Zachovávejte ctnost ve světě plném nemorálnosti

„Dělejte všechno bez reptání a dohadování, abyste se stali bezúhonnými a nevinnými, Božími dětmi bez vady mezi pokřivenou a převrácenou generací.“ (FILIPANŮM 2:14, 15)

1, 2. Proč Bůh požadoval, aby byli vyhlazeni Kananejci?

JEHOVOVY příkazy nenechávají žádný prostor pro kompromis. Když se Izraelité chystali vstoupit do Zaslíbené země, prorok Mojžíš jim řekl: „Zcela jistě bys je měl . . . oddat zničení, Hetity a Amorejce, Kananejce a Perizejce, Chivijce a Jebusejce, právě jak ti přikázal Jehova, tvůj Bůh.“ (5. Mojžíšova 7:2; 20:17)

² Jehova je milosrdný Bůh. Proč tedy přikázal obyvatele Kanaánu vyhladit? (2. Mojžíšova 34:6) Jeden důvod byl ten, ‚aby Kananejci nenaučili Izrael činit podle všech svých odporných věcí, jež činili svým bohům, a hřešit proti Jehovovi Bohu‘. (5. Mojžíšova 20:18) Mojžíš také řekl: „Jehova [je] před tebou zahání pro [jejich] ničemnost.“ (5. Mojžíšova 9:4) Kananejci byli charakterističtí nemorálností. Sexuální nemravnost a modlářství byly typickými projevy jejich uctívání. (2. Mojžíšova 23:24; 34:12, 13; 4. Mojžíšova 33:52; 5. Mojžíšova 7:5) ‚Kananejská země‘ se dopouštěla krvesmilstva, homosexuálních styků a pohlavních styků se zvířaty. (3. Mojžíšova 18:3–25) Falešným bohům byly krutým způsobem obětovávány nevinné děti. (5. Mojžíšova 18:9–12) Není tedy divu, že Jehova považoval pouhou existenci těchto národů za nebezpečí pro tělesné, morální a duchovní blaho svého lidu. (2. Mojžíšova 34:14–16)

3. Co se stalo, když Izraelité neprovedli Boží příkazy ohledně obyvatel Kanaánu úplně?

³ Když Izraelité dobývali Zaslíbenou zemi, Boží příkazy nebyly provedeny plně, a proto mnoho obyvatel Kanaánu toto dobývání přežilo. (Soudci 1:19–21) Za čas bylo možno cítit zákeřný vliv Kananejců a bylo možno říci: „[Izraelité] dále zavrhovali [Jehovovy] předpisy a jeho smlouvu, kterou uzavřel s jejich praotci, a jeho připomínky, jimiž je varoval, a chodili za marnými modlami a sami se stali marnými, dokonce v napodobování národů, jež byly všude kolem nich, ohledně nichž jim Jehova přikázal, aby nečinili jako ony.“ (2. Královská 17:15) Ano, během let se mnozí Izraelité začali dopouštět stejných nemorálností — modlářství, sexuálních výstřelků, a dokonce dětských obětí —, které Boha přiměly, aby Kananejce nechal vyhladit. (Soudci 10:6; 2. Královská 17:17; Jeremjáš 13:27)

4, 5. (a) Co se stalo nevěrnému Izraeli a Judě? (b) Jaká vybídka je ve Filipanům 2:14, 15 a jaké otázky vyvstávají?

⁴ Prorok Ozeáš proto oznámil: „Slyšte Jehovovo slovo, izraelští synové, vždyť Jehova má právní při s obyvateli země, neboť v zemi není pravda ani milující laskavost ani poznání Boha. Rozmohlo se pronášení kleteb a podvádění a vraždění a krádeže a cizoložení, a krveprolévání se dotklo jiného krveprolévání. Proto bude země truchlit a každý obyvatel v ní bude muset zchřadnout s divokým polním zvířetem a s nebeským létajícím tvorem; a dokonce i mořské ryby budou sesbírány v smrti.“ (Ozeáš 4:1–3) V roce 740 př. n. l. bylo zkažené severní izraelské království přemoženo Asýrií. Asi o sto let později bylo nevěrné jižní judské království dobyto Babylónem.

