„Zaměř své srdce“ na Boží chrám!

„Synu člověka, . . . zaměř své srdce na všechno, co ti ukazuji. . . Všechno, co vidíš, pověz izraelskému domu.“ (EZEKIEL 40:4)

1. V jaké situaci se Boží vyvolený lid nacházel v roce 593 př. n. l.?

BYL rok 593 př. n. l., čtrnáctý rok, kdy byli Izraelité ve vyhnanství. Židům, kteří žili v Babylóně, jejich milovaná vlast tehdy musela připadat velmi vzdálená. Většina z nich naposledy viděla Jeruzalém v době, kdy byl v plamenech, jeho mocné hradby byly stržené, a výstavné budovy byly v troskách. Z Jehovova chrámu, který kdysi byl pro město korunou slávy a byl na celé zemi jediným střediskem pravého uctívání, zbyly rozvaliny. Nyní měl Izrael větší část svého vyhnanství ještě před sebou. Do slíbeného osvobození mělo uběhnout ještě padesát šest let. (Jeremjáš 29:10)

2. Proč byl Ezekiel smutný při vzpomínce na Boží chrám v Jeruzalémě?

² Pro věrného proroka Ezekiela to muselo být smutné pomyšlení, že Boží chrám vzdálený stovky kilometrů leží v troskách a je opuštěným místem, kde žijí divoká zvířata. (Jeremjáš 9:11) Ezekielův otec Buzi sloužil v chrámu jako kněz. (Ezekiel 1:3) Ezekiel měl vyhlídku na stejnou výsadu, ale v roce 617 př. n. l., když byl ještě mladý, byl odveden do vyhnanství společně s význačnými obyvateli Jeruzaléma. Nyní bylo Ezekielovi asi padesát let. Pravděpodobně věděl, že se nedožije toho, aby znovu viděl Jeruzalém a podílel se na obnově chrámu. Zkuste si tedy představit, co to muselo pro Ezekiela znamenat, když slavný chrám spatřil ve vidění.

3. (a) Co bylo účelem Ezekielova vidění chrámu? (b) Které čtyři základní prvky vidění obsahuje?

³ Toto obsáhlé vidění je zaznamenáno v devíti kapitolách Ezekielovy knihy. Judejcům, kteří byli ve vyhnanství, poskytlo slib, jenž posiloval víru. Pravé uctívání bude obnoveno. Pro lidi, kteří milovali Jehovu, bylo toto vidění zdrojem povzbuzení, a to po celá staletí, jež pak následovala. A zdrojem povzbuzení je až dodnes. Jak to? Prozkoumejme nejprve, co toto Ezekielovo prorocké vidění znamenalo pro Židy ve vyhnanství. Ve vidění se objevují čtyři základní prvky: chrám, kněžstvo, náčelník a země.

Chrám je obnoven

4. Kam je Ezekiel vzat na začátku svého vidění, co tam vidí a kdo ho bere na prohlídku chrámu?

⁴ Ezekiel je nejprve vzat na „velmi vysokou horu“. Na této hoře je k jihu obrovský chrám připomínající opevněné město. Anděl, jehož „vzhled byl jako vzhled mědi“, bere proroka na důkladnou prohlídku chrámových prostor. (Ezekiel 40:2, 3) V průběhu vidění je Ezekiel svědkem toho, jak anděl pečlivě měří tři dvojice protilehlých bran a jejich strážnic, vnější a vnitřní nádvoří, jídelny, oltář a chrámovou svatyni se Svatou a Nejsvětější.

5. (a) Jaké ujištění dává Jehova Ezekielovi? (b) Co byly ‚mrtvoly jejich králů‘, které musely být odstraněny z chrámu, a proč to bylo důležité?

⁵ Pak se ve vidění objevuje samotný Jehova. Vchází do chrámu a ujišťuje Ezekiela, že On tam bude přebývat. Jehova však vyžaduje, aby byl jeho dům vyčištěn. Říká: „Ať nyní ode mne daleko vzdálí své smilstvo a mrtvoly svých králů, a jistě budu uprostřed nich přebývat na neurčitý čas.“ (Ezekiel 43:2–4, 7, 9) Těmito ‚mrtvolami jejich králů‘ jsou nepochybně míněny modly. Vzpurní jeruzalémští panovníci a jeruzalémský lid znečistili Boží chrám modlami a vlastně z nich udělali krále. (Srovnej Amose 5:26.) To však nebyli živí bohové. V Jehovových očích to naopak byly mrtvé nečisté věci. Musely být odstraněny. (3. Mojžíšova 26:30; Jeremjáš 16:18)

6. Co bylo ukázáno měřením chrámu?

⁶ Co bylo hlavní myšlenkou této části vidění? Izraelité ve vyhnanství byli ujištěni o tom, že čisté uctívání v Božím chrámu bude úplně obnoveno. Měření chrámu navíc poskytlo božskou záruku, že vidění se naprosto jistě splní. (Srovnej Jeremjáše 31:39, 40; Zecharjáše 2:2–8.) Chrám bude očištěn od jakékoli stopy modlářství. Jehova bude svému domu opět žehnat.

Kněžstvo a náčelník

7. Jakou informaci o Levitech a kněžích poskytuje vidění?

⁷ Také kněžstvo mělo podstoupit očistný neboli přečišťovací proces. Levité měli být přísně napomenuti za to, že propadli modlářství, ale kněžští synové Cadoka měli být pochváleni a odměněni za to, že zůstali čistí.a V obnoveném Božím domě však měli sloužit jak kněží, tak Levité. To bezpochyby záviselo na tom, zda jako jednotlivci zůstanou věrní. Jehova navíc prohlásil: „A můj lid by měli poučovat o rozdílu mezi svatou věcí a neposvátnou věcí; a měli by působit, aby poznali rozdíl mezi tím, co je nečisté, a co je čisté.“ (Ezekiel 44:10–16, 23) Kněžská služba tedy měla být obnovena a kněží měli být za svou věrnou vytrvalost odměněni.

8. (a) Kdo byli náčelníci starověkého Izraele? (b) Jakými způsoby se náčelník z Ezekielova vidění podílel na čistém uctívání?

⁸ Ve vidění se objevuje také postava označená jako náčelník. Náčelníky měl izraelský národ již od doby Mojžíše. Hebrejské slovo pro náčelníka, na·si’ʹ, se mohlo vztahovat na hlavu otcovského domu, kmene i národa. V Ezekielově vidění jsou izraelští vládci jako celek přísně napomenuti za to, že utlačovali lid, a jsou vybídnuti k tomu, aby jednali čestně a spravedlivě. Náčelník, ačkoli není z kněžské třídy, se významným způsobem podílí na čistém uctívání. Společně s nekněžskými kmeny vchází na vnější nádvoří a vychází z něj, usedá v síni Východní brány a opatřuje pro lid některé z obětí, jež jsou pak předkládány. (Ezekiel 44:2, 3; 45:8–12, 17) Vidění tak ujišťuje Ezekielův lid, že obnovený národ dostane požehnání v podobě příkladných vůdců, mužů, kteří budou podporovat kněžstvo při organizování Božího lidu a budou znamenitým příkladem v duchovním ohledu.

Země

9. (a) Jak měla být rozdělena země, ale kdo neměl dostat dědictví? (b) Co byl svatý příspěvek a čím byl tvořen?

