Proč to dělají?

Různé projevy nesmyslného násilí mají více příčin. Některým zločinům je těžké porozumět, protože nemají žádnou logiku. Je například těžké pochopit, proč někdo přijde k úplně cizímu člověku a ubodá ho k smrti nebo proč někdo jede obydlenou čtvrtí a střílí na chodce.

Někteří lidé tvrdí, že násilí je nám vrozené. Jiní ale zastávají názor, že nesmyslné zločiny nelze pokládat za neoddělitelnou součást lidské povahy. (Viz rámeček „Jsme odsouzeni páchat násilí?“.)

Mnozí odborníci jsou přesvědčeni, že existuje řada faktorů a okolností, které u disponovaných lidí vedou ke spáchání nepochopitelných násilných činů. Ve zprávě, kterou vydala Akademie FBI (Federálního vyšetřovacího úřadu) ve Spojených státech, se dokonce říká: „Vraždu páchá člověk, který nemá střízlivou, zdravou mysl.“ Někteří odborníci možná budou mít k této formulaci výhrady. Nicméně mnozí lidé souhlasí se závěrem, který z toho vyplývá — že totiž myšlení lidí dopouštějících se takových nesmyslných zločinů není zcela normální. Cosi narušilo jejich způsob uvažování do té míry, že jednají nepochopitelným způsobem. Co tedy přispívá k tomu, že lidé dělají takové věci? Podívejme se na několik příčin, které uvádějí odborníci.

Rozpad rodiny

Náš redaktor se zeptal Marianita Panganibana, mluvčího Národního vyšetřovacího úřadu na Filipínách, jakou minulost mívají lidé dopouštějící se takových extrémních zločinů. Mluvčí řekl: „Pocházejí z rozvrácených rodin. Nedostali žádnou péči ani lásku. Jejich morální charakter je narušen v tom smyslu, že nemají žádné zásady, a tudíž jednají špatně.“ Mnozí výzkumní pracovníci se domnívají, že agresivní zločinci často pocházejí z rodin, kde byly špatné vztahy a docházelo k násilí.

Americké Národní centrum pro analýzu násilných činů vydalo zprávu uvádějící výčet faktorů, pomocí nichž lze rozpoznat mladistvé, kteří by se ve školách mohli dopustit smrtícího násilí. K těmto faktorům například patří konfliktní vztah mezi rodiči a dětmi, dále rodiče, kteří nedokáží rozpoznat u svých dětí problémy, také nedostatek důvěrných vztahů nebo to, že rodiče dětem stanovují jen málo omezení či žádná. Ve výčtu také figurují extrémně uzavřené děti, které vedou dvojí život.

Dnes pochází mnoho dětí z rozvrácených rodin. Na jiné děti zase rodiče nemají čas. A tisíce dospívajících vyrůstají v nefunkčních rodinách a nemají morální vedení. Někteří odborníci se domnívají, že děti pocházející z takového prostředí si nedovedou vytvořit mezilidské vztahy, tudíž mají menší zábrany dopustit se zločinu proti lidem, a navíc toho mnohdy ani nelitují.

Kulty a extremistické skupiny

Doklady svědčí o tom, že na spáchání určitých zločinů se ve výrazné míře podílejí kulty a extremistické skupiny. V americké Indianě šel jistý devatenáctiletý černoch domů z nákupního střediska. Za několik okamžiků ležel na chodníku s kulkou v hlavě. Vrahem byl stejně starý mladík, který si svou oběť vybral náhodně. Proč to udělal? Údajně se chtěl stát členem jedné organizace bílých rasistů a získat tetování v podobě pavučiny za to, že zabil černocha.

Pod vlivem kultu došlo k útoku nervovým plynem v tokijském metru v roce 1995, dále k hromadné sebevraždě v Jonestownu v jihoamerické Guyaně a ke smrti 69 členů Řádu slunečního chrámu ve Švýcarsku, Kanadě a Francii. Tyto případy dokládají, jak mocně určité skupiny ovlivňují myšlení některých lidí. Prostřednictvím vidiny domnělého prospěchu dokážou charismatičtí vůdci přimět druhé, aby udělali něco ‚nepochopitelného‘.