⁵ Tyto události ukazují, jak nebezpečné může být to, když se necháme přemoci nemravností. Bohu je nespravedlnost odporná a nebude ji mezi svými ctiteli tolerovat. (1. Petra 1:14–16) Je pravda, že žijeme v ‚nynějším ničemném systému věcí‘, ve světě, který je čím dál víc zkažený. (Galaťanům 1:4; 2. Timoteovi 3:13) Boží slovo ale všechny křesťany vybízí, aby stále jednali tak, že budou „bezúhonnými a nevinnými, Božími dětmi bez vady mezi pokřivenou a převrácenou generací, v níž [září] jako ti, kteří poskytují světlo ve světě“. (Filipanům 2:14, 15) Ale jak si můžeme zachovat ctnost v nemorálním světě? Je vůbec možné toho dosáhnout?

Nemorální římský svět

6. Proč bylo pro křesťany v prvním století obtížné zachovávat ctnost?

⁶ Pro křesťany v prvním století bylo obtížné zachovávat ctnost, protože nemorálnost prostupovala celou římskou společnost. Římský filozof Seneca o svých současnících řekl: „Lidé se předhánějí v tom, kdo bude ničemnější. Každý den více touží po tom činit špatné a stále méně mají strach.“ Římskou společnost přirovnal ke „společenství divokých zvířat“. Není tedy divu, že Římané vyhledávali jako zábavu sadistické gladiátorské hry a obscénní divadelní představení.

7. Jak popsal Pavel projevy nemorálnosti, které byly mezi mnohými lidmi v prvním století našeho letopočtu běžné?

⁷ Úpadkové chování lidí v prvním století měl možná na mysli apoštol Pavel, když napsal: „Proto je Bůh vydal potupným pohlavním choutkám, neboť i jejich ženy zaměnily přirozené užívání sebe za protipřirozené; a podobně i muži opustili přirozené užívání ženy a prudce vzplanuli ve svém chtíči k sobě navzájem, muži k mužům, a prováděli oplzlosti a v sobě obdrželi plnou odplatu, která jim patřila za jejich provinění.“ (Římanům 1:26, 27) Římská společnost měla sklon uspokojovat nečisté tělesné touhy, a proto byla plná nemorálnosti.

8. Jak byly děti v řecké a římské společnosti často zneužívány?

⁸ Historie neobjasňuje, do jaké míry byla mezi Římany rozšířena homosexualita. Ale bezpochyby byli ovlivněni svými řeckými předchůdci, kteří ji běžně praktikovali. Bylo zvykem, že starší muži kazili mladé chlapce, když je brali pod svá křídla jako žáky, což často vedlo k tomu, že mladíci začali jednat sexuálně zvráceným způsobem. Za takovou nemorálností a zneužíváním dětí byl bezpochyby Satan a jeho démoni. (Joel 3:3; Juda 6, 7)

9, 10. (a) Jakým způsobem odsuzuje 1. Korinťanům 6:9, 10 různé druhy nemorálnosti? (b) Z čeho vyšli někteří členové korintského sboru a jaké změny udělali?

⁹ Apoštol Pavel napsal pod božskou inspirací křesťanům v Korintu: „Což nevíte, že nespravedliví nezdědí Boží království? Nedejte se zavést na scestí. Ani smilníci ani modláři ani cizoložníci ani muži vydržovaní pro nepřirozené účely ani muži, kteří leží s muži, ani zloději ani chamtivci ani opilci ani utrhači ani vyděrači nezdědí Boží království. A přece někteří z vás takoví byli. Ale byli jste čistě umyti, ale byli jste posvěceni, ale byli jste prohlášeni za spravedlivé ve jménu našeho Pána Ježíše Krista a duchem našeho Boha.“ (1. Korinťanům 6:9–11)

¹⁰ Pavlův inspirovaný dopis tedy odsoudil sexuální nemravnost, když v něm bylo uvedeno, že „smilníci . . . nezdědí Boží království“. Ale když Pavel vyjmenoval množství nemorálních věcí, napsal: „A přece někteří z vás takoví byli. Ale byli jste čistě umyti.“ Pro ty, kdo se dopouštěli těchto přestupků, bylo možné, aby se s Boží pomocí stali v Božích očích čistými.

11. Jak se křesťanům v prvním století dařilo v ničemném prostředí jejich doby?

¹¹ Ano, křesťanská ctnost vzkvétala dokonce i v prvním století, kdy byl svět plný nemorálnosti. Věřící se ‚přeměňovali předěláním své mysli‘. (Římanům 12:2) Opustili ‚dřívější způsob chování‘ a byli ‚obnoveni v síle, která podněcovala jejich mysl‘. Tak utekli od nemorálnosti světa a ‚oblékli novou osobnost, jež byla stvořena podle Boží vůle v pravé spravedlnosti a věrné oddanosti‘. (Efezanům 4:22–24)