⁹ Ezekielovo vidění nakonec obsahuje přehled izraelské země. Měla být rozdělena, a každému kmeni měl připadnout jeden podíl. Také náčelník měl dostat dědictví. Kněží však ne, protože Jehova řekl: „Já jsem jejich dědictví.“ (Ezekiel 44:10, 28; 4. Mojžíšova 18:20) Vidění ukázalo, že náčelníkův územní podíl měl být po obou stranách zvláštního území označeného jako svatý příspěvek. Byl to čtvercový kus země rozdělený na tři pásy — horní pás pro kajícné Levity, střední pás pro kněze, dolní pás pro město a jeho úrodnou půdu. Jehovův chrám měl stát na kněžském pruhu země, uprostřed čtvercového příspěvku. (Ezekiel 45:1–7)

10. Co pro věrné Judejce ve vyhnanství znamenalo proroctví o rozdělení země?

¹⁰ Izraelity ve vyhnanství to muselo velmi povzbudit. Každá rodina dostala ujištění, že bude mít v zemi dědictví. (Srovnej Micheáše 4:4.) Čisté uctívání tam bude mít vyvýšené, ústřední místo. A všimněme si, že podle Ezekielova vidění měl náčelník, stejně jako kněží, žít na půdě, která byla příspěvkem lidu. (Ezekiel 45:16) V obnovené zemi měl tedy lid přispívat k práci těch, kteří byli Jehovou jmenováni, aby poskytovali vedení, a měl je podporovat tím, že poslouchal jejich vedení. Tato země zkrátka byla obrazem organizace, spolupráce a bezpečí.

11, 12. (a) Jak Jehova ujišťuje v proroctvích svůj lid, že požehná jejich obnovené domovině? (b) Co bylo znázorněno stromy na březích řeky?

¹¹ Bude Jehova této zemi žehnat? Na tuto otázku odpovídá proroctví povzbudivým popisem. Z chrámu vytéká proud vody, cestou se postupně rozšiřuje, a když vtéká do Mrtvého moře, je z něj bystřina. Proud oživuje vody Mrtvého moře, v nichž není život, a podél jeho pobřeží vzkvétá rybolov. Na březích bystřiny roste mnoho stromů, které nesou ovoce po celý rok. Stromy poskytují potravu a jejich listí uzdravuje. (Ezekiel 47:1–12)

¹² Izraelitům ve vyhnanství tento slib připomínal a potvrzoval dřívější proroctví o obnově, ke kterým měli velmi vřelý vztah. Jehovovi inspirovaní proroci nejednou popisovali obnovenou a znovu obydlenou izraelskou zemi jako zemi podobnou ráji. Opakujícím se prorockým námětem byly mrtvé kraje, jež byly znovu oživeny. (Izajáš 35:1, 6, 7; 51:3; Ezekiel 36:35; 37:1–14) Lidé tedy mohli očekávat, že Jehovovo životodárné požehnání bude vytékat z obnoveného chrámu jako řeka. Duchovně mrtvý národ v důsledku toho ožije. Obnovený národ dostane požehnání v podobě vynikajících duchovně smýšlejících mužů, kteří budou spravedliví a stálí jako stromy podél řeky, jež prorok spatřil ve vidění. Tito muži budou poskytovat vedení při obnově zničené země. Také Izajáš psal o ‚velkých stromech spravedlnosti‘, které „znovu vystavějí dlouhodobě zpustošená místa“. (Izajáš 61:3, 4)

Kdy se vidění plní?

13. (a) V jakém smyslu požehnal Jehova svému obnovenému lidu „velkými stromy spravedlnosti“? (b) Jak se splnilo proroctví o Mrtvém moři?

¹³ Byli ti, kdo se vrátili z vyhnanství, zklamáni? Rozhodně ne! Obnovený ostatek se vrátil do své milované domoviny v roce 537 př. n. l. Časem byla dlouhodobě zpustošená místa obnovena pod vedením právě takových ‚velkých stromů spravedlnosti‘, jako byl opisovač Ezra, proroci Ageus a Zecharjáš a velekněz Jozue. Náčelníci, například Nehemjáš a Zerubbabel, vládli v zemi čestně a spravedlivě. Jehovův chrám byl obnoven a k lidu opět proudila Boží opatření pro život — požehnání, které vyplývalo z toho, že žili podle Jehovovy smlouvy. (5. Mojžíšova 30:19; Izajáš 48:17–20) K tomuto požehnání patřilo i poznání. Kněžstvo znovu vykonávalo své povinnosti, a kněží vyučovali lid Zákonu. (Malachiáš 2:7) Výsledkem bylo, že Izraelité duchovně ožili a opět se stali aktivními Jehovovými služebníky. To bylo znázorněno tím, že vody Mrtvého moře byly uzdraveny a vzkvétal tam rybolov.

14. Proč mělo mít Ezekielovo proroctví další splnění, které mělo předčit to, co se stalo po návratu Židů z vyhnanství v Babylóně?

¹⁴ Byly však tyto události jediným splněním Ezekielova vidění? Ne. Vidění poukazuje na něco ještě velkolepějšího. Uvažujte o těchto myšlenkách. Chrám, který spatřil Ezekiel, nemohl být postaven v té podobě, jak byl popsán. Je pravda, že Židé toto vidění brali vážně, a dokonce některé jeho podrobnosti chápali doslovně.b Ale chrám z Ezekielova vidění byl příliš velký na to, aby se vešel na horu Moria, na místo, kde stál bývalý chrám. Ezekielův chrám navíc nebyl ve městě, ale v určité vzdálenosti od města, na samostatném pozemku. Druhý chrám však byl postaven na místě původního chrámu, v Jeruzalémě. (Ezra 1:1, 2) Z jeruzalémského chrámu také nikdy nevytékala žádná řeka. Starověký Izrael tedy viděl jen předzvěst splnění Ezekielova proroctví. Z toho vyplývá, že musí nastat větší, duchovní splnění tohoto vidění.

15. (a) Kdy začal existovat Jehovův duchovní chrám? (b) Z čeho je patrné, že se Ezekielovo vidění nesplnilo za Kristova života na zemi?

¹⁵ Je zřejmé, že hlavní splnění Ezekielova vidění musíme hledat v Jehovově velkém duchovním chrámu, o němž podrobně pojednává apoštol Pavel v dopise Hebrejcům. Tento chrám začal existovat, když byl Ježíš Kristus v roce 29 n. l. pomazán jako Velekněz. Splnilo se však Ezekielovo vidění v Ježíšově době? Očividně ne. Svým křtem, obětní smrtí a vstupem do Nejsvětější, do samotného nebe, Ježíš jakožto Velekněz splnil prorocký obraz Dne smíření. (Hebrejcům 9:24) Je však zajímavé, že o veleknězi nebo o Dni smíření není v Ezekielově vidění ani jediná zmínka. Zdá se tudíž nepravděpodobné, že toto vidění poukazovalo na první století n. l. Kterého časového období se tedy týká?

16. Které další proroctví nám připomíná prostředí, do něhož je zasazeno Ezekielovo vidění, a jak nám to pomáhá poznat, kdy dojde k hlavnímu splnění Ezekielova vidění?

