhavé uhly na hlavu‘ je obrazné vyjádření připomínající metodu, jíž se v biblických dobách tavily kovy. Ruda se dala do pece a vrstva uhlí byla nejen pod ní, ale také na ní. Díky žhavým uhlům, které rudu zakrývaly, se dosáhlo daleko vyšší teploty, a tak se tvrdý kov roztavil a oddělil od strusky. Podobně když s nějakým odpůrcem jednáme laskavě, možná se nám podaří „roztavit“ jeho tvrdost a na povrch vystoupí jeho lepší vlastnosti. (2. Královská 6:14–23) Pro mnoho nynějších členů křesťanského sboru bylo prvním impulsem k přijetí pravého uctívání právě to, že s nimi někdo z Jehovových služebníků jednal laskavě.

Za třetí, neoplácet stejnou mincí je projevem skromnosti. Kdybychom se mstili, bylo by to opovážlivé, protože Jehova říká: „Pomsta je má.“ Boží slovo nás také varuje: „Přišla opovážlivost? Přijde tedy zneuctění; ale moudrost je u skromných.“ (Přísloví 11:2) Když pomstu za způsobené příkoří moudře necháme v Božích rukou, dáme tím najevo, že jsme skromní.