Dnešní svět plný nemorálnosti

12. K jaké změně dochází ve světě od roku 1914?

¹² A co dnes? Svět, ve kterém žijeme, je naplněný nemorálností více než kdy předtím. Morálka upadá po celém světě zvláště od roku 1914. (2. Timoteovi 3:1–5) Mnozí lidé odmítli tradiční představy o ctnosti, mravnosti, cti a etice, ve svém myšlení se zaměřili sami na sebe a „nechali za sebou všechen mravní smysl“. (Efezanům 4:19) Časopis Newsweek napsal: „Žijeme v období morálního relativismu.“ Potom dodal, že převládající morální atmosféra „snížila všechny představy o tom, co je dobré a co je špatné, na otázku osobního vkusu, na to, čemu dáváme přednost na základě pocitů, nebo kulturního zázemí“.

13. (a) Jak většina dnešní zábavy podporuje nemravnost? (b) Jaký špatný vliv může mít na člověka nevhodná zábava?

¹³ V prvním století byla běžná pokleslá zábava a stejné je to dnes. Televize, rádio, filmy a videosnímky jsou stálým zdrojem materiálu zaměřeného na sex. Nemorálnost pronikla i do počítačových sítí. Podle jednoho univerzitního výzkumu je počítačová pornografie „jednou z nejrozšířenějších (pokud ne nejrozšířenější) forem zábavných programů uživatelů počítačových sítí“. Jak to všechno působí? Jeden novinář říká: „Když naši kulturu zaplavuje krev, mrzačení a vulgární sex, zvykáme si na tyto věci. Přejídáme se tím. Zkaženost je stále více a více tolerována, protože nás stále méně a méně šokuje.“ (Srovnej 1. Timoteovi 4:1, 2.)

14, 15. Jaké jsou doklady toho, že po celém světě upadá sexuální morálka?

¹⁴ Zamysli se nad touto zprávou uveřejněnou v The New York Times: „To, co bylo před dvaceti pěti lety skandální, je dnes přijatelný způsob života. Počet dvojic, které se rozhodly spolu raději pouze žít, a neuzavřít sňatek, stoupl [ve Spojených státech] mezi lety 1980 až 1991 o 80 procent.“ To se netýká pouze Severní Ameriky. Časopis Asiaweek podává zprávu: „Kulturní polemika probíhá ve všech zemích [Asie]. Otázkou je sexuální svoboda proti tradičním hodnotám. A tlaky pro změny stále sílí.“ Statistiky ukazují, že cizoložství a předmanželský sex jsou v mnoha zemích stále přijatelnější.

¹⁵ Bible předpověděla, že v dnešní době bude Satan velmi aktivní. (Zjevení 12:12) Nemělo by nás tedy překvapovat, že nemorálnost převládá v nezvyklé míře. Například sexuální zneužívání dětí dosáhlo epidemických rozměrů.a Dětský fond Spojených národů podává zprávu, že „obchodní zneužívání dětí škodí dětem prakticky v každé zemi světa“. Každý rok je „údajně více než jeden milion dětí na celém světě nuceno k dětské prostituci, obchoduje se s nimi, jsou prodávány pro sexuální účely a používány pro výrobu dětské pornografie“. Běžná je i homosexualita; jako „alternativní životní styl“ ji doporučují i někteří politici a náboženští vůdci.

Odmítejme nemorálnost světa

16. Jaký postoj k sexuální morálce zaujímají svědkové Jehovovi?

¹⁶ Svědkové Jehovovi se nepřipojují k těm, kdo schvalují povolná měřítka sexuální morálky. Dopis Titovi 2:11, 12 říká: „Boží nezasloužená laskavost, která přináší záchranu lidem všeho druhu, byla zjevena a poučuje nás, abychom odvrhli bezbožnost a světské žádosti a žili uprostřed tohoto nynějšího systému věcí se zdravou myslí a spravedlností a zbožnou oddaností.“ Ano, k takovým nemravným skutkům, jako je předmanželský sex, cizoložství a homosexuální jednání pěstujeme skutečnou nenávist a odpor.b (Římanům 12:9; Efezanům 5:3–5) Pavel dal tuto vybídku: „Ať každý, kdo jmenuje Jehovovo jméno, se zřekne nespravedlnosti.“ (2. Timoteovi 2:19)

17. Jak se praví křesťané dívají na užívání alkoholických nápojů?

¹⁷ Praví křesťané odmítají názor světa i na zdánlivě menší projevy nemorálnosti. Například mnoho lidí se dnes s pokřiveným potěšením dívá na zneužívání alkoholu. Ale Jehovův lid jedná podle rady v Efezanům 5:18: „Také se neopíjejte vínem, v němž je prostopášnost, ale neustále se naplňujte duchem.“ Jestliže se některý křesťan rozhodne napít, dělá to s mírností. (Přísloví 23:29–32)