¹⁶ Abychom našli odpověď, obraťme se zpět k samotnému vidění. Ezekiel napsal: „V Božích viděních mě přivedl do izraelské země a postupně mě spouštěl na velmi vysokou horu, na níž bylo k jihu něco jako konstrukce města.“ (Ezekiel 40:2) Prostředí, v němž se vidění odehrává, ‚velmi vysoká hora‘, nám připomíná Micheáše 4:1, kde se píše: „A v konečné části dnů se stane, že hora Jehovova domu bude pevně založena nad vrcholkem hor a jistě bude pozvednuta nad pahorky; a budou k ní proudit lidé.“ Kdy se toto proroctví splňuje? Micheáš 4:5 ukazuje, že je to v době, kdy národy ještě uctívají falešné bohy. Je to ve skutečnosti v naší době, „v konečné části dnů“, kdy bylo pravé uctívání pozvednuto, uvedeno na správné místo v životě Božích služebníků.

17. Jak nám proroctví u Malachiáše 3:1–5 pomáhá určit, kdy byl chrám z Ezekielova vidění očištěn?

¹⁷ Čím byla tato obnova umožněna? Připomeňme si, že k nejvýznamnější události Ezekielova vidění patřilo to, že Jehova přišel do chrámu a vyžadoval, aby chrám byl očištěn od modlářství. Kdy byl Boží duchovní chrám očištěn? Slovy zaznamenanými u Malachiáše 3:1–5 Jehova předpovídá dobu, kdy přijde „do svého chrámu“ v doprovodu svého ‚posla smlouvy‘, Ježíše Krista. Co mělo být účelem jeho příchodu? „Bude jako oheň přečišťovače a jako louh pradlářů.“ Toto přečišťování začalo v době první světové války. Jaký byl jeho výsledek? Od roku 1919 Jehova přebývá ve svém domě a žehná duchovní zemi svého lidu. (Izajáš 66:8) Můžeme tedy dospět k závěru, že Ezekielovo proroctví o chrámu má důležité splnění během posledních dnů.

18. Kdy bude mít vidění chrámu své konečné splnění?

¹⁸ Podobně jako jiná proroctví o obnově, i Ezekielovo vidění má ještě další, konečné splnění, a to v ráji. Až tehdy bude mít spravedlivé lidstvo plný užitek z Božího chrámového uspořádání. V té době Kristus spolu s nebeským kněžstvem skládajícím se ze 144 000 osob uplatní hodnotu své výkupní oběti. Všichni poslušní lidé, kteří budou poddanými Kristovy vlády, budou pozvednuti k dokonalosti. (Zjevení 20:5, 6) Tato rajská doba však nemůže být prvořadým obdobím, kdy se Ezekielovo vidění splňuje. Proč ne?

Vidění zaměřuje pozornost na naši dobu

19, 20. Proč musí hlavní splnění Ezekielova vidění nastat dnes, a ne v ráji?

¹⁹ Ezekiel viděl chrám, který musel být očištěn od modlářství a duchovního smilstva. (Ezekiel 43:7–9) To se jistě nemůže týkat uctívání Jehovy v ráji. Navíc kněží ve vidění znázorňují členy pomazané kněžské třídy v době, kdy jsou ještě na zemi, a ne v době po jejich nebeském vzkříšení nebo během Milénia. Proč? Všimněte si, že kněží jsou zobrazeni, jak slouží na vnitřním nádvoří. Články v dřívějších číslech Strážné věže ukázaly, že toto nádvoří znázorňuje jedinečné duchovní postavení Kristových nižších kněží v době, kdy jsou ještě na zemi.c Všimněme si také, že vidění zdůrazňuje nedokonalost kněží. Je jim řečeno, že mají přinášet oběti za své vlastní hříchy. Jsou varováni před nebezpečím v podobě duchovní a morální nečistoty. Tito kněží tedy neznázorňují vzkříšené pomazané, o nichž Pavel napsal: „Zazní . . . trubka a mrtví budou vzbuzeni neporušitelní.“ (1. Korinťanům 15:52; Ezekiel 44:21, 22, 25, 27) Kněží v Ezekielově vidění jsou v přímém kontaktu s lidmi a přímo jim slouží. V ráji to tak nebude, protože kněžská třída bude v nebi. Vidění tedy poskytuje nádherný obraz toho, jak dnes na zemi pomazaní křesťané úzce spolupracují se členy ‚velkého zástupu‘. (Zjevení 7:9; Ezekiel 42:14)

²⁰ Ezekielovo vidění chrámu tak ukazuje ozdravný účinek duchovního očišťování, ke kterému dnes dochází. Co to ale znamená pro nás? Rozhodně to není jen abstraktní teologická hádanka. Toto vidění se přímo dotýká našeho každodenního uctívání jediného pravého Boha, Jehovy. Následující článek ukáže, v jakém ohledu.

„Chrám“ a „náčelník“ v dnešní době

„Pokud jde o náčelníka v jejich středu, když vejdou, měl by vejít; a když vyjdou, měl by vyjít.“ (EZEKIEL 46:10)

1, 2. Která klíčová pravda nám pomáhá do značné míry porozumět významu Ezekielova vidění chrámu?

KNIHA Ezekiel se některým starověkým židovským rabínům příliš nelíbila. Jak vyplývá z Talmudu, někteří z nich dokonce uvažovali o tom, že by ji vyřadili z kánonu Svatého Písma. Výhrady měli zejména proti vidění chrámu a prohlašovali, že tomuto vidění lidé nemohou porozumět. Jiní učenci, kteří zkoumali Bibli, byli Ezekielovým viděním Jehovova chrámu zmateni. A co my?

² Od obnovy pravého uctívání Jehova žehnal svému lidu mnoha záblesky duchovního pochopení. K tomu patřilo i pochopení toho, co je Boží duchovní chrám — že je to Jehovovo chrámové uspořádání pro čisté uctívání.a Tato klíčová pravda nám pomáhá, abychom do značné míry porozuměli významu Ezekielova vidění chrámu. Podívejme se tedy blíže na čtyři základní prvky tohoto vidění — na chrám, kněžstvo, náčelníka a obnovenou zemi. Co znamenají dnes?

Chrám a vy

3. Co je nám připomenuto vysokým stropem a nástěnnými řezbami v průchodech do chrámu?

³ Představte si, že jsme na prohlídce chrámu, který viděl Ezekiel. Po sedmi schodech vystupujeme k jedné z obrovských bran. Když stojíme v jejím průchodu a podíváme se nahoru, cítíme posvátnou bázeň. Strop je více než 30 metrů vysoko! Tím je nám připomenuto, že měřítka pro vstup do Jehovova uspořádání, které je určeno k uctívání, jsou vysoká. Světlo, jež proniká dovnitř okny, osvětluje nástěnné řezby palem, které Písmo používá jako znázornění přímosti. (Žalm 92:12; Ezekiel 40:14, 16, 22) Toto posvátné místo je vyhrazeno pro ty, kdo jsou morálně a duchovně přímí. Proto i my chceme být přímí, aby naše uctívání bylo Jehovovi přijatelné. (Žalm 11:7)

4. Komu není dovoleno vstoupit do chrámu a co nám to ukazuje?

⁴ V průchodu brány jsou po obou stranách tři strážnice. Dovolí nám stráže projít do chrámu? Jehova Ezekielovi říká, že projít nemůže žádný cizinec „neobřezaný na srdci“. (Ezekiel 40:10; 44:9) Co to znamená? Bůh přijímá jako své ctitele pouze ty, kdo milují jeho zákony a žijí podle nich. (Jeremjáš 4:4; Římanům 2:29) Takové lidi Jehova zve do svého duchovního stanu, do svého domu uctívání. (Žalm 15:1–5) Od obnovy čistého uctívání v roce 1919 Jehovova pozemská organizace postupně objasňovala a podporovala Boží morální zákony. Ti, kdo úmyslně odmítají poslouchat, již nejsou ve společenství Božího lidu vítáni. Postup v podobě vyloučení nekajícného provinilce ze sboru je založen na Bibli a slouží dnes k tomu, aby naše uctívání zůstalo čisté a ryzí. (1. Korinťanům 5:13)

5. (a) V čem se Ezekielovo vidění podobá Janovu vidění zapsanému ve Zjevení 7:9–15? (b) Kdo je v Ezekielově vidění znázorněn 12 kmeny, které uctívají na vnějším nádvoří?