Masmédia a násilí

Někteří lidé poukazují na doklady toho, že agresivní chování může být podporováno různými formami moderní komunikace. Násilí, které se pravidelně objevuje v televizi, ve filmech, videohrách a na internetu, otupuje svědomí a podněcuje k násilným zločinům. Doktor Daniel Borenstein, prezident Americké psychiatrické asociace, řekl: „V současné době existuje více než 1 000 studií, které na základě 30letého výzkumu prokazují příčinnou souvislost mezi násilím v médiích a agresivním chováním některých dětí.“ Před americkým senátním výborem dr. Borenstein prohlásil: „Jsme přesvědčeni, že opakované sledování jakýchkoli forem násilí v zábavě má závažný dopad na zdraví obyvatel.“ (Viz rámeček „Názor lékaře na násilné počítačové hry“.)

Jako důkaz jsou často uváděny konkrétní případy. V předchozím článku byla zmínka o chladnokrevném vrahovi, který pro pocit vzrušení zastřelil manželskou dvojici pozorující východ slunce. Prokurátoři předložili důkazy, že ho k tomu inspirovalo opakované sledování násilných filmů. Dva studenti, kteří ve škole zastřelili 13 lidí a pak sebe, údajně trávili denně mnoho hodin hraním násilných počítačových her. Kromě toho často sledovali filmy, které oslavovaly násilí a zabíjení.

Drogy

Za posledních osm let se počet vražd spáchaných dospívajícími ve Spojených státech ztrojnásobil. Co pokládají úřední místa za jednu z příčin? Jsou to gangy, a to zvláště gangy zapletené do prodeje crackového kokainu. Z více než 500 vražd, k nimž nedávno došlo v Los Angeles v Kalifornii, ‚mělo podle policie 75 procent souvislost s gangy‘.

Ve zprávě publikované Akademií FBI je uveden tento výrok: „Drogy hrají roli v mimořádně vysokém počtu vražd.“ Lidé, jejichž myšlení je narušeno drogami, někdy pod jejich vlivem zabíjejí. A násilí používají i ti, kdo provozují nezákonný prodej drog. Ano, drogy jsou skutečně výrazným faktorem, jenž souvisí s tím, že lidé páchají úděsné věci.

Snadná dostupnost zbraní

V předchozím článku byla zmínka o střelci, který v australské Tasmánii zabil 35 lidí a dalších 19 zranil. Tento muž byl vyzbrojen poloautomatickými zbraněmi. Mnoho lidí proto dospělo k závěru, že další příčinou vzestupu násilných zločinů, je snadná dostupnost takových zbraní.

Jedna zpráva ukazuje, že v roce 1995 došlo v Japonsku pouze ke 32 vraždám, které byly spáchány střelnou zbraní. Většinou se jednalo o přestřelku mezi gangstery. Naproti tomu ve Spojených státech bylo zastřeleno více než 15 000 lidí. Proč je mezi těmito zeměmi takový rozdíl? Podle některých lidí je jedním z důvodů přísný japonský zákon o držení střelných zbraní.

Neschopnost vyrovnat se s problémy

Když lidé slyší o úděsných zločinech, někdy reagují výrokem: „Ten člověk musel být blázen.“ Nicméně ne všichni lidé, kteří se dopouštějí takových zločinů, jsou psychicky vyšinutí. Mnozí z nich se pouze nedovedou vyrovnat s životními tlaky. Odborníci poukazují na to, že k extrémním činům mohou vést i poruchy osobnosti. Může se jednat o nedostatečnou schopnost učit se, narušené mezilidské vztahy, důsledky týrání či zneužívání, antisociální vlastnosti, nenávist k některým skupinám lidí, například vůči ženám, a kromě toho i neschopnost litovat špatných činů a touha manipulovat s druhými.

Ať se jedná o jakýkoli problém, lidé jsou jím někdy pohlceni do té míry, že to negativním způsobem ovlivní jejich myšlení, což může mít za následek, že spáchají nepochopitelné věci. Například jedna zdravotní sestra abnormálně toužila po pozornosti svého okolí. Proto některým malým dětem píchla látku uvolňující svaly, což mělo za následek zástavu dýchání. Pak se stala středem pozornosti, když dítě takzvaně „zachránila“. Žel, ne vždy se jí podařilo dýchání obnovit. Byla usvědčena z vraždy.

[Rámeček na straně 9]

PŘÍČINY NÁSILNÝCH ZLOČINŮ

Mnozí odborníci se domnívají, že k nesmyslným zločinům může přispívat toto:

Rozpad rodiny

Extremistické skupiny

Nebezpečné kulty

Násilí v zábavě

Kontakt se skutečným násilím

Zneužívání drog

Neschopnost vyrovnat se s problémy

Snadná dostupnost zbraní

Některé stavy při duševních chorobách