18. Jak Jehovovy služebníky vedou biblické zásady v jednání se členy jejich rodiny?

¹⁸ Jako Jehovovi služebníci odmítáme také názor některých lidí ve světě, že křičet a ječet na manželského druha nebo na děti a nadávat jim je přijatelné chování. Křesťanští manželé a manželky jsou rozhodnuti usilovat o ctnostný způsob života, a společně pracují na tom, aby uplatňovali Pavlovu radu: „Ať je od vás odňata všechna zlomyslná hořkost a hněv a zloba a jekot a utrhačná řeč spolu se vší špatností. Ale staňte se jeden k druhému laskavými, něžně soucitnými, velkoryse jeden druhému odpouštějte, právě jako vám Bůh také velkoryse odpustil skrze Krista.“ (Efezanům 4:31, 32)

19. Jak je nemorálnost rozšířena v obchodním světě?

¹⁹ Nepoctivost, klam, lež, bezohledné obchodní praktiky a krádeže jsou dnes běžné. Jeden článek v obchodním časopise CFO uvádí: „Průzkumem u 4 000 pracovníků . . . se zjistilo, že 31 procent respondentů bylo během loňského roku svědky ‚závažného přestupku‘.“ Byly to přestupky jako lhaní, falšování záznamů, sexuální obtěžování a krádeže. Jestliže máme zůstat v Jehovových očích mravně čistí, musíme se takovému chování vyhýbat a ve svých finančních záležitostech zůstat poctiví. (Micheáš 6:10, 11)

20. Proč křesťané nesmějí ‚milovat peníze‘?

²⁰ Zamysli se nad tím, co se stalo jednomu muži, který si představoval, že bude mít více času na službu Bohu, když dosáhne významného zisku. Nalákal druhé lidi do investiční akce tím, že nadsazoval jejich budoucí zisk. Když nebylo možné tyto zisky vydělat, byl tak zoufalý, že obrovské ztráty, které měl, zakryl tím, že ukradl peníze, které mu byly svěřeny. Kvůli tomuto chování a proto, že neprojevil pokání, byl vyloučen z křesťanského sboru. Bible tedy oprávněně varuje: „Avšak ti, kteří se rozhodli, že zbohatnou, upadají do pokušení a léčky a do mnoha bláznivých a škodlivých žádostí, které vrhají lidi do zničení a zkázy. Láska k penězům je . . . kořenem škodlivých věcí všeho druhu a tím, že někteří o tuto lásku usilovali, byli od víry zavedeni na scestí a celí se probodali mnoha bolestmi.“ (1. Timoteovi 6:9, 10)

21. Jaké chování je běžné u světských lidí, kteří mají moc, ale jak se mají chovat ti, kdo mají odpovědné postavení v křesťanském sboru?

²¹ Světští lidé, kteří mají moc a vliv, často nemají ctnost, a je na nich vidět pravdivost výroku, že ‚moc kazí lidi‘. (Kazatel 8:9) Podplácení a další formy korupce jsou v některých zemích způsobem života soudců, policistů a politiků. Ale ti, kdo se ujímají vedení v křesťanském sboru, musí projevovat ctnost a nesmějí panovat nad druhými. (Lukáš 22:25, 26) Starší i služební pomocníci neslouží „z lásky k nečestnému zisku“. Musí odolávat jakémukoli pokusu převrátit a nebo ovlivnit svůj soud kvůli vyhlídce na osobní obohacení. (1. Petra 5:2; 2. Mojžíšova 23:8; Přísloví 17:23; 1. Timoteovi 5:21)

22. O čem bude pojednávat příští článek?

²² Obecně řečeno se křesťanům v tomto nemravném světě daří ctnost zachovávat. Ale ctnost znamená více než jen vyhýbat se ničemnosti. Příští článek se bude zabývat tím, co pěstování ctnosti vyžaduje.

Usiluješ o ctnost?

„O jakékoli ctnosti a o čemkoli chvályhodném, o tom dále uvažujte.“ (FILIPANŮM 4:8)

1. Co je nemorálnost a proč neznečistila Jehovovo uctívání?

NEMORÁLNOST je mravní zpustlost nebo zkaženost. Ve světě, v němž žijeme, je velmi rozšířena. (Efezanům 2:1–3) Ale Jehova Bůh nedovolí, aby bylo znečištěno jeho čisté uctívání. Před nespravedlivým jednáním jsme varováni v křesťanských publikacích, na shromážděních a na krajských a oblastních sjezdech. Přijímáme spolehlivou pomoc Bible, abychom ‚lnuli k tomu, co je dobré‘ v Božích očích. (Římanům 12:9) Svědkové Jehovovi jako organizace se tedy snaží být čistí a ctnostní. Ale platí to i o jednotlivcích? Usiluješ ty o ctnost?