⁵ Průchodem brány se dostáváme na vnější nádvoří, kde lidé uctívají a chválí Jehovu. To nám připomíná vidění, ve kterém apoštol Jan spatřil „velký zástup“, jak „dnem i nocí“ uctívá Jehovu „v jeho chrámu“. V obou viděních jsou zmínky o palmách. V Ezekielově vidění jsou jimi zdobeny stěny průchodu. V Janově vidění mají Boží ctitelé v rukou palmové ratolesti, které symbolizují radost z toho, že mohou chválit Jehovu a vítat Ježíše jako svého Krále. (Zjevení 7:9–15) V kontextu Ezekielova vidění tedy dvanáct kmenů Izraele znázorňuje „jiné ovce“. (Jan 10:16; srovnej Lukáše 22:28–30.) Patříš i ty k lidem, kteří se radují z toho, že chválí Jehovu oznamováním Božího Království?

6. Jakému účelu sloužily jídelny na vnějším nádvoří a jakou výsadu to může připomínat těm, kdo patří k jiným ovcím?

⁶ Když procházíme vnějším nádvořím, vidíme třicet jídelen, kde lidé jedí z obětí, které dobrovolně přinesli. (Ezekiel 40:17) Dnes ti, kdo patří k jiným ovcím, nepřinášejí zvířecí oběti. Do duchovního chrámu však nepřicházejí s prázdnou. (Srovnej 2. Mojžíšovu 23:15.) Apoštol Pavel napsal: „Prostřednictvím [Ježíše] vždy předkládejme Bohu oběť chvály, totiž ovoce rtů, které se veřejně hlásí k jeho jménu. A kromě toho nezapomínejte konat dobro a dělit se o věci s jinými, protože takové oběti se Bohu líbí.“ (Hebrejcům 13:15, 16; Ozeáš 14:2) Předkládat Jehovovi takové oběti je velká výsada. (Přísloví 3:9, 27)

7. Jakou záruku dává měření chrámu?

⁷ Ezekiel pozoruje, jak anděl měří chrám. (Ezekiel 40:3) Podobně bylo i apoštolu Janovi řečeno: „Vstaň a změř Boží chrámovou svatyni a oltář a ty, kdo v ní uctívají.“ (Zjevení 11:1) Co toto měření znamená? V obou případech to zjevně sloužilo jako záruka či jako znamení toho, že nic nemůže zabránit Jehovovi, aby nesplnil svůj záměr ohledně čistého uctívání. I dnes si můžeme být jisti, že nic — dokonce ani zuřivý odpor ze strany mocných vlád — nemůže zastavit obnovu čistého uctívání.

8. Kdo smí vstoupit do bran vedoucích na vnitřní nádvoří a co nám tyto brány připomínají?

⁸ Když jdeme přes vnější nádvoří, vidíme, že zde jsou tři brány, které vedou na vnitřní nádvoří; jsou naproti vnějším branám a jsou i stejně velké. (Ezekiel 40:6, 20, 23, 24, 27) Mohou tam vstoupit pouze kněží. Vnitřní brány nám připomínají, že Božím měřítkům a zákonům musí odpovídat zejména pomazaní. Nicméně stejnými zákony a měřítky se musí řídit všichni praví křesťané. Jakou práci však kněží vykonávali a co tomu odpovídá dnes?

Věrné kněžstvo

9, 10. Jak „královské kněžstvo“, které je v Ezekielově vidění předstíněno kněžskou třídou, poskytuje duchovní poučování?

⁹ V předkřesťanských dobách vykonávali kněží v chrámu tvrdou práci. Zabíjet obětní zvířata, obětovat je na oltáři a sloužit ostatním kněžím a lidu — to byly fyzicky náročné činnosti. Kněží však měli i jiný důležitý úkol. Jehova v souvislosti s nimi přikázal: „Můj lid by měli poučovat o rozdílu mezi svatou věcí a neposvátnou věcí; a měli by působit, aby poznali rozdíl mezi tím, co je nečisté, a co je čisté.“ (Ezekiel 44:23; Malachiáš 2:7)

¹⁰ Vážíte si tvrdé práce a pokorné služby, kterou pomazaní jako celek, „královské kněžstvo“, vykonávají ve prospěch čistého uctívání? (1. Petra 2:9) Podobně jako to dělali starověcí levitští kněží, i pomazaní křesťané poskytují duchovní poučování a pomáhají lidem, aby porozuměli tomu, co je čisté a přijatelné v Božích očích, a co ne. (Matouš 24:45) Takové poučování, které přichází prostřednictvím publikací založených na Bibli a prostřednictvím křesťanských shromáždění a sjezdů, pomohlo milionům lidí, aby se smířili s Bohem. (2. Korinťanům 5:20)

11. (a) Jak bylo v Ezekielově vidění zdůrazněno, že je důležité, aby kněží byli čistí? (b) Jak jsou v posledních dnech duchovně očišťováni pomazaní křesťané?

¹¹ Nestačí však, aby kněží pouze učili druhé, že mají být čistí; čistí musí být i sami kněží. Ezekiel proto viděl, že izraelské kněžstvo má projít přečišťovacím procesem. (Ezekiel 44:10–16) Z historie víme, že i v roce 1918 Jehova usedl ve svém chrámu „jako přečišťovač“ a prozkoumal kněžskou třídu pomazaných. (Malachiáš 3:1–5) Ti, kdo byli shledáni duchovně čistí nebo kdo činili pokání z dřívějšího modlářství, se mohli i nadále podílet na výsadě v podobě služby v Božím duchovním chrámu. Přesto se může stát, stejně jako v případě kohokoli jiného, že se některý pomazaný křesťan jako jednotlivec znečistí, ať už duchovně, nebo tělesně. (Ezekiel 44:22, 25–27) Pomazaní křesťané se musí usilovně snažit, aby zůstali „bez poskvrny od světa“. (Jakub 1:27; srovnej Marka 7:20–23.)

12. Proč bychom si práce pomazaných měli vážit?

¹² Každý z nás si tedy může položit otázku: ‚Vážím si příkladu, který pomazaní poskytují tím, že léta věrně slouží? Napodobuji jejich víru?‘ Je dobré, když členové velkého zástupu pamatují na to, že pomazaní s nimi nebudou na zemi stále. O kněžích z Ezekielova vidění Jehova řekl: „Neměli byste jim dávat v Izraeli žádné vlastnictví [ve formě půdy]: Já jsem jejich vlastnictví.“ (Ezekiel 44:28) Podobně ani pomazaní nemají trvalé místo na zemi. Mají nebeské dědictví a pro členy velkého zástupu je to výsada, že mohou pomazané křesťany podporovat a povzbuzovat, dokud jsou ještě na zemi. (Matouš 25:34–40; 1. Petra 1:3, 4)

Kdo je náčelník?

