• Zpráva ročenky svědků Jehovových 1993
    Ročenka svědků Jehovových 1993

    • Východní Evropa

      Na konci roku 1991 vedoucí sbor vybídl sedm odboček Společnosti Strážná věž v západní Evropě, aby poskytly potraviny a oblečení svým chudým bratrům ve východní Evropě.a Co se stalo, když se svědkové ve Švédsku poprvé dozvěděli o této potřebě? Z blízkých i vzdálených sborů přijížděl jeden nákladní vůz za druhým. Dokonce i poté, kdy byly prostory švédské odbočky zcela zaplněny oblečením a dalším zbožím, přicházelo stále více věcí, a bylo nutné najmout halu mimo prostory odbočky, aby se všechny dary uložily. Na pomoc přišli bratři a sestry z blízkých sborů. Na třídění a balení šatstva pracovalo v průměru 35 dobrovolníků, dokud 15 návěsů nebylo připraveno s rachotem vyrazit ke svému cíli. Další tři návěsy dopravily 51 tun potravin do Ruska.

      Během několika dnů po oznámení byl připraven první náklad zásob potravin, rozdělený do 750 krabic. V každé bylo asi 20 kilogramů základních potravin, jako je mouka, pokrmový tuk, konzervované maso a sušené mléko. Místo určení — Petrohrad v Rusku. Devatenáctého prosince 1991, se všemi celními doklady přeloženými do ruštiny a řádně vyplněnými, projel první nákladní vůz bez jakýchkoli problémů hraničními kontrolami. Svědkové v Petrohradě zásilku dychtivě očekávali a byli již připraveni náklad přeložit na menší vozy a dopravit jej do různých distribučních středisek, odkud se potraviny mohly rychle rozdělovat těm, kteří byli v nouzi. Jaké to bylo přijetí, když přijel první nákladní vůz! Šťastní bratři, kteří čekali, srdečně objímali své švédské bratry.

      Co se týká darů v podobě oblečení, členové sborů prohledali své skříně a vybrali vkusné a čisté oděvy. Jiní šli a koupili oblečení nové. Jeden svědek se vypravil do obchodu s pánskými oděvy, aby koupil pět obleků. U prodavače to vyvolalo zvědavost. Když se dozvěděl důvod, daroval ještě dalších pět obleků. Jiný bratr šel do obchodu koupit několik balíků ponožek, rukavic a podobných věcí, a vysvětlil důvod tak velkého nákupu. Majitel mu soucitně nabídl zásilku 30 nových obleků za cenu dvou. Bratr se sotva ovládl a rychle přijal. Další bratr přinesl do čistírny velkou hromadu oblečení, a majiteli se zmínil o tom, co se koná. On pak bratrovi věnoval všechno oblečení, které si zákazníci nikdy nevyzvedli. Když se majitel obchodu se sportovními potřebami doslechl, že zásilky jdou přímo k těm, kteří jsou v nouzi, vzal z polic sto párů nových značkových zimních bot a holínek a věnoval je jako dar.

      Skupina pro třídění byla připravena. Deset sester, které měly dobrý odhad pro kvalitu, třídilo oblečení na pánské, dámské a dětské. Deset dalších sester roztříděné oděvy hbitě balilo do krabic. Skupina zdatných bratrů krabice zalepovala páskou a skládala je na palety, aby byly připraveny k odvozu nákladním autem. Celkem se denně balilo 40 krychlových metrů oblečení a bot.

      Také svědkové z Nizozemska a Švýcarska měli přednost podílet se na tomto podpůrném díle. Bratři v Nizozemsku přispěli 52 tunami potravin a 11 nákladními auty oblečení. Švýcarští bratři připravili 600 balíků potravin o celkové hmotnosti 12 tun. A co děti? Když svědkové na Ukrajině obdrželi 72 tun ošacení, zjistili, že v balíku, který obsahoval dětské oblečení, jsou i hračky, které věnovaly děti svědků pro své neznámé malé přátele. Mezi vrstvami šatstva se našlo místo i pro hezký počet tabulek čokolády.

      A tak se podpůrná služba během zimy 1991/92 skládala ze 400 tun potravin a z velkého množství oblečení pro muže, ženy i děti. Tyto prostředky byly rozšířeny prakticky do všech částí bývalého Sovětského svazu až po Irkutsk na Sibiři a Chabarovsk blízko Japonska.