2. Co je ctnost a proč je nutné úsilí, abychom zůstali ctnostní?

² Ctnost je mravní znamenitost, dobrota a projevuje se správným jednáním a myšlením. Není to pasivní, ale aktivní a pozitivní vlastnost. Být ctnostný neznamená pouze vyhýbat se hříchu; znamená usilovat o to, co je dobré. (1. Timoteovi 6:11) Apoštol Petr spolukřesťany vybízel: „Dodejte ke své víře ctnost.“ Jak? Tím, že „v odpověď [na drahocenné Boží sliby] přispějete vším vážným úsilím“. (2. Petra 1:5) Jsme hříšní, a proto zůstat ctnostní vyžaduje námahu. Ale v minulosti žili lidé, kteří se báli Boha a zůstali ctnostní, ačkoli jim v cestě stály překážky.

Muž, který usiloval o ctnost

3. Kterými ničemnými skutky se provinil král Achaz?

³ Písmo obsahuje mnoho zpráv o lidech, kteří o ctnost usilovali. Zamysleme se například nad ctnostným Ezechjášem. Je zřejmé, že jeho otec, judský král Achaz, uctíval Molecha. „Achazovi bylo dvacet let, když začal vládnout, a vládl v Jeruzalémě šestnáct let; a nečinil to, co bylo správné v očích Jehovy, jeho Boha, jako jeho praotec David. A chodil cestou izraelských králů, a dokonce přiměl svého vlastního syna projít ohněm podle odporných věcí národů, které Jehova kvůli izraelským synům vyhnal. A stále obětoval a přinášel obětní dým na výšinách a na pahorcích a pod každým bujným stromem.“ (2. Královská 16:2–4) Někdo říká, že výraz ‚projít ohněm‘ označuje nějaký druh očistného rituálu, a ne lidskou oběť. Ale jedna kniha uvádí: „V klasických a punských [kartaginských] zdrojích a rovněž v archeologii nacházíme důkazy o lidských obětech . . . v kananejském světě, a tak není důvod pochybovat o tom, že o lidských obětech se zmiňuje i Starý zákon.“ (Molech—A God of Human Sacrifice in the Old Testament [Molech — bůh lidských obětí ve Starém zákoně] od Johna Daye) Navíc 2. Paralipomenon 28:3 výslovně říká, že Achaz „spaloval své syny v ohni“. (Srovnej 5. Mojžíšovu 12:31; Žalm 106:37, 38.) To byly opravdu ničemné skutky.

4. Jak se Ezechjáš choval v prostředí plném nemorálnosti?

⁴ Jak se Ezechjášovi dařilo v tomto prostředí plném nemorálnosti? Zajímavý je 119. žalm, protože někteří se domnívají, že ho složil Ezechjáš, a to v době, kdy byl ještě knížetem. (Žalm 119:46, 99, 100) A tak situace, ve které byl, se dá popsat slovy: „I knížata zasedla; mluvili proti mně jeden s druhým. Tvůj sluha, ten se zabývá tvými předpisy. Má duše nespala zármutkem.“ (Žalm 119:23, 28) Ezechjáš byl obklopen lidmi, kteří prováděli falešné náboženství, a možná se stal terčem posměchu od členů královského dvora, a to do té míry, že nemohl spát. Ale v době, kdy se stal králem, usiloval o ctnost a „stále činil to, co bylo správné v Jehovových očích. . . . Důvěřoval v Jehovu, Boha Izraele.“ (2. Královská 18:1–5)

Zůstali ctnostní

5. Kterým zkouškám čelil Daniel a jeho tři druhové?

⁵ Dalšími příklady ctnosti byli Daniel a jeho tři hebrejští druhové — Chananjáš, Mišael a Azarjáš. Byli násilně vzati ze své domoviny a odvedeni do Babylóna. Těmto čtyřem mladíkům byla dána babylónská jména — Beltšacar, Šadrach, Mešach a Abednego. Nabízeli jim ‚královy pochoutky‘ včetně potravin, které Boží zákon zakazoval jíst. Byli navíc přinuceni projít tříletým školením, kde se měli naučit „písmu a jazyku Kaldejců“. Jednalo se zřejmě o víc než o pouhou výuku cizího jazyka. Je pravděpodobné, že slovo ‚Kaldejci‘ zde označuje třídu učenců. A tak byli tito mladí Hebrejci vystaveni zvráceným babylónským naukám. (Daniel 1:1–7)