13, 14. (a) Proč musí náčelník patřit k jiným ovcím? (b) Koho náčelník představuje?

¹³ Nyní se nabízí zajímavá otázka. Koho vlastně představuje náčelník? Mluví se o něm jako o jednotlivci i jako o skupině, a proto můžeme dospět k závěru, že se jedná o třídu lidí. (Ezekiel 44:3; 45:8, 9) Ale kdo to je? Jistě ne pomazaní. Ve vidění náčelník úzce spolupracuje s kněžstvem, ale není jedním z kněží. Na rozdíl od kněžské třídy dostává územní dědictví a má před sebou budoucnost zde na zemi, nikoli v nebi. (Ezekiel 48:21) Ezekiel 46:10 navíc říká: „Pokud jde o náčelníka v jejich středu, když [nekněžské kmeny] vejdou [na vnější chrámové nádvoří], měl by vejít; a když vyjdou, měl by vyjít.“ Náčelník nevchází na vnitřní nádvoří, ale uctívá na vnějším nádvoří, přičemž do chrámu vstupuje s lidem, a s lidem z něj také odchází. Tyto skutečnosti jednoznačně zařazují náčelníka mezi členy přežijícího velkého zástupu jiných ovcí.

¹⁴ Je zřejmé, že náčelník má v Božím lidu určité povinnosti. Sedí v síni Východní brány na vnějším nádvoří. (Ezekiel 44:2, 3) To poukazuje na dozorčí úřad podobný tomu, jaký měli starší muži v Izraeli, kteří sedávali u brány města a vynášeli soud. (Rut 4:1–12; Přísloví 22:22) Kdo z jiných ovcí má dnes takový dozorčí úřad? Duchem jmenovaní starší, kteří mají pozemskou naději. (Skutky 20:28) Třída náčelníka se tedy připravuje na to, že v novém světě bude sloužit v určitém úředním postavení.

15. (a) Jak je v Ezekielově vidění objasněn vztah mezi staršími, kteří patří k velkému zástupu, a pomazanou kněžskou třídou? (b) V jakém ohledu poskytují pomazaní starší vedení v Boží pozemské organizaci?

¹⁵ Jaký však je dnes vztah mezi pomazanou kněžskou třídou a těmito staršími muži, kteří patří k velkému zástupu a nyní slouží jako dozorci? Ezekielovo vidění naznačuje, že starší, kteří jsou členy velkého zástupu, mají podpůrnou a podřízenou úlohu, ale pomazaní poskytují duchovní vedení. Proč to můžeme říci? Připomeňme si, že kněží ve vidění dostali za úkol poučovat lid o duchovních věcech. Bylo jim také řečeno, aby jednali jako soudci v právních případech. Levité byli navíc přiděleni na ‚dozorčí místa‘ v chrámových branách. (Ezekiel 44:11, 23, 24) Je zřejmé, že náčelník se měl pokorně podřizovat duchovním službám a vedení, které poskytovali kněží. Je proto vhodné, že pomazaní v nové době poskytují vedení v čistém uctívání. Z pomazaných byli například vybráni členové vedoucího sboru svědků Jehovových. Tito věrní pomazaní starší po desetiletí školí rozvíjející se třídu náčelníka a připravují budoucí členy této třídy na dobu, kdy jim bude svěřena plná míra autority v přicházejícím Božím novém světě.

16. Jak musí podle slov u Izajáše 32:1, 2 jednat všichni starší?

¹⁶ Jakými dozorci však jsou tito muži, kteří jako členové třídy náčelníka mají v budoucnosti dostat ještě více úkolů? Proroctví zapsané u Izajáše 32:1, 2 říká: „Pohleďte, král bude vládnout pro spravedlnost; a knížata, ta budou panovat jako knížata pro právo. A každý se prokáže být jako úkryt před větrem a jako skrýš před dešťovou bouří, jako proudy vody v bezvodé krajině, jako stín mohutného skalního útesu ve vyčerpané zemi.“ Toto proroctví se splňuje dnes, kdy se křesťanští starší — z pomazaných i z jiných ovcí — snaží chránit stádo před ‚dešťovými bouřemi‘ v podobě pronásledování nebo ztráty odvahy.

17. Jak by na sebe měli pohlížet křesťanští pastýři a jak by se na ně mělo dívat stádo?

¹⁷ Slova „kníže“ a „náčelník“, která mají v hebrejštině podobný význam, nejsou použita jako tituly, které by měly nějakého člověka vyvyšovat. Poukazují naopak na odpovědnost, kterou tito muži nesou, když pečují o Boží ovce. Jehova přísně varuje: „Už je toho od vás dost, náčelníci Izraele! Odstraňte násilí a plenění a konejte právo a spravedlnost.“ (Ezekiel 45:9) Je dobré, když si dnes všichni starší berou takové rady k srdci. (1. Petra 5:2, 3) Boží stádo zase uznává, že tito pastýři jsou „dary v podobě lidí“, které poskytl Ježíš. (Efezanům 4:8) Požadavky, jež musí splňovat, jsou zapsány v Božím inspirovaném slově. (1. Timoteovi 3:1–7; Titovi 1:5–9) Proto se křesťané nechávají staršími vést. (Hebrejcům 13:7)

18. Co patří k úkolům budoucí třídy náčelníka v dnešní době a jaké úkoly bude mít v budoucnosti?

¹⁸ V biblických dobách měli někteří náčelníci velkou pravomoc, a jiní zase menší. I dnes mají starší z velkého zástupu velmi rozličné úkoly. Někteří slouží jednomu sboru. Jiní slouží mnoha sborům jako cestující dozorci. Jiní slouží celým zemím jako členové výborů odboček a další přímo pomáhají různým výborům vedoucího sboru. V novém světě Ježíš ustanoví „knížata po celé zemi“, aby Jehovovým ctitelům na zemi poskytovali vedení. (Žalm 45:16) Není pochyb o tom, že mnohá „knížata“ Ježíš vybere z dnešních věrných starších. Tito muži se nyní prokazují jako věrní, a proto mnohým z nich svěří Ježíš ještě větší výsady v budoucnosti, až zjeví, jakou úlohu bude mít třída náčelníka v novém světě.

Dnešní země Božího lidu

19. Co je znázorněno zemí z Ezekielova vidění?

¹⁹ Ezekielovo vidění také popisuje obnovenou izraelskou zemi. Co je tím znázorněno? Jiná proroctví o obnově předpověděla, že země, tedy Izrael, se bude podobat ráji v Edenu. (Ezekiel 36:34, 35) Dnes se radujeme z toho, že taková obnovená „země“ existuje, a v určitém ohledu je skutečně jako Eden. V podobném duchu často mluvíme o našem duchovním ráji. Strážná věž definovala naši ‚zemi‘ jako ‚sféru činnosti‘ Božího vyvoleného lidu.b Ať je Jehovův služebník kdekoli, vždy je v této obnovené zemi, pokud usiluje o to, aby se držel pravého uctívání tím, že chodí ve šlépějích Krista Ježíše. (1. Petra 2:21)

20. Jakou zásadu můžeme poznat ze souvislosti se ‚svatým příspěvkem‘ z Ezekielova vidění a jak tuto zásadu můžeme uplatňovat?

²⁰ A co ta část země, která byla označena jako „svatý příspěvek“? Touto částí země měl lid přispět na podporu kněžstva a města. Podobně měl „všechen lid země“ přispět částí země pro náčelníka. Co to dnes znamená? Samozřejmě ne to, že by Boží lid měl být zatížen břemenem v podobě placené třídy duchovenstva. (2. Tesaloničanům 3:8) Dnes je totiž starším poskytována především duchovní podpora. Patří k ní aktivní pomoc při práci, kterou je potřeba vykonat, a projevování poddajnosti a ducha spolupráce. Podobně jako v Ezekielových dnech je však tento příspěvek dáván „Jehovovi“, ne nějakému člověku. (Ezekiel 45:1, 7, 16)

21. Co je patrné z rozdělení země v Ezekielově vidění?

²¹ Své přidělené místo v této obnovené zemi má nejen náčelník a kněžstvo. Z rozdělení země je patrné, že zaručené dědictví získává každý ze dvanácti kmenů. (Ezekiel 47:13, 22, 23) Členové velkého zástupu tedy mají nejen místo v dnešním duchovním ráji, ale bude jim také přidělena země, až zdědí místo v pozemské říši Božího Království.

22. (a) Co představuje město v Ezekielově vidění? (b) Co znamená to, že město má brány na všech svých stranách?

²² A konečně co znamená město, které prorok spatřil ve vidění? Není to nebeské město, protože leží uprostřed ‚neposvátné‘ země. (Ezekiel 48:15–17) Musí tedy představovat něco pozemského. Co je vlastně město? Nevyvolává to snad představu lidí, kteří vytvářejí skupinu s určitou strukturou a organizací? Ano. Město tedy zřejmě znázorňuje pozemskou správu, která přináší prospěch všem, kdo budou tvořit spravedlivou pozemskou společnost. Na přicházející ‚nové zemi‘ bude působit v plném rozsahu. (2. Petra 3:13) Brány, které jsou na všech stranách města, pro každý kmen jedna, vhodně znázorňují, že město je přístupné všem. Boží lid nad sebou dnes nemá nějakou uzavřenou, nesdílnou správu. Odpovědní bratři mají být přístupní, a zásady, kterými se řídí, všichni dobře znají. Skutečnost, že zemi, která podporuje město, obdělávají lidé ze všech kmenů, nám připomíná, že jiné ovce podporují, a to i hmotně, správní opatření, která jsou pro Boží lid činěna po celém světě. (Ezekiel 48:19, 30–34)

23. O čem bude pojednávat následující článek?

²³ Ale co řeka, která vytéká z chrámové svatyně? O tom, co znázorňuje dnes a na co poukazuje do budoucnosti, bude pojednávat třetí a závěrečný článek této série.

Jehova žehná naší ‚zemi‘

„Kam přijde ta bystřina, tam bude všechno žít.“ (EZEKIEL 47:9)

1, 2. (a) Jak důležitá je voda? (b) Co je znázorněno vodami řeky, kterou Ezekiel spatřil ve vidění?

VODA je pozoruhodná kapalina. Závisí na ní veškerý pozemský život. Nikdo z nás bez ní dlouho nevydrží. Na vodě jsme závislí také kvůli čistotě, protože voda dokáže rozpustit a odplavit nečistoty. Proto se v ní myjeme, také v ní pereme své oděvy, a dokonce v ní omýváme potraviny. To, že to děláme, nám může zachránit život.

² Bible používá vodu ke znázornění Jehovových duchovních opatření pro život. (Jeremjáš 2:13; Jan 4:7–15) K těmto opatřením patří očištění Božího lidu prostřednictvím Kristovy výkupní oběti, a poznání Boha, které můžeme získat z jeho Slova. (Efezanům 5:25–27) Právě takové životodárné požehnání symbolizuje zázračná řeka, která v Ezekielově vidění vytéká z chrámu. Ale v které době tato řeka teče a co pro nás dnes znamená?

Řeka protéká obnovenou zemí

3. Co podle zprávy u Ezekiela 47:2–12 Ezekiel zažil?

³ Když byli Izraelité, Ezekielův lid, v zajetí v Babylóně, velmi potřebovali Jehovovu péči. Pro Ezekiela tedy muselo být opravdu povzbuzující, když ve vidění spatřil, jak ze svatyně prýští pramen a vytéká z chrámu. Každých tisíc loket změřil anděl hloubku vodního toku. Ta se postupně zvětšovala. Nejprve bylo vody po kotníky, pak po kolena, potom až k bokům a nakonec byla z pramene bystřina, ve které se muselo plavat. Řeka přinášela život zvířatům i rostlinám. (Ezekiel 47:2–11) Ezekielovi bylo řečeno: „Podél bystřiny, po jejím břehu, na této i na oné straně, vzejdou všechny druhy stromů k jídlu.“ (Ezekiel 47:12a) Když se bystřina vlije do Mrtvého moře — do vody bez života —, jeho vody začínají kypět životem. Hemží se rybami. Vzkvétá rybolov.

4, 5. V čem se Joelovo proroctví o řece podobá proroctví Ezekielovu a proč je to významné?

⁴ Toto nádherné proroctví mohlo židovským vyhnancům připomenout jiné proroctví, které bylo zapsáno o více než dvě století dříve: „Z Jehovova domu bude vycházet zřídlo a zavlaží říční údolí Akácií.“a (Joel 3:18) Joelovo proroctví, podobně jako Ezekielovo, předpovídá, že z Božího domu, chrámu, bude vytékat řeka a přinese život bezvodému kraji.

⁵ Strážná věž již dlouho poukazuje na to, že se Joelovo proroctví splňuje v naší době.b Totéž tedy jistě platí o podobném vidění, které měl Ezekiel. V dnešní obnovené zemi Božího lidu, stejně jako ve starověkém Izraeli, je skutečně patrný příliv Jehovova požehnání.

Mohutný příliv požehnání

6. Co si měli Židé připomenout tím, že na oltář ve vidění byla vykropena krev?

⁶ Co je zdrojem požehnání, které dostává Boží obnovený lid? Všimněme si, že voda vytéká z Božího chrámu. Podobně i dnes přichází požehnání od Jehovy prostřednictvím jeho velkého duchovního chrámu — tedy prostřednictvím uspořádání pro čisté uctívání. Ezekielovo vidění dodává významný detail. Na vnitřním nádvoří protéká vodní tok kolem jižní strany oltáře. (Ezekiel 47:1) Oltář je přesně uprostřed chrámu. Jehova oltář Ezekielovi podrobně popisuje a také mu dává pokyn, aby na oltář byla vykropena krev oběti. (Ezekiel 43:13–18, 20) Tento oltář měl pro všechny Izraelity velký význam. Již dávno předtím byla na úpatí hory Sinaj stvrzena platnost smlouvy mezi nimi a Jehovou, a to tak, že Mojžíš pokropil oltář krví. (2. Mojžíšova 24:4–8) Vykropení krve na oltář ve vidění jim tedy mělo připomenout, že až se vrátí do své obnovené země, bude na ně vyléváno Jehovovo požehnání, pokud budou ctít smlouvu, kterou s nimi Bůh uzavřel. (5. Mojžíšova 28:1–14)