6. Proč můžeme říci, že Daniel usiloval o to, aby zůstal ctnostný?

⁶ Navzdory nesmírným tlakům, aby se přizpůsobili, Daniel a jeho tři druhové si zvolili ctnost, a ne nemorálnost. Daniel 1:21 říká: „Daniel zůstal až do prvního roku krále Cyra.“ Ano, Daniel „zůstal“ jako ctnostný Jehovův služebník více než osmdesát let — zažil vzrůst a pád několika mocných králů. Zůstal věrný Bohu navzdory intrikám a pletichám zkažených vládních úředníků a sexuálním nemorálnostem, kterých bylo babylónské náboženství plné. Daniel stále usiloval o ctnost.

7. Co se můžeme naučit ze způsobu života Daniela a jeho tří druhů?

⁷ Od bohabojného Daniela a jeho druhů se můžeme mnoho naučit. Usilovali o ctnost a odmítali poddat se babylónské kultuře. Ačkoli dostali babylónská jména, nikdy neztratili ze zřetele, že jsou Jehovovi služebníci. Ano, asi o sedmdesát let později babylónský král oslovoval Daniela jeho hebrejským jménem. (Daniel 5:13) Po celý svůj dlouhý život Daniel odmítal dopustit se kompromisu i v těch nejmenších věcech. Když byl ještě mladý, rozhodl se, „že se neznečistí královými pochoutkami“. (Daniel 1:8) Tento nekompromisní postoj Daniela a jeho tří druhů je bezpochyby posílil v pozdějších zkouškách, kdy jim šlo o život. (Daniel, kapitoly 3 a 6)

Usilujte o ctnost dnes

8. Jak se mladí křesťané mohou bránit tomu, aby se nepoddali Satanovu světu?

⁸ Stejně jako Daniel a jeho tři druhové se ani Jehovův lid dnes nechce poddat Satanovu ničemnému světu. (1. Jana 5:19) Jestliže jsi mladý křesťan, možná zažíváš silné tlaky od svých vrstevníků, abys napodoboval jejich extrémní názory na oblékání, vzhled a hudbu. Nepřijímej každý módní výstřelek nebo styl, který přijde a zase odejde, ale buď pevný a nenech se „utvářet podle tohoto systému věcí“. (Římanům 12:2) ‚Odvrhněte bezbožnost a světské žádosti a žijte se zdravou myslí a spravedlností a zbožnou oddaností.‘ (Titovi 2:11, 12) Důležité není schválení od tvých vrstevníků, ale schválení od Jehovy. (Přísloví 12:2)

9. Jakým tlakům by mohli čelit křesťané v obchodním světě a jak by se měli chovat?

⁹ Dospělí křesťané také čelí tlakům a musí být ctnostní. Křesťan, který podniká, může být v pokušení, aby využíval pochybné metody nebo aby přehlížel vládní nařízení a daňové zákony. Bez ohledu na to, jak jedná konkurence nebo spolupracovníci, my si „přejeme chovat se ve všem poctivě“. (Hebrejcům 13:18) Biblickým požadavkem je, abychom byli poctiví a čestní k zaměstnavatelům, zaměstnancům, zákazníkům i světským vládám. (5. Mojžíšova 25:13–16; Matouš 5:37; Římanům 13:1; 1. Timoteovi 5:18; Titovi 2:9, 10) Snažme se mít ve svých finančních záležitostech pořádek. Když si vedeme přesné záznamy a dohody máme v písemné formě, často tím zabráníme nedorozuměním.

Buď na stráži

10. Proč je nutné ‚zůstat na stráži‘, pokud jde o výběr hudby?

¹⁰ Žalm 119:9 zdůrazňuje další stránku toho, proč máme zůstat v Božích očích ctnostní. Žalmista zpíval: „Jak očistí mladý muž svou stezku? Tím, že zůstává na stráži podle tvého slova.“ Jedna z nejúčinnějších Satanových zbraní je hudba, která má moc rozjitřit city. Je smutné, že pokud jde o hudbu, někteří křesťané ‚nestáli na stráži‘ a začaly se jim líbit extrémní formy hudby, jako je rap a heavy metal. Někteří říkají, že jim tato hudba neubližuje nebo že nevěnují pozornost textům. Jiní říkají, že se jim prostě líbí výrazný rytmus nebo hlasitý zvuk kytary. Ale křesťanům nejde o to, zda se něco líbí jim. Zajímají se o to, zda je to „přijatelné Pánu“. (Efezanům 5:10) Všeobecně řečeno, heavy metal a rap podporují nemorálnost stejně jako například rouhání, smilstvo, a dokonce satanismusa — věci, které mezi Božím lidem nemají žádné místo. (Efezanům 5:3) Ať již jsme mladí, nebo starší, měli bychom přemýšlet o této otázce: Ukazuje můj výběr hudby, že usiluji o ctnost, nebo o nemorálnost?