7. Jaký význam má pro dnešní křesťany symbolický oltář?

⁷ Podobně i dnes Boží lid dostává požehnání prostřednictvím smlouvy — ale lepší, nové smlouvy. (Jeremjáš 31:31–34) I její platnost byla kdysi dávno stvrzena krví, a to krví Ježíše Krista. (Hebrejcům 9:15–20) Ať patříme k pomazaným, kteří jsou účastníky této smlouvy, nebo k ‚jiným ovcím‘, které mají z této smlouvy prospěch, má pro nás dnes tento symbolický oltář velký význam. Symbolizuje Boží vůli v souvislosti s Kristovou obětí. (Jan 10:16; Hebrejcům 10:10) Právě jako je symbolický oltář přesně uprostřed duchovního chrámu, tak je Kristovo výkupné ústředním bodem čistého uctívání. Je základem pro odpuštění našich hříchů, a tedy základem všech našich nadějí do budoucnosti. (1. Jana 2:2) Ze všech sil proto usilujeme o to, abychom žili podle zákona, který souvisí s novou smlouvou, podle ‚Kristova zákona‘. (Galaťanům 6:2) Pokud to budeme dělat, budeme mít užitek z Jehovových opatření pro život.

8. (a) Co chybělo na vnitřním nádvoří chrámu z Ezekielova vidění? (b) Jak se v chrámu spatřeném ve vidění mohli kněží očistit?

⁸ Jedním takovým opatřením je čisté postavení před Jehovou. V chrámu, který prorok spatřil ve vidění, chybí na vnitřním nádvoří něco, co bylo významným prvkem na nádvoří jak svatostánku, tak i Šalomounova chrámu. Je to velká nádrž, později nazývaná moře, v níž se umývali kněží. (2. Mojžíšova 30:18–21; 2. Paralipomenon 4:2–6) Co měli k očišťování používat kněží v chrámu, který viděl Ezekiel? Právě ten zázračný vodní tok, který protékal vnitřním nádvořím. Ano, Jehova jim měl pomocí tohoto prostředku žehnat, aby před ním měli čisté neboli svaté postavení.

9. Na jakém základě mohou dnes mít pomazaní křesťané a členové velkého zástupu čisté postavení?

⁹ Také dnes dostali pomazaní křesťané požehnání v podobě čistého postavení před Jehovou. Jehova se na ně dívá jako na svaté a prohlašuje je za spravedlivé. (Římanům 5:1, 2) A co „velký zástup“, který je znázorněn nekněžskými kmeny? Členové velkého zástupu uctívají na vnějším nádvoří a také touto částí chrámu protéká stejný vodní tok. Je proto velmi vhodné, že apoštol Jan viděl členy velkého zástupu oblečené do bílých čistých oděvů, jak uctívají na nádvoří duchovního chrámu. (Zjevení 7:9–14) Ať se s nimi v tomto zkaženém světě jedná jakkoli, mohou si být jisti, že pokud projevují víru v Kristovu výkupní oběť, Jehova se na ně dívá jako na čisté a ryzí. Jak projevují svou víru? Tím, že následují Ježíšovy šlépěje a mají plnou důvěru ve výkupní oběť. (1. Petra 2:21)

10, 11. Co je jedním z významných rysů symbolické vody a jak to souvisí s tím, že se proud řeky nesmírně zvětšuje?

¹⁰ Jak již bylo řečeno, symbolická voda má ještě další velmi důležitý rys, a tím je poznání. V obnoveném Izraeli Jehova žehnal svému lidu poučováním, které na základě Písma poskytoval prostřednictvím kněží. (Ezekiel 44:23) Podobným způsobem i dnes Jehova žehná svému lidu rozsáhlým poučováním o svém Slově pravdy. Toto poučování poskytuje prostřednictvím ‚královského kněžstva‘. (1. Petra 2:9) Poznání o Jehovovi Bohu, o jeho záměrech s lidstvem a zejména o Ježíši Kristu a mesiášském Království proudí v těchto posledních dnech jako bystřina, jež je stále mohutnější. Je skutečně nádherné mít užitek z proudu duchovního osvěžení, který tak nabývá na síle. (Daniel 12:4)

¹¹ Řeka, kterou anděl měřil, byla stále hlubší, a stejně tak se velmi zvětšuje i proud životodárného požehnání od Jehovy, aby bylo postaráno o množství lidí, kteří přicházejí do naší požehnané duchovní země. Jiné proroctví o obnově předpovědělo: „Z maličkého se stane tisíc a z malého mocný národ. Já, Jehova, to urychlím ve svůj čas.“ (Izajáš 60:22) Tato slova se splnila — miliony lidí se k nám připojily v pravém uctívání. Jehova opatřil hojnost „vody“ pro všechny, kdo se k němu obracejí. (Zjevení 22:17) Dbá o to, aby jeho pozemská organizace rozšiřovala Bible a biblickou literaturu ve stovkách jazyků po celém světě. Podobně se po celém světě konají křesťanská shromáždění a sjezdy, aby všichni lidé mohli dostat křišťálově čistou vodu pravdy. Jak taková opatření působí na lidi?

Voda přináší život!

12. (a) Jak to, že stromy v Ezekielově vidění mohou poskytovat něco tak úžasného, jak popisuje Ezekiel? (b) Co v těchto posledních dnech znázorňují tyto vydatně plodící stromy?

¹² Řeka v Ezekielově vidění přináší život a zdraví. Když se prorok dozvídá o stromech, které mají růst podél řeky, je mu řečeno: „Jejich listí neuschne ani jejich plody se nespotřebují. . . A jejich plody se prokážou být k jídlu a jejich listí k uzdravování.“ Jak to, že stromy poskytují něco tak úžasného? „Protože voda pro ně — vychází přímo ze svatyně.“ (Ezekiel 47:12b) Tyto symbolické stromy předstiňují všechna Boží opatření určená k tomu, aby lidstvo bylo opět přivedeno k dokonalosti na základě Ježíšovy výkupní oběti. V naší době poskytuje na zemi duchovní výživu a uzdravení pomazaný ostatek. Až všech 144 000 obdrží svou nebeskou odměnu, užitek z jejich kněžské služby v úloze spoluvládců s Kristem bude trvat i v budoucnosti a nakonec povede k úplnému vítězství nad adamskou smrtí. (Zjevení 5:9, 10; 21:2–4)

13. Jaké uzdravování je dnes prováděno?

¹³ Řeka ve vidění teče do Mrtvého moře, jež je bez života, a kamkoli dosáhne, tam přináší uzdravení. Toto moře znázorňuje duchovně mrtvé prostředí. Avšak život kypí „na každém místě, kam se dostane ta dvojnásobná bystřina“. (Ezekiel 47:9) Podobně v posledních dnech všude tam, kam voda života pronikla, lidé duchovně ožívají. Jako první byli takto oživeni členové pomazaného ostatku v roce 1919. Duchovně ožili ze stavu nečinnosti, který se podobal smrti. (Ezekiel 37:1–14; Zjevení 11:3, 7–12) Od té doby dosáhly vody života k dalším duchovně mrtvým, kteří pak ožili a tvoří stále rostoucí velký zástup jiných ovcí, které milují Jehovu a slouží mu. Brzy bude toto opatření moci využít i ohromné množství lidí, kteří budou vzkříšeni.