11. Jak může být křesťan stále na stráži, pokud jde o televizní programy, videosnímky a filmy?

¹¹ Nemorálnost podporují mnohé televizní programy, videosnímky a filmy. Podle jednoho významného dětského psychiatra převládá ve většině filmů, které se dnes točí, požitkářství, násilí, chamtivost a sobectví. Být na stráži tedy znamená, že si musíme vybírat, na co se budeme dívat. Žalmista se modlil: „Dej, aby mé oči přešly a neviděly, co je bezcenné.“ (Žalm 119:37) Joseph, jeden křesťanský mladík, tuto zásadu uplatňoval. Když se v nějakém filmu začal názorně předvádět sex a násilí, opustil kino. Styděl se udělat něco takového? „Vůbec ne,“ říká Joseph. „Vždy nejprve myslím na Jehovu a na to, abych ho potěšil.“

Úloha studia a rozjímání

12. Proč je osobní studium a rozjímání nutné k tomu, abychom zůstali ctnostní?

¹² Nestačí pouze se vyhýbat špatným věcem. Usilovat o ctnost také znamená studovat prospěšné věci zaznamenané v Písmu a rozjímat o nich, takže spravedlivé zásady Bible mohou být uplatňovány v životě. „Jak já miluji tvůj zákon!“ zvolal žalmista. „Po celý den se jím zabývám.“ (Žalm 119:97) Je osobní studium Bible a křesťanských publikací součástí tvého týdenního rozvrhu? Je pravda, že najít si čas na důkladné studium Božího slova a rozjímání o něm při modlitbě může být obtížné. Ale často je možné vykupovat čas z jiných činností. (Efezanům 5:15, 16) Čas pro modlitbu, studium a rozjímání snad najdeš brzy ráno. (Srovnej Žalm 119:147.)

13, 14. (a) Proč má rozjímání neocenitelnou hodnotu? (b) O kterých biblických textech můžeme rozjímat, abychom si ošklivili sexuální nemravnost?

¹³ Neocenitelná hodnota rozjímání tkví v tom, že nám pomáhá, abychom si zapamatovali to, co jsme se naučili. A co je ještě důležitější, může nám pomoci, abychom podporovali Boží stanoviska. Pro znázornění: jedna věc je vědět, že Bůh zakázal smilstvo, ale docela jiná věc je ‚ošklivit si, co je ničemné, a lnout k tomu, co je dobré‘. (Římanům 12:9) Když budeme rozjímat nad klíčovými biblickými texty, budeme mít na sexuální nemravnost stejný pohled jako Jehova. Jedním z těchto textů je Kolosanům 3:5, který vybízí: „Umrtvujte proto své tělesné údy, které jsou na zemi, pokud jde o smilstvo, nečistotu, pohlavní choutky, škodlivou žádost a chtivost, jež je modlářstvím.“ Polož si otázku: ‚Jaké sexuální choutky musím umrtvovat? Kterým věcem, jež by mohly vzbuzovat nečisté touhy, bych se měl vyhýbat? Musím něco změnit v chování k opačnému pohlaví?‘ (Srovnej 1. Timoteovi 5:1, 2.)

¹⁴ Pavel vybízí křesťany, aby se zdržovali smilstva a projevovali sebeovládání, aby „nikdo nešel tak daleko, že by škodil a zasahoval v této záležitosti do práv svého bratra“. (1. Tesaloničanům 4:3–7) Zeptej se sám sebe: ‚Proč je škodlivé dopustit se smilstva? Jakou ztrátu bych přivodil sobě i někomu jinému, kdybych v tomto ohledu zhřešil? Jak by mě to ovlivnilo duchovně, citově a tělesně? A co lidé v křesťanském sboru, kteří porušili Boží zákon a nečiní pokání? Jak to s nimi dopadlo?‘ Když si budeme pozorně všímat toho, co o takovém chování říká Písmo, může to prohloubit naši nenávist k tomu, co je špatné v Božích očích. (2. Mojžíšova 20:14; 1. Korinťanům 5:11–13; 6:9, 10; Galaťanům 5:19–21; Zjevení 21:8) Pavel říká, že smilník „neznevažuje člověka, ale Boha“. (1. Tesaloničanům 4:8) Chtěl by snad pravý křesťan znevážit svého nebeského Otce?

Ctnost a společenství

15. Jakou úlohu hraje společenství v naší snaze usilovat o ctnost?

¹⁵ Další pomocí, jak zůstat ctnostný, je dobré společenství. Žalmista zpíval: „Jsem společníkem všech, kteří se tě opravdu bojí, [Jehovo,] a těch, kteří dodržují tvá nařízení.“ (Žalm 119:63) Potřebujeme dobrou společnost, která je na křesťanských shromážděních. (Hebrejcům 10:24, 25) Jestliže se oddělujeme, mohli bychom se myšlenkově zaměřit sami na sebe, a nemorálnost by nás mohla snadno přemoci. (Přísloví 18:1) Ale vřelé křesťanské přátelství může posílit naše odhodlání zůstat ctnostnými. Také se samozřejmě musíme chránit před špatným společenstvím. Ke svým sousedům, spolupracovníkům a spolužákům můžeme být sice srdeční, ale jestliže opravdu chodíme moudře, nebudeme pěstovat příliš úzké přátelství s těmi, kdo o křesťanskou ctnost neusilují. (Srovnej Kolosanům 4:5.)

16. Jak nám dnes pomáhá usilovat o ctnost uplatňování 1. Korinťanům 15:33?

¹⁶ Pavel napsal: „Špatná společenství kazí užitečné návyky.“ Tímto prohlášením varoval věřící, že by mohli ztratit svou víru, kdyby se stýkali s těmi, kdo o sobě prohlašují, že jsou křesťané, ale odmítají křesťanskou nauku o vzkříšení. Zásada obsažená v Pavlově varování se vztahuje na naše společenství vně i uvnitř sboru. (1. Korinťanům 15:12, 33) Jistě se nechceme vyhýbat našim duchovním bratrům a sestrám proto, že nesouhlasí s některými našimi čistě osobními názory. (Matouš 7:4, 5; Římanům 14:1–12) Nicméně je potřeba být opatrný, když se někdo ve sboru chová pochybným způsobem nebo když je zahořklý a má sklon ke stěžování. (2. Timoteovi 2:20–22) Je moudré být blízko těch, s nimiž se můžeme radovat ze „vzájemné výměny povzbuzení“. (Římanům 1:11, 12) To nám pomůže usilovat o ctnostný způsob života a zůstat na ‚stezce života‘. (Žalm 16:11)

Stále usiluj o ctnost

17. Jaké pohromy postihly Izrael podle 25. kapitoly 4. Mojžíšovy a jaké poučení z toho získáváme?

¹⁷ Krátce předtím, než Izraelité vzali do vlastnictví Zaslíbenou zemi, tisíce z nich se rozhodlo pro nemorálnost — a přišla na ně pohroma. (4. Mojžíšova, kapitola 25) Jehovův lid dnes stojí na prahu nového světa. Vstup do tohoto světa bude požehnanou výsadou pro ty, kdo nemorální projevy tohoto světa stále odmítají. Jsme nedokonalí lidé, a proto můžeme mít špatné sklony, ale Bůh nám může pomoci jednat podle správného vedení jeho svatého ducha. (Galaťanům 5:16; 1. Tesaloničanům 4:3, 4) Dbejme tedy na Jozuovu vybídku Izraeli: „Bojte [se] Jehovy a služte mu v bezúhonnosti a v pravdě.“ (Jozue 24:14) Uctivá bázeň, abychom se Jehovovi neznelíbili, nám pomůže, abychom usilovali o ctnostný způsob života.

18. K čemu by všichni křesťané měli být rozhodnuti, pokud jde o nemorálnost a ctnost?

¹⁸ Jestliže tvoje srdce touží líbit se Bohu, buď rozhodnutý, že budeš dbát na Pavlovu vybídku: „O všem, co je pravé, co si zasluhuje vážný zájem, co je spravedlivé, co je cudné, co je hodné lásky, o čem se dobře mluví, o jakékoli ctnosti a o čemkoli chvályhodném, o tom dále uvažujte.“ K čemu to povede, jestliže to budeš dělat? Pavel řekl: „Konejte to . . . a Bůh pokoje bude s vámi.“ (Filipanům 4:8, 9) Ano, s Boží pomocí můžete odmítat nemorálnost a usilovat o ctnost.