14. Co je dnes znázorněno rybolovem, který vzkvétá na březích Mrtvého moře?

¹⁴ Duchovní životaschopnost vede k činnosti, jež přináší dobré výsledky. To je znázorněno rybolovem, který vzkvétá na březích tohoto kdysi mrtvého moře. Ježíš řekl svým následovníkům: „Udělám z vás rybáře lidí.“ (Matouš 4:19) V posledních dnech začal rybolov shromažďováním zbývajících pomazaných, ale tím to neskončilo. Životodárná voda, jež teče z Jehovova duchovního chrámu a k níž patří i požehnání v podobě přesného poznání, působí na lidi ze všech národů. Kamkoli se tato bystřina dostane, tam nastává duchovní oživení.

15. Z čeho je patrné, že ne každý přijme Boží opatření k životu, a co tyto lidi čeká?

¹⁵ Je samozřejmé, že ne každý člověk nyní reaguje na toto životodárné poselství příznivě. Nebudou však na něj příznivě reagovat ani všichni ti, kdo budou vzkříšeni během Kristovy Tisícileté vlády. (Izajáš 65:20; Zjevení 21:8) Anděl oznámil, že některé části moře nejsou uzdraveny. Tyto močály, které jsou bez života, „budou vydány soli“. (Ezekiel 47:11) Ne každý člověk, kterému je dnes nabídnuta Jehovova životodárná voda, ji přijímá. (Izajáš 6:10) Ti, kdo se rozhodli, že zůstanou v duchovně mrtvém a nemocném stavu, budou v Armagedonu ‚vydáni soli‘, to znamená navždy zničeni. (Zjevení 19:11–21) Ale ti, kdo tuto vodu věrně pijí, mohou doufat, že přežijí a uvidí konečné splnění tohoto proroctví.

Řeka teče v ráji

16. Kdy a jak dojde ke konečnému splnění Ezekielova vidění chrámu?

¹⁶ Podobně jako jiná proroctví o obnově, i Ezekielovo vidění chrámu má konečné splnění během Milénia. Tehdy už kněžská třída nebude zde na zemi. „Budou kněží Boží a Kristovi a budou s ním kralovat [v nebi] těch tisíc let.“ (Zjevení 20:6) Tito nebeští kněží budou společně s Kristem poskytovat plný užitek z Kristovy výkupní oběti. Spravedlivé lidstvo tak bude zachráněno, obnoveno k dokonalosti. (Jan 3:17)

17, 18. (a) Jak je životodárná řeka popsána ve Zjevení 22:1, 2 a na kterou dobu je toto vidění nejprve uplatněno? (b) Proč v ráji přijde doba, kdy tok řeky dosáhne své největší velikosti?

¹⁷ Řeka, kterou viděl Ezekiel, bude tedy v tu dobu oplývat tou nejvýživnější vodou života. Především tehdy se splní proroctví zapsané ve Zjevení 22:1, 2: „A ukázal mi řeku vody života, čistou jako křišťál, která plyne od trůnu Božího a Beránkova středem jeho široké ulice. A na té i na oné straně řeky byly stromy života, které rodí dvanáct úrod ovoce a vydávají své ovoce každý měsíc. A listy stromů byly k léčení národů.“

¹⁸ Během Milénia budou vyléčeny všechny nemoci — tělesné, duševní i citové. To je dobře znázorněno tím, že prostřednictvím symbolických stromů dochází k „léčení národů“. Díky opatřením, která bude poskytovat Kristus a jeho 144 000 spoluvládců, „žádný usedlík neřekne: ‚Jsem nemocný.‘ “ (Izajáš 33:24) A pak přijde doba, kdy tok řeky dosáhne své největší velikosti. Řeka se bude muset rozšířit a prohloubit, aby její čisté vody života stačily pro miliony a možná miliardy vzkříšených, kteří je budou pít. V Ezekielově vidění řeka uzdravila Mrtvé moře a přinesla život všude tam, kam se její vody dostaly. A tak v ráji muži i ženy ožijí, v plném smyslu slova; pokud totiž budou projevovat víru v užitek plynoucí z výkupní oběti, budou uzdraveni ze zděděné adamské smrti. Zjevení 20:12 předpovídá, že v té době budou otevřeny „svitky“, které poskytnou další světlo v podobě porozumění, z něhož budou mít vzkříšení užitek. Je smutné, že i v ráji se najdou lidé, kteří odmítnou být uzdraveni. O těchto buřičích je řečeno, že budou ‚vydáni soli‘ věčného zničení. (Zjevení 20:15)

19. (a) Jak se v ráji splní vidění o rozdělování země? (b) Který charakteristický rys ráje je předobrazen městem? (c) Jaký význam má to, že město leží v určité vzdálenosti od chrámu?

¹⁹ Tehdy také dojde ke konečnému splnění Ezekielova vidění o rozdělení země. Ezekiel viděl, že země byla spravedlivě rozdělena; každý věrný křesťan proto může mít jistotu, že dostane místo neboli dědictví v ráji. Je nasnadě, že touha mít vlastní dům, o který se člověk bude starat a kde bude žít, bude splněna, a to nějakým organizovaným způsobem. (Izajáš 65:21; 1. Korinťanům 14:33) Město, jež Ezekiel viděl, vhodně znázorňuje správní uspořádání, které podle Jehovova záměru má být na zemi. Členové pomazané kněžské třídy již nebudou tělesně přítomni mezi lidmi. Vidění to naznačuje tím, že město stojí na půdě, která je ‚neposvátná‘ a je v určité vzdálenosti od chrámu. (Ezekiel 48:15) I když 144 000 bude vládnout s Kristem v nebi, Král bude mít na zemi své představitele. Jeho pozemští poddaní budou mít velký prospěch z láskyplného vedení, jež budou poskytovat členové třídy náčelníka. Skutečné sídlo vlády však nebude na zemi, ale bude v nebi. Každý obyvatel země, tedy i členové třídy náčelníka, budou podřízeni mesiášskému Království. (Daniel 2:44; 7:14, 18, 22)

20, 21. (a) Proč má město výstižné jméno? (b) Jaké otázky by v nás mělo podnítit porozumění Ezekielovu vidění?

²⁰ Všimněte si závěrečných slov Ezekielova proroctví: „Jméno města bude od toho dne: Jehova sám je tam.“ (Ezekiel 48:35) Důvodem existence města není to, aby nějakým lidem poskytlo moc a vliv; ani zde nebude kvůli tomu, aby nějaký člověk mohl prosazovat svou vůli. Ne, je to Jehovovo město. Bude se v něm odrážet Jehovova mysl a Jehovův láskyplný a rozumný způsob jednání. (Jakub 3:17) Tím dostáváme hřejivé ujištění, že Jehova bude své organizované společnosti lidí, své „nové zemi“, žehnat po celou věčnou budoucnost. (2. Petra 3:13)

²¹ Není snad před námi nádherná vyhlídka? Je tedy vhodné, aby si každý z nás položil otázky: ‚Jak reaguji na nádherné požehnání, jehož podrobnosti nám poodhalilo Ezekielovo vidění? Podporuji věrně práci, kterou vykonávají milující dozorci, a to jak ti, kteří patří k pomazanému ostatku, tak i ti, kteří patří k budoucím členům třídy náčelníka? Je čisté uctívání ústředním bodem mého života? Využívám plně vodu života, která k nám dnes tak hojně proudí?‘ Kéž to všichni dál děláme a kéž máme nadále zalíbení v Jehovových opatřeních, a to po celou věčnost!